Nejvyšší správní soud · Usnesení

Nad 302/2017

č. j. Nad 302/2017-25

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2017-10-04 · podjatý soudce · ECLI:CZ:NSS:2017:Nad.302.2017.25

Citované zákony (4)

Rubrum

Nad 302/2017 - 25 USNESENÍ Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Radovana Havelce a soudců JUDr. Jana Vyklického a JUDr. Jaroslava Vlašína, v právní věci žalobce: Odborová organizace Sluníčko, z.s., se sídlem Staré Město, Petrušov 152, proti žalovaným 1) předseda Okresního soudu ve Svitavách, se sídlem Svitavy, Dimitrovova 33, 2) předseda Krajského soudu v Hradci Králové, se sídlem Hradec Králové, Českoslovanské armády 218, o žalobě proti rozhodnutí žalovaného 1) ze dne 19. 1. 2016, č. j. 20 Spr 52/2016, a rozhodnutí žalovaného 2) ze dne 22. 3. 2016, č. j. Spr 542/2015, ve věci návrhu na přikázání věci vedené u Krajského soudu v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích pod sp. zn. 52 A 51/2017 jinému krajskému soudu, takto:

Výrok

I. Soudci Krajského soudu v Hradci Králové rozhodující dle rozvrhu práce v úseku správního soudnictví j s o u v y l o u č e n i z projednávání a rozhodování ve věci žaloby vedené pod sp. zn. 52 A 51/2017.

II. Věc s e p ř i k a z u j e Krajskému soudu v Praze.

Odůvodnění

1. Žalobou projednávanou Krajským soudem v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích pod sp. zn. 52 A 51/2017 žalobce brojí proti rozhodnutí předsedy Okresního soudu ve Svitavách ze dne 19. 1. 2016, č. j. 20 Spr 52/2016, a rozhodnutí předsedy Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 22. 3. 2016, č. j. Spr 542/2015. Předmětnými rozhodnutími bylo žalobci znemožněno studium soudních spisů z výzkumných důvodů, o které žádal podle § 189 Instrukce Ministerstva spravedlnosti ze dne 3. 12. 2001, č. j. 505/2001 – Org., kterou se vydává Vnitřní a kancelářský řád pro okresní, krajské a vrchní soudy.

2. Předseda Krajského soudu v Hradci Králové (dále „krajský soud“) v přípisu, jehož prostřednictvím věc předložil zdejšímu soudu ve smyslu § 9 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále „s. ř. s.“), zdůraznil, že figuruje v projednávané věci v pozici žalovaného. O podané žalobě by tak rozhodovali soudci úseku správního soudnictví místně příslušného krajského osudu, kterým je v důsledku zmíněných okolností právě Nad 302/2017 soud, jemuž žalovaný předsedá. S odkazem na závěry zdejšího soudu, vyslovené v usnesení ze dne 19. 4. 2017, č. j. Nao 152/2017 – 22, totiž platí, že „soudci specializovaných senátů místně příslušného krajského soudu rozhodují u soudu, který je fakticky totožný s žalovaným správním orgánem. Vzhledem k tomu lze mít důvodné objektivní pochybnosti o jejich nepodjatosti, a to i kdyby takové pochybnosti nepociťovali “; předseda krajského soudu poznamenal, že i v nynějším řízení lze mít důvodné objektivní pochybnosti o nepodjatosti soudců úseku správního soudnictví.

3. Předseda krajského soudu dále upozornil na skutečnost, že soudci úseku správního soudnictví, kteří jsou zařazeni u pardubické pobočky krajského soudu, mu věc předložili ve smyslu § 8 s. ř. s. k dalšímu opatření. Na základě jejich sdělení tak předseda dospěl k závěru, že jsou tito soudci diskvalifikováni z projednávání a rozhodnutí shora označené věci, což plyne též z rozhodnutí Nejvyššího správního soudu v obdobných věcech (například usnesení ze dne 27. 11. 2013, č. j. Nao 80/2013 – 36). Vyjádřil rovněž přesvědčení, že se tyto důvody vztahují i na soudce úseku správního soudnictví na pracovišti v Hradci Králové. Objektivně proto není možné sestavit senát ze specializovaných soudců celého úseku správního soudnictví krajského soudu, který by věc projednal a rozhodl. Z tohoto důvodu se předseda obrací na zdejší soud s návrhem na přikázání věci jinému soudu podle § 9 odst. 1 s. ř. s.

4. Přílohou přípisu předsedy soudu je rovněž vyjádření soudců správního úseku krajského soudu – pobočky v Pardubicích, v němž tito společně uvádějí, že je dán důvod pro jejich podjatost, neboť by měli rozhodovat jako soudci specializovaného senátu místně příslušného krajského soudu, jehož předseda je žalovaným správním orgánem.

5. Nejvyšší správní soud na tomto místě připomíná, v souladu s vyjádřením předsedy krajského soudu, že o obdobné otázce rozhodoval v usnesení č. j. Nao 152/2017 – 22, ale též například. v usnesení ze dne 30. 9. 2003, č. j. Nao 31/2003 – 16 (všechna citovaná rozhodnutí jsou dostupná na www.nssoud.cz). V druhém z uvedených rozhodnutí Nejvyšší správní soud vyloučil všechny soudce krajského soudu, kteří podle rozvrhu práce mohli projednávat a rozhodovat věc, v níž žalobce učinil předmětem řízení rozhodnutí ve formě dopisu podepsaného předsedou téhož krajského soudu, a to bez ohledu na to, že vyloučení soudci subjektivní pochybnosti o své nepodjatosti neměli. V rozsudku ze dne 30. 9. 2005, č. j. 4 As 14/2004 – 70, zdejší soud obdobně vyslovil, že důvody k pochybnostem o nepodjatosti soudců jsou dány tehdy, mají-li rozhodovat o žalobě proti rozhodnutí vydanému místopředsedou stejného soudu, u něhož působí, neboť místopředseda soudu může v zákonem stanovených případech vůči těmto soudcům vykonávat úkoly státní správy.

6. V nyní projednávaném případě brojí žalobce (mimo jiné) proti rozhodnutí předsedy krajského soudu, tedy o žalobě by rozhodovali soudci úseku správního soudnictví téhož krajského osudu (pobočky v Pardubicích). Již vzhledem k této skutečnosti lze mít ve světle výše uvedené judikatury zdejšího soudu důvodné pochybnosti o jejich nepodjatosti. Na rozdíl od výše citovaného případu, však v nynějším řízení navíc tyto pochybnosti výslovně vyjádřili i samotní soudci, a to v přípise ze dne 11. 9. 2017, adresovaném předsedovi krajskému soudu ve spojitosti s § 8 odst. 3 s. ř. s. Z uvedeného důvodu lze všechny soudce úseku správního soudnictví Krajského soudu v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích Nad 302/2017 - 26 pokračování považovat za vyloučené z projednávání věci vedené u tohoto soudu pod sp. zn. 52 A 51/2017 (obdobně viz také usnesení Nejvyššího správního soudu č. j. Nao 80/2013 – 36).

7. Podle § 9 odst. 1 s. ř. s. Nejvyšší správní soud přikáže věc jinému než místně příslušnému krajskému soudu, jestliže pro vyloučení soudců specializovaných senátů místně příslušného soudu nelze sestavit senát. Vzhledem k tomu, že v projednávané věci byli vyloučeni všichni soudci specializovaných senátů krajského soudu a nelze tak sestavit senát, Nejvyšší správní soud přikázal věc Krajskému soudu v Praze, který nejlépe splňuje kritérium geografické blízkosti (viz § 7 odst. 2 s. ř. s.). Zdejší soud přitom nepřehlédl skutečnost, že v souladu s rozvrhem práce krajského soudu byla věc přidělena jeho pobočce v Pardubicích. To však na věci nic nemění, neboť důvody, pro které jsou tito soudci vyloučeni z projednávání a rozhodování předmětné věci, se nutně vztahují i na soudce správního úseku samotného Krajského soudu v Hradci Králové, tudíž je nutné rozhodnout o delegaci na jiný věcně příslušný soud. P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e j s o u přípustné opravné prostředky (§ 53 odst. 3 s. ř. s.). V Brně dne 4. října 2017 Mgr. Radovan Havelec předseda senátu

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (3)

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.