Nad 107/2026

Rubrum

USNESENÍ Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Barbary Pořízkové a soudců JUDr. Radana Malíka a JUDr. Tomáše Herce v právní věci žalobce: Z. M., proti žalovanému: Ministerstvo spravedlnosti, sídlem Vyšehradská 427/16, Praha 2, v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 26. 11. 2025, č. j. MSP-820/2025-OSV-OSV/8, vedeném u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 8 A 182/2025, o návrhu Městského soudu v Praze na přikázání věci Krajskému soudu v Praze, takto:

Výrok

Návrh na přikázání věci jinému krajskému soudu s e z a m í t á .

Odůvodnění

1. Žalobce se žalobou podanou u Městského soudu v Praze brání proti rozhodnutí žalovaného ve věci přístupu k informacím podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím. V prvním stupni ve věci rozhodoval městský soud jakožto povinný subjekt podle uvedeného zákona. Žalobcova žádost o informace se týkala civilního řízení vedeného u městského soudu pod sp. zn. 39 Co 182/2023 v jeho vlastní věci. Žalobce se dotazoval, odkud přesně pocházejí informace o jeho zdravotním stavu.

2. Městský soud předložil věc NSS s tím, že je zde důvod pro delegaci nutnou, protože všichni soudci městského soudu jsou podjatí. Samostatné rozhodování o jejich podjatosti by považoval za zbytečný formalismus, a proto podal přímo návrh na delegaci nutnou, a to ke Krajskému soudu v Praze.

3. Žalobce s delegací souhlasil a navrhl, aby věc projednal a rozhodl Krajský soud v Brně. Žalovaný s návrhem nesouhlasil.

4. Stěžejní otázkou pro posouzení návrhu je to, zda je nutné věc delegovat jinému správnímu soudu z důvodu tzv. systémové podjatosti postupem podle § 9 odst. 1 s. ř. s. v případě, kdy soudci správního úseku krajského soudu mají přezkoumávat rozhodnutí, které navazuje na rozhodnutí (funkcionáře) jejich soudu jakožto správního orgánu prvního stupně.

5. Touto právní otázkou se zabýval rozšířený senát v usnesení z 26. 3. 2020, č. j. Nad 8/2019-65, č. 4062/2020 Sb. NSS. Rozšířený senát dospěl k závěru, že „k vyslovení vyloučení všech soudců daného soudu nestačí, že žalovaným správním orgánem je předseda (případně místopředseda) krajského soudu, respektive ve věci rozhodoval jako správní orgán předseda soudu (…). Je třeba, aby k této skutečnosti přistoupily další okolnosti, které odůvodňují pochybnosti o nepodjatosti všech soudců správního soudu, typicky na základě samotné povahy projednávané věci.“ Rozšířený senát také nastínil, o jaké další okolnosti, které by odůvodnily pochybnosti o nepodjatosti soudců, se může typově jednat. Může jít o skutečnost, že projednávaná věc bude mít objektivně významný dopad na soud jako celek (platební výměr na odvod za porušení rozpočtové kázně, zákonnost jmenování předsedy soudu, stavební povolení na přístavbu, která zlepší podmínky práce soudců apod.). Eventuálně může jít o situaci, která vyvolá nebezpečí subjektivního vztahu všech soudců k věci, kde je z vnějšího pohledu reálná hrozba, že u rozhodujících soudců převáží loajalita k jejich soudu či funkcionáři a tím se „pokřiví“ jejich nestrannost (např. případy, kdy soudní funkcionář nevystupoval ve správním řízení jako správní orgán, ale naopak jde o jeho osobní záležitost). V naprosté většině běžných věcí nelze žádné takovéto atypické okolnosti dovodit. Takovéto okolnosti nebude možno dovodit ani v jiných obvyklých situacích, kde sice soud či jeho funkcionář v nějaké pozici v soudním řízení vystupuje (či vystupoval v řízení správním), jde ovšem o věc bez zásadního významu pro soud jako celek nebo pro jeho soudce a nejedná se ani o významnější osobní záležitost soudního funkcionáře.

6. Závěry rozšířeného senátu je nutno aplikovat i v nyní projednávané věci. NSS dospěl k závěru, že nejsou dány důvody pro vyloučení všech soudců městského soudu z projednání a rozhodnutí dané věci, a tím pádem ani k přikázání věci jinému soudu.

7. V nyní projednávané věci žaloba brojí proti způsobu vyřízení žádosti podle zákona o svobodném přístupu k informacím. Důvodem pro podání návrhu na přikázání věci jinému krajského soudu byla pouze skutečnost, že věc v prvním stupni vyřizoval městský soud jakožto povinný subjekt. Žádné další zvláštní okolnosti uvedeny nebyly. Podle citovaných závěrů rozšířeného senátu sama tato skutečnost nemůže být důvodem pro vyloučení všech soudců úseku správního soudnictví z projednávání žaloby. NSS pro úplnost dodává, že z předloženého spisu nejsou zřejmé ani jiné okolnosti, které by odůvodnily pochybnosti o nepodjatosti soudců. Posouzení žalobcovy žádosti o informace není otázkou, která by objektivně mohla mít významný dopad na soud jako celek a nejedná se ani o osobní záležitost soudního funkcionáře. Z návrhu ani z vyjádření účastníků řízení nejsou zřejmé jakékoliv okolnosti, které by svědčily systémové podjatosti soudců daného úseku městského soudu. Pochybnost samo o sobě nezakládá to, že se jedná o informační věc (stejně např. usnesení z 3. 1. 2024, č. j. Nao 220/2023-25, z 7. 11. 2024, č. j. Nao 150/2024-39, a z 20. 4. 2020, č. j. Nad 162/2019-19).

8. Z uvedených důvodů NSS návrh městského soudu zamítl. P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e j s o u opravné prostředky přípustné. V Brně dne 20. srpna 2026 JUDr. Barbara Pořízková předsedkyně senátu