Na 92/2022

Rubrum

Na 92/2022 - 7 USNESENÍ Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Mgr. Evy Šonkové a soudkyň JUDr. Miluše Doškové a Mgr. Sylvy Šiškeové v právní věci žalobce: F. D., proti žalovanému: Ministerstvo práce a sociálních věcí, se sídlem Na Poříčním právu 376/1, Praha 2, v řízení o podání ze dne 14. 6. 2022, takto:

Výrok

Věc s e p o s t u p u j e Krajskému soudu v Praze.

Odůvodnění

1. Nejvyšší správní soud obdržel dne 14. 6. 2022 podání, které žalobce označuje jako „tunelování našeho důchodového systému“, ve kterém brojí proti systému vypočítávání a vyplácení důchodů představitelům komunistického režimu a obětem totality. Namítá, že nelze uplatňovat zásluhový důchodový systém za období totality, v němž byli občané diskriminování podle jejich politického názoru. Představitelé minulého režimu jsou tak podle něj zvýhodňováni. Nesouhlasí se systémem přiznávání a výpočtu důchodů představitelům komunistického režimu podle zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění. Uvádí, že dopisy, které přikládá v příloze svého podání, se v téže věci obrátil na tehdejší ministryni práce a sociálních věcí. Obdržel odpověď, kterou však nepovažuje za uspokojivou. Po Ministerstvu práce a sociálních věcí požadoval přepočtení neoprávněně přiznaných a vyplacených důchodů, načež ministerstvo reagovalo tak, že si není vědomo systematického či nesprávného přiznávání a výpočtů důchodů a vyzvalo jej, aby podal podnět České správě sociálního zabezpečení, pokud má konkrétní poznatky o tom, že dochází k porušování zákona. Žalobce uvedl, že Ústavní soud jej odkázal na ústavní stížnost spojenou s návrhem na zrušení zákona nebo jiného právního předpisu. Požádal, aby bylo jeho podání postoupeno příslušnému orgánu tak, aby projednání nic nebránilo.

2. Nejvyšší správní soud posoudil žalobcovo podání podle jeho obsahu a dospěl k závěru, že jelikož se týká důchodového pojištění podle zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, a žalobce se vůči žalovanému Ministerstvu práce a sociálních věcí domáhal mimo jiné přepočetní neoprávněně přiznaných a vyplacených důchodů, nelze Na 92/2022 primárně vyloučit, aby na něj bylo nazíráno jako na návrh ve věci správního soudnictví ve smyslu zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.“).

3. Podle § 3 odst. 1 s. ř. s. ve správním soudnictví jednají a rozhodují krajské soudy a Nejvyšší správní soud. Nejvyšší správní soud je vrcholným orgánem ve věcech patřících do pravomoci soudů ve správním soudnictví a zajišťuje jednotu a zákonnost rozhodování tím, že rozhoduje o kasačních stížnostech v případech stanovených soudním řádem správním, a dále rozhoduje v dalších případech stanovených tímto nebo zvláštním zákonem.

4. Věcná příslušnost soudu ve věcech důchodového pojištění je upravena v § 7 odst. 3 s. ř. s., podle něhož je k řízení příslušný krajský soud, v jehož obvodu má navrhovatel bydliště nebo sídlo, popřípadě v jehož obvodu se zdržuje. Určení místní příslušnosti krajského soudu podle § 7 odst. 3 s. ř. s. se vztahuje na všechny typy soudních řízení upravené v soudním řádu správním (podle usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 25. 5. 2022, č. j. Nad 202/2020 - 59).

5. V návaznosti na výše uvedené a s ohledem na vymezení působnosti Nejvyššího správního soudu v soudním řádu správním není k vyřízení žalobcova podání příslušný Nejvyšší správní soud, ale krajský soud. V případě, že žalobce mínil podat žalobu proti rozhodnutí, eventuálně nezákonnému zásahu či žalobu na ochranu proti nečinnosti, je třeba při určování místní příslušnosti krajského soudu vycházet z místa, v jehož obvodu má navrhovatel bydliště nebo sídlo. To se v případě žalobce nachází v K. H. n.V. Soudem věcně a místně příslušným k projednání žalobcovy věci je tak podle § 11 odst. 2 zákona č. 6/2002 Sb., o soudech a soudcích, a jeho Přílohy 2 Krajský soud v Praze. Proto Nejvyšší správní soud rozhodl o postoupení věci tomuto soudu v souladu s § 7 odst. 5 s. ř. s.

6. Vzhledem k tomu, že z obsahu žalobcova podání nelze jednoznačně určit, zda dostatečně tvrdí dotčení na veřejných subjektivních právech, ani jakému žalobnímu typu odpovídá a co je jím navrhováno, je namístě, aby Krajský soud v Praze učinil kroky směřující k odstranění vad postupem dle § 37 odst. 5 s. ř. s. P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e j s o u opravné prostředky přípustné. V Brně dne 16. června 2022 Mgr. Eva Šonková předsedkyně senátu