Na 218/2023

Rubrum

Na 218/2023 - 7 USNESENÍ Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Jakuba Camrdy a soudců JUDr. Lenky Matyášové a JUDr. Viktora Kučery v právní věci žalobce: J. P., proti žalované: Vězeňská služba České republiky, Věznice Vinařice, se sídlem Vinařice 245, v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 13. 1. 2023, č. j. VS-224316-8/ČJ-2022-800532, takto:

Výrok

I. Žaloba s e o d m í t á .

II. Žádný z účastníků n e m á právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

1. Dne 5. 12. 2023 bylo Nejvyššímu správnímu soudu doručeno podání, jímž žalobce navrhuje přezkoumání rozhodnutí žalované ze dne 13. 1. 2023, č. j. VS-224316-8/ČJ-2022-800532, o uložení kázeňského trestu důtky žalobci podle § 46 odst. 3 písm. a) zákona č. 169/1999 Sb., o výkonu trestu odnětí svobody a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o výkonu trestu odnětí svobody“).

2. Dle obsahu podání se tedy jedná o žalobu proti uvedenému rozhodnutí správního orgánu. K žalobě žalobce přiložil originál rozhodnutí žalované, z něhož není zřejmé, zda proti němu byla podána dle § 52 odst. 1 zákona o výkonu trestu odnětí svobody stížnost, není tedy ani zřejmé, zda došlo k vyčerpání řádných opravných prostředků v řízení před správním orgánem ve smyslu § 68 písm. a) s. ř. s., které je podmínkou přípustnosti žaloby proti rozhodnutí správního orgánu. Z tohoto důvodu není možné ani posoudit, zda byla žaloba podána včas, tedy v rámci zákonné dvouměsíční lhůty od doručení rozhodnutí o stížnosti (§ 72 odst. 1 s. ř. s.). Žaloba proti rozhodnutí o uložení kázeňského trestu v podobě důtky je však v každém případě nepřípustná.

3. Podle § 70 písm. f) s. ř. s. jsou totiž ze soudního přezkoumání vyloučeny úkony správního orgánu, jejichž přezkoumání vylučuje zvláštní zákon. Podle § 68 písm. e) s. ř. s. je žaloba nepřípustná také tehdy, domáhá-li se přezkoumání rozhodnutí, které je z přezkoumání podle soudního řádu správního nebo zvláštního zákona vyloučeno. Tímto Na 218/2023 zvláštním zákonem je v tomto případě právě zákon o výkonu trestu odnětí svobody, neboť podle jeho § 52 odst. 4 věty druhé rozhodnutí vydaná v kárném řízení, kterými byly uloženy kázeňské tresty podle § 46 odst. 3 písm. a) až c) a i) zákona o výkonu trestu odnětí svobody (tedy i kázeňský trest důtky), nepodléhají soudnímu přezkumu. Tuto zákonnou výluku ve vztahu právě k rozhodnutí o uložení kázeňského trestu důtky shledal Nejvyšší správní soud v rozsudku ze dne 7. 6. 2012, č. j. 5 As 73/2012-40, publ. pod č. 2692/2012 Sb. NSS, ústavně konformní.

4. Pokud by byla žaloba v posuzované věci přípustná, byl by k jejímu projednání věcně a místně příslušný Krajský soud v Praze (§ 7 odst. 1 a 2 s. ř. s.). Ovšem vzhledem k tomu, že se jedná o nepřípustné podání, je třeba, aby ho odmítl přímo soud, u něhož bylo uplatněno. Za dané situace by totiž bylo procesně nehospodárné a formalistické věc postupovat k vyřízení krajskému soudu (srov. např. usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 12. 3. 2009, č. j. Na 57/2009-11).

5. Nejvyššímu správnímu soudu tedy nezbylo, než podle § 46 odst. 1 písm. d) ve spojení s § 68 písm. e) s. ř. s. žalobu jako nepřípustnou odmítnout.

6. O nákladech řízení Nejvyšší správní soud rozhodl v souladu s § 60 odst. 3 s. ř. s. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, byla-li žaloba odmítnuta.

Poučení

Proti tomuto usnesení n e j s o u opravné prostředky přípustné (§ 53 odst. 3 s. ř. s.). V Brně dne 14. prosince 2023 JUDr. Jakub Camrda předseda senátu