Nad 122/2014
č. j. Nad 122/2014-21
V PLATNOSTINejvyšší správní soud přikázal věc Krajskému soudu v Praze, protože lze mít objektivní pochybnosti o nepodjatosti soudců specializovaných senátů Městského soudu v Praze. Soud se opřel o § 9 odst. 1 soudního řádu správního, podle něhož je přikázání věci jinému soudu nutné, pokud nelze sestavit senát bez podjatosti. Předseda městského soudu má funkci státní správy, což může ovlivnit nestrannost soudců působících ve stejném ústavu. Soud zdůraznil, že nestrannost je základním požadavkem na spravedlivý proces podle čl. 36 odst. 1 Listiny a čl. 6 odst. 1 Úmluvy o lidských právech.
Rubrum
USNESENÍ Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Zdeňka Kühna, soudkyně Daniely Zemanové a soudce Miloslava Výborného právní věci žalobce: P. Č., proti žalovanému: Městský soud v Praze, se sídlem Spálená 2, Praha, na ochranu proti postupu předsedy Městského soudu v Praze, o přikázání věci vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 3 A 35/2014 jinému soudu, takto:
Výrok
Věc vedená u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 3 A 35/2014 s e p ř i k a z u j e Krajskému soudu v Praze.
Odůvodnění
1. Žalobce se žalobou ze dne 14. 1. 2014 domáhá ochrany proti postupu předsedy Městského soudu v Praze; navrhuje vydání rozsudku, kterým „se zakazuje předsedovi Městského soudu v Praze pokračovat v porušování žalobcova práva na doručení věcného vyrozumění o stížnosti, a přikazuje se mu, aby obnovil stav před zásahem, kdy stížnost na nečinnost soudu zmařil nesmyslným sdělením (Spr 1714/13)“.
2. Městský soud v Praze předložil věc Nejvyššímu správnímu soudu k rozhodnutí o přikázání věci jinému krajskému soudu dle § 9 odst. 1 zákona č. 150/200 Sb., soudního řádu správního (dále jen „s. ř. s.“), s tím, že žalovaným je v dané věci Městský soud v Praze a může tak vyvstat objektivní pochybnost o nepodjatosti všech soudců specializovaných senátů správního soudnictví Městského soudu v Praze.
3. Podle § 9 odst. 1 s. ř. s. Nejvyšší správní soud přikáže věc jinému, než místně příslušnému krajskému soudu, jestliže po vyloučení soudců specializovaných senátů místně příslušného soudu nelze sestavit senát.
4. V dané věci je dána místní příslušnost Městského soudu v Praze. Žaloba však směřuje vůči postupu předsedy Městského soudu v Praze, takže bylo nutno posoudit nestrannost soudců u tohoto soudu působících.
5. Již v rozsudku ze dne 30. 9. 2005, č. j. 4 As 14/2004 -70 (dostupný na www.nssoud.cz), uvedl Nejvyšší správní soud s poukazem na judikaturu Ústavního soudu a Evropského soudu pro lidská práva mimo jiné, že „[i]ntegrální součástí práva na spravedlivý (fair) proces tak, jak je vymezeno v čl. 36 odst. 1 Listiny a v čl. 6 odst. 1 Úmluvy je garance toho, aby ve věci rozhodoval nezávislý a nestranný soudce. Nestrannost a nezaujatost soudce je jedním z hlavních předpokladů spravedlivého rozhodování a jednou z hlavních premis důvěry občanů a jiných subjektů práva v právo a právní stát (čl. 1 odst. 1 Ústavy).“ Nestrannost soudce je třeba posuzovat v rovině subjektivní a objektivní. „Subjektivní hledisko účastníků řízení o podjatosti může být podnětem k jejímu zkoumání, rozhodování o této otázce se však musí dít výlučně na základě hlediska objektivního…Vyloučení soudce z projednávání a rozhodování věci má být založeno nikoliv pouze na skutečně prokázané podjatosti, ale je dáno již tehdy, jestliže lze mít pochybnost o jeho nepodjatosti.“
6. Předseda městského soudu je podle § 121 odst. 1 (ve spojení s § 9 odst. 1) zákona č. 6/2002 Sb., o soudech a soudcích (dále jen „zákon o soudech a soudcích“), orgánem státní správy soudu. Podle § 30 odst. 2 (ve spojení s § 9 odst. 1) zákona o soudech a soudcích předseda městského soudu vykonává kromě rozhodovací činnosti také státní správu městského soudu a státní správu obvodních soudů, které patří do jeho obvodu, v rozsahu stanoveném zákonem o soudech a soudcích.
7. Postavení soudců ve vztahu k předsedovi soudu, u něhož sami působí, by mohlo zavdat objektivní pochybnost o nepodjatosti těchto soudců, a to tím spíše, že vyloučení soudce z projednávání a rozhodování ve věci má být založeno nikoliv jen na skutečně prokázané podjatosti, ale je dáno již tehdy, lze-li mít pochybnost o jeho nepodjatosti.
8. V dané věci lze mít pochybnosti o nepodjatosti soudců specializovaných senátů Městského soudu v Praze. Proto je dle Nejvyššího správního soudu nutno postupovat dle § 9 odst. 1 s. ř. s. a přikázat výše označenou věc k projednání a rozhodnutí jinému soudu. S přihlédnutím k zásadě hospodárnosti řízení rozhodl Nejvyšší správní soud o přikázání věci Krajskému soudu v Praze. P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e j s o u opravné prostředky přípustné. V Brně dne 14. května 2014 Zdeněk Kühn předseda senátu
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (2)
- MS Praha 3 A 35/2014-
- 4 As 14/2004 -70