Nad 97/2026

Rubrum

Nad 97/2026 - 8 USNESENÍ Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Jakuba Camrdy a soudců JUDr. Lenky Matyášové a JUDr. Viktora Kučery v právní věci žalobce: R. Č., proti žalovanému: Městský soud v Praze, se sídlem Spálená 2, Praha 2, v řízení o žalobě na ochranu před nezákonným zásahem žalovaného, vedeném u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 11 A 16/2026, o návrhu Městského soudu v Praze na přikázání věci sp. zn. 11 A 16/2026 Krajskému soudu v Praze, takto:

Výrok

Návrh Městského soudu v Praze na přikázání věci vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 11 A 16/2026 Krajskému soudu v Praze s e z a m í t á .

Odůvodnění

1. Žalobce se žalobou na ochranu před nezákonným zásahem, doručenou Městskému soudu v Praze dne 22. 6. 2026, domáhá, aby městský soud určil, že postup městského soudu v řízení o povolení obnovy trestního řízení vedeném pod sp. zn. Nt 207/2025, spočívající v soustavném, systematickém a svévolném ignorování procesních návrhů žalobce a v pokračování v řízení navzdory existenci zásadních procesních překážek, a to konkrétně nerozhodnutím o návrhu žalobce na zproštění obhájkyně řádným usnesením, aprobací stavu, kdy obhájkyně ignoruje závazné pokyny žalobce, umožněním obhájkyni pokračovat v zastupování proti vůli žalobce, rozhodnutím o meritu věci bez vyřešení zásadních procesních otázek, ignorováním 21 důkazů předložených žalobcem, nerozhodnutím o návrhu na odvolání opatrovníka a nepostoupením námitky podjatosti nadřízenému soudu byl nezákonný, aby městskému soudu zakázal v tomto postupu pokračovat, tedy, aby mu zakázal vyhotovit a doručit usnesení o zamítnutí obnovy před rozhodnutím o návrhu na zproštění obhájkyně, o návrhu na odvolání opatrovníka a o námitce podjatosti, pokračovat v řízení za účasti obhájkyně Mgr. Lucie Říhové, která jedná proti vůli žalobce, pokračovat v řízení za účasti opatrovníka Mgr. L. K., jehož odvolání bylo navrženo, a aby mu přikázal ve lhůtě 15 dnů od právní moci rozsudku rozhodnout řádným usnesením o návrhu žalobce na zproštění obhájkyně ze dne 6. 5. 2026, rozhodnout řádným usnesením o návrhu žalobce na odvolání opatrovníka ze dne 28. 4. 2026, postoupit námitku podjatosti ze dne 21. 6. 2026 Vrchnímu soudu v Praze k rozhodnutí a zdržet se jakýchkoliv dalších úkonů v řízení do doby, než budou tyto procesní otázky pravomocně vyřešeny. Nad 97/2026

2. Městský soud předložil Nejvyššímu správnímu soudu návrh na přikázání věci jinému krajskému soudu podle § 9 odst. 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), a to Krajskému soudu v Praze. Návrh odůvodnil tím, že žaloba označuje za původce tvrzeného zásahu samotný městský soud, což podle jeho názoru vyvolává objektivní pochybnosti o nepodjatosti soudců jeho specializovaných senátů. Zároveň vyzval žalobce a žalovaného, aby se v určené lhůtě vyjádřili k záměru soudu podat návrh na delegaci vhodnou. Žalobce se vyjádřil tak, že podle jeho názoru Krajský soud v Praze není dostatečnou zárukou nestrannosti, a proto požaduje přikázat věc krajskému soudu mimo území hl. m. Prahy. Žalovaný na výzvu nereagoval a k záměru se nevyjádřil.

3. Poté se Nejvyšší správní soud seznámil s podaným návrhem a vyjádřením žalobce a dospěl k závěru, že návrh není důvodný.

4. Podle § 9 odst. 1 s. ř. s. Nejvyšší správní soud přikáže věc jinému než místně příslušnému krajskému soudu, jestliže pro vyloučení soudců specializovaných senátů místně příslušného soudu nelze sestavit senát (tzv. delegace nutná). Podle § 9 odst. 2 s. ř. s. může zdejší soud věc přikázat jinému než místně příslušnému krajskému soudu, je-li to pro rychlost nebo hospodárnost řízení nebo z jiného důležitého důvodu vhodné (tzv. delegace vhodná).

5. Městský soud označil svůj návrh jako návrh na delegaci vhodnou. Jeho argumentace však obsahově vychází z tvrzené podjatosti soudců místně příslušného soudu, obdobně jako argumentace žalobce, obsažená ve vyjádření k návrhu městského soudu, a mohla by proto směřovat nanejvýš k delegaci nutné podle § 9 odst. 1 s. ř. s. Pochybnosti o nepodjatosti soudců nejsou samy o sobě důvodem delegace vhodné podle § 9 odst. 2 s. ř. s. Již proto nelze návrhu v podobě, v níž byl podán, vyhovět.

6. Přikázání věci jinému soudu je výjimkou ze zásady trvání místní příslušnosti a z ústavně zaručeného práva na zákonného soudce. Důvody delegace je proto třeba vykládat restriktivně. Delegace vhodná přichází v úvahu jen ve výjimečných případech, v nichž by projednání věci jiným než místně příslušným soudem z komplexního pohledu vedlo k rychlejšímu, hospodárnějšímu nebo po skutkové stránce spolehlivějšímu a důkladnějšímu posouzení věci.

7. V nyní posuzované věci však přikázání věci jinému soudu neodůvodňuje především samotná povaha žaloby. Podle § 4 odst. 1 písm. c) s. ř. s. poskytují soudy ve správním soudnictví ochranu také před nezákonným zásahem správního orgánu. Podle § 82 s. ř. s. se této ochrany může domáhat ten, kdo tvrdí, že byl přímo zkrácen na svých právech nezákonným zásahem, pokynem nebo donucením správního orgánu, tedy zásahem v širším slova smyslu, který není rozhodnutím a byl zaměřen přímo proti němu nebo v jeho důsledku bylo proti němu přímo zasaženo.

8. Žalobcem napadený postup městského soudu se podle obsahu žaloby odehrál v řízení o povolení obnovy trestního řízení vedeném pod sp. zn. Nt 207/2025. Jde tedy o postup soudu při výkonu soudnictví v konkrétním soudním řízení, nikoli o výkon veřejné správy, tedy o činnost městského soudu v postavení správního orgánu. Soud při procesním vedení a rozhodování soudní věci nevystupuje jako správní orgán ve smyslu § 4 odst. 1 písm. a) a c) a § 82 s. ř. s. Úkon učiněný v takovém řízení proto nemůže být zásahem správního orgánu napadnutelným zásahovou žalobou. Nad 97/2026 - 9 pokračování

9. Pro posouzení pravomoci správních soudů je podstatná skutečná povaha napadeného jednání. Jestliže žaloba napadá procesní postup soudu při projednávání návrhu na povolení obnovy v trestní věci, směřuje proti výkonu soudní moci, nikoli proti výkonu veřejné správy. Správní soudnictví nemůže sloužit jako další, procesními předpisy neupravený prostředek přezkumu postupu soudu v občanském soudním nebo trestním řízení.

10. Případné vady postupu městského soudu se mohou projevit v právní sféře žalobce až v rámci tohoto soudního řízení a jeho výsledku. Žalobce je proto musí namítat prostředky, které pro daný druh soudního řízení stanoví příslušný procesní předpis, zejména přímo v řízení o povolení obnovy nebo v opravném prostředku proti rozhodnutí, je-li přípustný, případně po vyčerpání procesních prostředků ústavní stížností. Zásahová žaloba podle § 82 s. ř. s. tyto prostředky nenahrazuje.

11. Žaloba je tedy již podle svých tvrzení zjevně věcně neprojednatelná. Netýká se rozhodnutí, nečinnosti ani zásahu správního orgánu, nýbrž postupu soudu při výkonu jeho rozhodovací činnosti. Je proto zřejmé, že bude odmítnuta podle § 46 odst. 1 písm. a) s. ř. s. pro nedostatek pravomoci soudů ve správním soudnictví.

12. Za této situace by přikázání věci jinému krajskému soudu nemohlo přinést rychlejší, hospodárnější ani skutkově spolehlivější posouzení. Vedlo by pouze k předání spisu, opakování procesních úkonů a prodloužení řízení, ačkoli jeho procesní výsledek je již nyní nevyhnutelně a jednoznačně předurčen. Právě zásada procesní ekonomie proto svědčí proti delegaci. Není vhodné ani nutné postupovat jinému soudu věc, v níž se nebude meritorně přezkoumávat jednání žalovaného a jež musí skončit odmítnutím žaloby pro nedostatek pravomoci soudů ve správním soudnictví (srov. např. usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 12. 11. 2015, č. j. Nad 282/2015-30, a ze dne 3. 5. 2017, č. j. Nad 185/2017-10, dostupná na www.nssoud.cz).

13. Pouhá skutečnost, že za žalovaného je označen městský soud, bez dalšího neznamená vyloučení všech soudců jeho specializovaných senátů. V projednávané věci navíc nejde o přezkum činnosti předsedy či jiného funkcionáře městského soudu při výkonu státní správy soudu, nýbrž o postup v konkrétním soudním řízení. Již proto zde bez dalšího nevzniká důvod k závěru o systémové podjatosti všech soudců správního úseku městského soudu. Návrh ostatně neuvádí žádné další konkrétní okolnosti, které by vyvolávaly oprávněné pochybnosti o nepodjatosti všech soudců správního úseku městského soudu.

14. Nejvyšší správní soud proto návrh Městského soudu v Praze na přikázání věci Krajskému soudu v Praze zamítl.

Poučení

Proti tomuto usnesení n e j s o u opravné prostředky přípustné (§ 53 odst. 3 s. ř. s.). V Brně dne 23. července 2026 JUDr. Jakub Camrda Nad 97/2026 předseda senátu