Nad 98/2026

Rubrum

Nad 98/2026 - 31 USNESENÍ Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Viktora Kučery a soudců JUDr. Lenky Matyášové a JUDr. Jakuba Camrdy v právní věci žalobkyně: Ing. K. Š. L., zast. Mgr. Pavlem Šimákem, advokátem se sídlem Komenského 319/6, Písek, proti žalované: Česká správa sociálního zabezpečení, se sídlem Křížová 1292/25, Praha, v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 20. 4. 2026, č. j. 10000/3078428/26/352/KH, o nesouhlasu Krajského soudu v Českých Budějovicích s postoupením této věci Krajským soudem v Brně, takto:

Výrok

K projednání a rozhodnutí věci vedené u Krajského soudu v Českých Budějovicích pod sp. zn. 66 Ad 6/2026 j e p ř í s l u š n ý Krajský soud v Brně.

Odůvodnění

1. Žalobou podanou dne 7. 5. 2026 se žalobkyně u Krajského soudu v Brně domáhala zrušení v záhlaví uvedeného rozhodnutí, kterým žalovaná zamítla odvolání žalobkyně a potvrdila rozhodnutí ze dne 19. 2. 2026, č. j. 47003/030354/26/110/ML, jímž Územní správa sociálního zabezpečení pro Kraj Vysočina, Jihomoravský a Zlínský kraj, Okresní správa sociálního zabezpečení Brno-venkov, žalobkyni nepřiznala dnem 8. 3. 2026 výplatu nemocenského po uplynutí podpůrčí doby dle § 27 zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o nemocenském pojištění“).

2. Krajský soud v Brně dospěl k závěru, že není k řízení místně příslušný a usnesením ze dne 12. 5. 2026, č. j. 22 Ad 15/2026-12, postoupil věc Krajskému soudu v Českých Budějovicích. Vycházel z toho, že jde o věc, u níž se místní příslušnost řídí § 7 odst. 3 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), a tudíž je k řízení příslušný Krajský soud v Českých Budějovicích jakožto krajský soud, v jehož obvodu má žalobkyně bydliště (Purkyňova 769/9, České Budějovice).

3. Krajský soud v Českých Budějovicích přípisem ze dne 29. 6. 2026, č. j. 66 Ad 6/2026-28, předložil spis Nejvyššímu správnímu soudu k rozhodnutí o místní Nad 98/2026 příslušnosti podle § 7 odst. 6 s. ř. s., neboť nesouhlasí s postoupením věci. Upozornil na to, že speciální pravidlo pro určení místní příslušnosti podle § 7 odst. 3 s. ř. s. se v dané věci neuplatní, protože se jedná o věc nemocenského pojištění, jež nespadá pod žádnou z taxativně vymezených kategorií v tomto ustanovení, u nichž je rozhodující bydliště navrhovatele – zde: žalobkyně.

4. Nejvyšší správní soud se ztotožnil s názorem Krajského soudu v Českých Budějovicích a shledal jeho nesouhlas s postoupením věci důvodným.

5. Důležité je, že žalobou napadené rozhodnutí se týká výplaty dávky nemocenského pojištění, tj. věci, která není zahrnuta ve výčtu věcí, u kterých je rozhodující pro místní příslušnost bydliště navrhovatele – viz blíže § 7 odst. 3 s. ř. s.: „Ve věcech důchodového pojištění a dávek podle zvláštních předpisů vyplácených spolu s důchody a ve věcech zaměstnanosti, ochrany zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele, dávek státní sociální podpory, dávky státní sociální pomoci, dávek pěstounské péče, dávek pro osoby se zdravotním postižením, průkazu osoby se zdravotním postižením, příspěvku na péči a dávky pomoci v hmotné nouzi je k řízení příslušný krajský soud, v jehož obvodu má navrhovatel bydliště nebo sídlo, popřípadě v jehož obvodu se zdržuje.“

6. Závěr, že se v daném případě zvláštní pravidlo místní příslušnosti v podobě bydliště navrhovatelky, resp. žalobkyně neuplatní, plyne přímo z citovaného ustanovení, které se o věcech nemocenského pojištění vůbec nezmiňuje, a to na rozdíl od § 31 odst. 2 s. ř. s., který naopak pojem věci nemocenského pojištění výslovně využívá – vedle odkazu na mnoho dalších věcí (např. důchodového pojištění, pomoci v hmotné nouzi, některých přestupků, mezinárodní ochrany anebo zajištění cizince) – jako kritérium pro vymezení věcí, v nichž rozhoduje specializovaný samosoudce. Obdobně odkazuje na věci nemocenského pojištění i § 60 odst. 2 s. ř. s., který vylučuje, aby na základě principu procesního úspěchu byla náhrada nákladů řízení přiznána správnímu orgánu v konkrétně vyjmenovaných věcech (vedle nemocenského pojištění jde dále o věci důchodového pojištění, pomoci v hmotné nouzi a sociální péče).

7. Nejvyšší správní soud proto souhlasí s tím, že se v daném případě, který se týká výplaty dávky nemocenského pojištění, místní příslušnost řídí nikoli zvláštním, ale obecným pravidlem – a sice pravidlem sídla správního orgánu, který rozhodoval v prvním stupni (§ 7 odst. 2 s. ř. s.); srov. shodně usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 7. 12. 2016, č. j. 49 Ad 9/2016-29, nebo usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 28. 4. 2023, č. j. Nad 56/2023-26.

8. Prvostupňovým správním orgánem, jenž v této věci vydal žalobou napadené rozhodnutí na základě § 84 odst. 2 písm. a) zákona o nemocenském pojištění, byla Okresní správa sociální zabezpečení Brno-venkov, která sídlí v Brně (Kounicova 683/14). S ohledem na to Nejvyšší správní soud v souladu s § 7 odst. 6 s. ř. s. rozhodl tak, že k řízení je místě příslušný Krajský soud v Brně. Nutno dodat, že na místní příslušnost tohoto soudu případně poukázala také žalovaná ve svém vyjádření adresovaném Krajskému soudu v Českých Nad 98/2026 - 32 pokračování Budějovicích (č. l. 21 soudního spisu). Rozhodnutím Nejvyššího správního soudu o této otázce jsou soudy vázány. P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e j s o u opravné prostředky přípustné. V Brně dne 16. července 2026 JUDr. Viktor Kučera předseda senátu