Nad 236/2015

Rubrum

Nad 236/2015 - 20 USNESENÍ Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Barbary Pořízkové a soudců Mgr. Michaely Bejčkové a JUDr. Radana Malíka, v právní věci žalobce: L. K., zast. Mgr. Barborou Kubinovou, advokátkou se sídlem Milešovská 1312/6, Praha 3, proti žalovanému: Městský soud v Praze, se sídlem Spálená 6/2, Praha 2, v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 3. 6. 2015, č. j. Si 871/2014, o návrhu Městského soudu v Praze na postup podle § 9 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů, ve věci vedené u něj pod sp. zn. 3 A 84/2015, takto:

Výrok

Věc vedená u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 3 A 84/2015 s e p ř i k a z u j e Krajskému soudu v Praze.

Odůvodnění

1. Žalobou ze dne 13. 7. 2015 se žalobce domáhá zrušení rozhodnutí ze dne 3. 6. 2015, kterým žalovaný jako povinný subjekt podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o svobodném přístupu k informacím“), odložil žalobcovu žádost o informace ze dne 17. 9. 2014.

2. Touto žádostí žalobce usiloval o informace o tom, na které vysoké škole získali soudci žalovaného, kteří rozhodují věc vedenou u žalovaného pod sp. zn. 9 A 167/2012, vzdělání v oblasti práva, tj. titul JUDr. nebo Mgr. [bod a) žádosti]; dále seznam řízení zahájených u žalovaného v letech 2012 a 2013, rozdělených podle jednotlivých senátů, seřazených vzestupně podle data zahájení řízení nebo data nápadu senátu a obsahujících žalobcem požadované údaje, a to označení účastníků řízení, údaj, zda bylo řízení u senátu ukončeno, případně s datem skončení věci a zda se jednalo o věci vyřizované v přednostním režimu [bod b) žádosti]. Žalobce dále požadoval, aby mu informace uvedené pod bodem b) byly poskytnuty v elektronické podobě na fyzickém nosiči nebo umožněním přístupu k těmto informacím dálkovým přístupem prostřednictvím internetu.

3. Přípisem ze dne 22. 10. 2014 žalovaný žalobci sdělil, že za poskytnutí informací uvedených pod bodem b) žádosti požaduje úhradu ve výši 36 870 Kč, a poučil jej, že pokud příslušnou částku neuhradí do 60 dnů ode dne obdržení přípisu, bude žádost odložena. Žalobce s uvedeným postupem nesouhlasil a proti požadavku úhrady za poskytnutí informací podal stížnost. Ministerstvo spravedlnosti jako nadřízený orgán potvrdilo výši úhrady rozhodnutím ze dne 13. 3. 2015. Městský soud jako povinný subjekt pak žádost o informace odložil podle § 17 odst. 5 zákona o svobodném přístupu k informacím, protože žalobce požadovanou částku neuhradil. Nad 236/2015

4. Po podání žaloby navrhl Městský soud v Praze jako soud rozhodující ve správním soudnictví, aby Nejvyšší správní soud přikázal věc jinému než místně příslušnému soudu podle § 9 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“). Návrh odůvodnil tím, že předmětem žaloby je správní rozhodnutí vydané právě Městským soudem v Praze. Proto jsou dle jeho názoru z projednávání a rozhodnutí věci vyloučeni všichni soudci specializovaných senátů správního soudnictví Městského soudu v Praze (jak ostatně Nejvyšší správní soud setrvale judikuje).

5. Účastníci se k návrhu na delegaci nutnou nevyjádřili.

6. Podle § 9 odst. 1 s. ř. s. přikáže Nejvyšší správní soud věc jinému než místně příslušnému krajskému soudu, jestliže pro vyloučení soudců specializovaných senátů místně příslušného soudu nelze sestavit senát. Podle § 9 odst. 3 s. ř. s. mají účastníci právo vyjádřit se k tomu, kterému soudu má být věc přikázána. V citovaném ustanovení je upraven případ tzv. delegace nutné, která je podmíněna vyloučením všech soudců specializovaných senátů místně příslušného soudu, který má věc jako soud věcně a místně příslušný projednat a rozhodnout.

7. Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že podmínky pro aplikaci § 9 odst. 1 s. ř. s. a přikázání věci jinému než místně příslušnému krajskému soudu jsou v nynější věci splněny, neboť danou věc by rozhodovali soudci působící u žalovaného, jehož se současně spor týká.

8. Nestrannost soudce je především subjektivní psychickou kategorií, vyjadřující vnitřní psychický stav soudce k projednávané věci v širším smyslu (zahrnuje vztah k předmětu řízení, účastníkům řízení, jejich právním zástupcům atd.), o nichž je schopen relativně přesně referovat toliko soudce sám. Pouze takto úzce pojímaná kategorie nestrannosti soudce by však v praxi nalezla stěží uplatnění vzhledem k obtížné objektivní přezkoumatelnosti vnitřního rozpoložení soudce. Kategorii nestrannosti je proto třeba vnímat šířeji také v rovině objektivní. Za objektivní ovšem nelze považovat to, jak se nestrannost soudce pouze subjektivně jeví vnějšímu pozorovateli (účastníkovi řízení), nýbrž to, jestli reálně neexistují okolnosti, které by mohly objektivně vést k legitimním pochybnostem odůvodňujícím závěr, že soudce určitým, nikoliv nezaujatým vztahem k věci disponuje. Vyloučení soudce z projednávání a rozhodování věci má být založeno nikoliv pouze na skutečně prokázané podjatosti, ale je dáno již tehdy, jestliže lze mít pochybnost o jeho nepodjatosti (viz nález Ústavního soudu ze dne 27. 11. 1996 ve věci sp. zn. I. ÚS 167/94, dostupný na http://nalus.usoud.cz, nebo rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 30. 9. 2005, č. j. 4 As 14/2004 - 70, dostupný na www.nssoud.cz).

9. Tato podmínka je v předkládané věci splněna. Soudci správního úseku Městského soudu v Praze jsou vyloučeni z projednání a rozhodnutí věci, neboť by měli ve vztahu k poskytnutí informací posuzovat zákonnost postupu samotného soudu, u kterého působí. V tomto ohledu je vhodné poukázat i na obecnou právní zásadu, podle které nikdo nesmí být soudcem ve vlastní věci, a ve sporu mezi dvěma subjekty musí vždy rozhodovat nezávislý třetí subjekt. Nad 236/2015 - 21 pokračování

10. Nejvyšší správní soud na základě výše uvedeného dospěl k závěru, že jsou naplněny podmínky pro delegaci nutnou, a věc přikázal Krajskému soudu v Praze. O přikázání tomuto soudu rozhodl proto, že obvod tohoto krajského soudu sousedí s obvodem Městského soudu v Praze a že bydliště, resp. sídlo obou účastníků je v Praze. P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e j s o u opravné prostředky přípustné. V Brně dne 27. srpna 2015 JUDr. Barbara Pořízková předsedkyně senátu