Nad 40/2019
č. j. Nad 40/2019-59
V PLATNOSTICitované zákony (3)
Rubrum
Nad 40/2019 - 59 USNESENÍ Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Barbary Pořízkové a soudců JUDr. Radana Malíka a JUDr. Pavla Molka v právní věci žalobce: T. H., zast. Mgr. Miluší Pospíšilovou, advokátkou se sídlem Paprsková 1340/10, Praha 4, proti žalovanému: Ministerstvo spravedlnosti, se sídlem Vyšehradská 16, Praha 2, ve věci žaloby proti rozhodnutí žalovaného ze dne 24. 4. 2018, č. j. MSP-837/2017-OSV-OSV/3, v řízení vedeném dosud u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 9 A 7/2019, o návrhu Městského soudu v Praze na přikázání věci jinému krajskému soudu, takto:
Výrok
Věc vedená u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 9 A 7/2019 s e p ř i k a z u j e Krajskému soudu v Praze.
Odůvodnění
1. Žalobce podal dne 17. 1. 2019 u Městského soudu v Praze žalobu proti rozhodnutí žalovaného ze dne 24. 4. 2018, č. j. MSP-837/2017-OSV-OSV/3, kterým bylo zamítnuto jeho odvolání proti rozhodnutí Městského soudu v Praze ze dne 29. 9. 2017, sp. zn. Si 1424/2017. Tímto rozhodnutím byla žalobci (jako žadateli) částečně odmítnuta žádost o informaci dle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů, spočívající v poskytnutí kopie rozsudku vydaného dotázaným soudem dne 27. 11. 2015 v trestní věci sp. zn. 57 T 1/2013.
2. Dne 27. 9. 2017 poslal prvostupňový orgán žalobci elektronický přípis, jehož přílohu tvořil požadovaný rozsudek v anonymizované podobě. Dne 29. 9. 2017 rozhodl tentýž orgán o částečném odmítnutí žádosti žalobce, a to v části textu obsahující informace o osobních údajích, konkrétně příjmení dvou obžalovaných, příjmení, data narození, rodná čísla a bydliště třetích osob, telefonní a faxová čísla, e-mailové adresy, registrační značky vozidel, den a způsob úmrtí třetích osob a místo splatnosti směnky.
3. Městský soud v Praze předložil Nejvyššímu správnímu soudu návrh na přikázání věci jinému krajskému soudu podle § 9 odst. 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“). Svůj návrh odůvodnil tím, že byl orgánem prvního stupně v řízení, jehož se žaloba týká.
4. Proti přikázání věci jinému než místně příslušnému soudu neměl žalovaný námitky. Proti nebyl ani žalobce, ačkoli sdělil, že podjatost žádného ze soudců správního úseku Městského soudu v Praze nenamítá. Oba účastníci řízení projevili souhlas s přikázáním věci Krajskému soudu v Praze z důvodu procesní ekonomie. Nad 40/2019
5. Podle § 9 odst. 1 s. ř. s. Nejvyšší správní soud přikáže věc jinému než místně příslušnému krajskému soudu, jestliže pro vyloučení soudců specializovaných senátů místně příslušného soudu nelze sestavit senát. Podle § 8 odst. 1 s. ř. s. jsou soudci vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je dán důvod pochybovat o jejich nepodjatosti. Vyloučeni jsou též soudci, kteří se podíleli na projednávání nebo rozhodování věci u správního orgánu nebo v předchozím soudním řízení. Důvodem k vyloučení soudce nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech. Podle § 9 odst. 2 s. ř. s. Nejvyšší správní soud může věc přikázat jinému než místně příslušnému krajskému soudu, je-li to pro rychlost nebo hospodárnost řízení nebo z jiného důležitého důvodu vhodné. Podle § 9 odst. 3 s. ř. s. mají účastníci právo se vyjádřit k tomu, kterému soudu má být věc přikázána.
6. Nejvyšší správní soud shledal návrh Městského soudu v Praze na přikázání věci jinému než místně příslušnému soudu důvodným.
7. Přestože Městský soud v Praze důvod pro přikázání věci shledal v § 9 odst. 2 s. ř. s., má NSS za to, že v daném případě lze k přikázání věci přistoupit z důvodu uvedeného v § 9 odst. 1 téhož zákona. Toto ustanovení totiž upravuje možnost Nejvyššího správního soudu přikázat věc jinému než místně příslušnému krajskému soudu, jestliže pro vyloučení soudců specializovaných senátů místně příslušného soudu nelze sestavit senát. V takovém případě se jedná o tzv. delegaci nutnou, která je podmíněna vyloučením všech soudců specializovaných senátů místně příslušného soudu, který má věc jako soud věcně a místně příslušný projednat a rozhodnout.
8. V usnesení NSS ze dne 29. 2. 2008, č. j. Nad 4/2008 - 47, byl vysloven závěr, že „směřuje-li žaloba proti rozhodnutí, kterým bylo potvrzeno rozhodnutí soudu vystupujícího v pozici správního orgánu I. stupně, jsou z projednávání a rozhodování takové věci vyloučeni všichni soudci specializovaných správních senátů tohoto soudu (§ 8 odst. 1 s. ř. s.)“.
9. NSS má v intencích uvedeného usnesení za to, že v daném případě je nutno na soudce Městského soudu v Praze pro posouzení žaloby směřující proti rozhodnutí, v němž soud rozhodoval jako správní orgán prvního stupně, pohlížet jako na soudce vyloučené z projednávání věci pro potenciální možnost podjatosti. Zdůrazňuje, že vyloučení soudce z projednávání a rozhodování ve věci má být založeno nikoliv na skutečně prokázané podjatosti, ale je dáno již tehdy, jestliže lze mít pochybnost o jeho nepodjatosti.
10. V tomto ohledu je vhodné poukázat i na obecnou právní zásadu nemo iudex in causa sua, podle které nikdo nesmí být soudcem ve vlastní věci, a ve sporu mezi dvěma subjekty musí vždy rozhodovat nezávislý třetí subjekt. Tato obecná pravidla jsou obecně uznávána jako zásady spravedlnosti a to i tehdy, jestliže nejsou normativně vyjádřena v pozitivním právu (srov. Knapp, V. Teorie práva, C. H. Beck, Praha 1995, str. 83).
11. S ohledem na výše uvedené nelze pro vyloučení všech soudců specializovaných senátů místně příslušného Městského soudu v Praze sestavit senát, jsou splněny zákonné podmínky pro přikázání věci jinému než místně příslušnému soudu podle § 9 odst. 1 s. ř. Nad 40/2019 - 60 pokračování s., a proto Nejvyšší správní soud přikazuje danou věc k projednání a rozhodnutí Krajskému soudu v Praze. P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí n e j s o u opravné prostředky přípustné. V Brně dne 20. června 2019 JUDr. Barbara Pořízková předsedkyně senátu