Nad 18/2015

Rubrum

Nad 18/2015 - 80 USNESENÍ Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Josefa Baxy a soudců JUDr. Filipa Dienstbiera a JUDr. Lenky Kaniové v právní věci žalobkyně: M. A., zastoupena Mgr. Petrem Václavkem, advokátem se sídlem Opletalova 1417/25, 110 00 Praha 1, proti žalované: Komise pro rozhodování ve věcech pobytu cizinců, náměstí Hrdinů 1634/3, 140 21 Praha 4, o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 16. 9. 2014, č. j. MV-114305-5/SO-2014, v řízení o nesouhlasu Městského soudu v Praze s postoupením této věci Krajským soudem v Plzni, takto:

Výrok

K řízení o žalobě proti rozhodnutí žalované j e místně p ř í s l u š n ý Krajský soud v Plzni.

Odůvodnění

1. Žalobkyně podala dne 16. 10. 2014 žalobu proti v záhlaví označenému rozhodnutí žalované, jímž žalovaná zamítla odvolání žalobkyně a potvrdila rozhodnutí Ministerstva vnitra, odboru azylové a migrační politiky ze dne 29. 5. 2014, č. j. OAM-4930-27/TP-2013, jímž byla dle § 75 odst. 1 písm. a) zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů (dále jen „zákon o pobytu cizinců“) zamítnuta její žádost o povolení k trvalému pobytu podaná podle § 68 zákona o pobytu cizinců.

2. Krajský soud v Plzni usnesením ze dne 28. 11. 2014, č. j. 30 A 124/2014 - 63 rozhodl o postoupení věci Městskému soudu v Praze. Podle § 172 odst. 6 věty prvé zákona o pobytu cizinců je: „[k] řízení o žalobě proti správnímu rozhodnutí místně příslušný krajský soud, v jehož obvodu je cizinec v den podání žaloby hlášen k pobytu; jde-li o cizince, který nemusí hlásit pobyt, krajský soud, v jehož obvodu se převážně zdržuje, a v ostatních případech krajský soud, v jehož obvodu byl zjištěn pobyt cizince na území.“ Dle údajů uvedených jak v rozhodnutí žalovaného, tak v prvoinstančním rozhodnutí bylo bydliště žalobkyně na adrese R. 2619/7, P. Oproti tomu dle žaloby je její adresou M. 125, N., okres K. Soud prověřil pobytové údaje v registru obyvatel, kde údajům žalobkyně (s přepisem příjmení Achmadullina i Akhmadullina) neodpovídal žádný záznam. Dle sdělení Ministerstva vnitra ze dne 3. 11. 2014 měla žalobkyně povolen dlouhodobý pobyt na území České republiky do 14. 2. 2014 a v současnosti není na našem území hlášena k pobytu. Jako poslední známou adresu ministerstvo uvádí výše uvedenou pražskou adresu. Na základě těchto Nad 18/2015 okolností Krajský soud v Plzni dospěl k závěru, že místem, kde byl naposledy objektivně zjištěn pobyt žalobkyně, byla P., tedy obvod Městského soudu v Praze, a proto věc podle § 7 odst. 5 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního (dále jen „ s. ř. s.“), postoupil tomuto soudu jako soudu místně příslušnému.

3. Městský soud v Praze s postoupením věci nesouhlasil, a proto věc v souladu s § 7 odst. 5 s. ř. s. předložil Nejvyššímu správnímu soudu k rozhodnutí o místní příslušnosti. Svůj postup odůvodnil tím, že pokud žalobkyně uvádí místo svého pobytu v obvodu Krajského soudu v Plzni, pak nelze bez dalšího pouze na základě adresy žalobkyně uvedené ve správních rozhodnutích ze dne 29. 5. 2014 a 16. 9. 2014 a sdělení Ministerstva vnitra o poslední známé adrese učinit závěr o tom, že zjištěným pobytem je výše uvedená adresa v Praze, tj. pobyt v obvodu Městského soudu v Praze. Městský soud je naopak toho názoru, že nebylo- li Krajským soudem v Plzni zjištěno, že žalobkyně nebydlí na adrese uvedené v žalobě (tuto skutečnost krajský soud nijak neprověřoval), pak zjištěným místem jejího pobytu ve smyslu § 172 odst. 6 zákona o pobytu cizinců je obvod Krajského soudu v Plzni, k němuž byla žaloba podána.

4. Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že nesouhlas Městského soudu v Praze s postoupením věci je důvodný.

5. V posuzované věci jde o řízení o žalobě proti rozhodnutí Komise pro rozhodování ve věcech pobytu cizinců o zamítnutí žádosti o povolení k trvalému pobytu na území České republiky, kde je skutečně dána zvláštní místní příslušnost soudu podle výše citovaného § 172 odst. 6 zákona o pobytu cizinců (viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 9. 9. 2014, č. j. Nad 315/2014 – 24). Při určování místní příslušnosti se podle něj uplatní tři kritéria. K řízení o žalobě proti správnímu rozhodnutí je místně příslušný krajský soud: 1) v jehož obvodu je cizinec v den podání žaloby hlášen k pobytu; 2) jde-li o cizince, který nemusí hlásit pobyt, krajský soud, v jehož obvodu se převážně zdržuje; 3) v ostatních případech krajský soud, v jehož obvodu byl zjištěn pobyt cizince na území.

6. První kritérium se neuplatní. V den podání žaloby totiž žalobkyně nebyla hlášena k pobytu na našem území. Druhé kritérium se taktéž neuplatní, protože na žalobkyni dopadá povinnost hlásit místo pobytu podle § 93 odst. 1 věta první zákona o pobytu cizinců. V tomto případě je proto nutné aplikovat zbytkové kritérium obvodu krajského soudu, kde byl zjištěn pobyt cizince.

7. Žalobkyně ve své žalobě uvedla adresu M. 125, N. R., okres K. Sama tak Krajskému soudu v Plzni odhalila, kde pobývá. Nejvyšší správní soud se proto ztotožňuje s Městským soudem v Praze, že místem, kde byl zjištěn pobyt cizince, ve smyslu zbytkového kritéria určování místní příslušnosti podle § 172 odst. 6 zákona o pobytu cizinců, není poslední známá adresa pobytu žalobkyně dle registru obyvatel. Z podané žaloby naopak Krajský soud v Plzni musel zjistit, že místem pobytu žalobkyně je adresa, kterou sama v žalobě uvedla, a která spadá do jeho vlastního obvodu.

8. S ohledem na výše uvedené Nejvyšší správní soud o nesouhlasu Městského soudu v Praze s postoupením věci rozhodl tak, že soudem místně příslušným k vyřízení věci je Krajský soud v Plzni, v jehož obvodu byl zjištěn pobyt žalobkyně. Nad 18/2015 - P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e j s o u opravné prostředky přípustné. V Brně dne 28. ledna 2015 JUDr. Josef Baxa předseda senátu