Nao 109/2023

Rubrum

USNESENÍ Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jiřího Pally a soudců Mgr. Aleše Roztočila a Mg. Petry Weissové v právní věci žalobce: P. V., zast. Mgr. Filipem Wágnerem, advokátem, se sídlem Olšanská 2643/1a, Praha 3, proti žalované: Vězeňská služba České republiky, Věznice Ostrov, se sídlem Vykmanov 22, Ostrov, o žalobách proti rozhodnutím žalované ze dne 22. 12. 2022, č. j. VS-242423/ČJ-2022-800730, ze dne 28. 12. 2022, č. j. VS-246251-2/ČJ-2022-800730, ze dne 13. 1. 2023, č. j. VS-7012/ČJ-2023-800730, a ze dne 27. 1. 2023, č. j. VS-19261/ČJ-2023-800730, v řízení o námitce podjatosti vznesené žalobcem ve věci vedené u Krajského soudu v Plzni pod sp. zn. 57 A 15/2023, takto:

Výrok

Soudci Krajského soudu v Plzni Mgr. Lukáš Pišvejc, JUDr. Veronika Burianová a Mgr. Aleš Smetanka n e j s o u vyloučeni z projednávání a rozhodování věci vedené u tohoto soudu pod sp. zn. 57 A 15/2023.

Odůvodnění

1. U Krajského soudu v Plzni (dále jen „krajský soud“) je pod sp. zn. 57 A 15/2023 vedeno řízení o žalobách proti rozhodnutím žalované ze dne 22. 12. 2022, č. j. VS-242423/ČJ-2022-800730, ze dne 28. 12. 2022, č. j. VS-246251-2/ČJ-2022-800730, ze dne 13. 1. 2023, č. j. VS-7012/ČJ-2023-800730, a ze dne 27. 1. 2023, č. j. VS-19261/ČJ-2023-800730, kterými byly zamítnuty stížnosti žalobce proti rozhodnutím, jimiž byly žalobci uloženy kázeňské tresty.

2. Žalobce při soudním jednání u krajského soudu dne 6. 6. 2023 vznesl námitku podjatosti vůči všem členům soudního senátu. K podjatosti předsedy senátu žalobce uvedl, že z toho, jak předseda senátu vedl soudní jednání, je zřejmé, že je domluven s věznicí. Konkrétně předsedovi senátu vytkl, že mu neumožnil vyjádřit se k věci a jeho přednesy přerušoval tak, že jeho vyjádření byla vytrhávána z kontextu. Předseda senátu totiž chtěl, aby byl žalobce ve věci procesně neúspěšný. K podjatosti zbývajících členů senátu žalobce uvedl, že ti nezasáhli do průběhu soudního jednání a předsedovi senátu nezabránili v jeho postupu při vedení jednání.

3. Předseda senátu (Mgr. Lukáš Pišvejc) předložil Nejvyššímu správnímu soudu námitku podjatosti a vyjádření soudců rozhodujících v dané věci k ní. Z vyjádření vyplývá, že námitku podjatosti soudci neshledávají důvodnou, k věci ani k účastníkům nemají žádný poměr. Skutečnost, pro kterou považuje žalobce soudce za podjaté, tedy postup soudců v řízení, není důvodem pro jejich vyloučení podle § 8 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.“).

4. Podle § 8 odst. 1 s. ř. s. „[s]oudci jsou vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je dán důvod pochybovat o jejich nepodjatosti. Vyloučeni jsou též soudci, kteří se podíleli na projednávání nebo rozhodování věci u správního orgánu nebo v předchozím soudním řízení. Důvodem k vyloučení soudce nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech.

5. Z konstantní judikatury Ústavního soudu a Nejvyššího správního soudu vyplývá, že garance toho, aby ve věci rozhodoval nezávislý a nestranný soudce, patří mezi integrální součásti práva na spravedlivý proces podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod a čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod. Nestrannost soudce je jedním z hlavních předpokladů spravedlivého rozhodování a jednou z hlavních premis důvěry občanů a jiných subjektů v právo a právní stát. Nestrannost soudce je především subjektivní kategorií vyjadřující vnitřní psychický vztah soudce k projednávané věci v širším smyslu (zahrnuje vztah k předmětu řízení, účastníkům řízení, jejich zástupcům). Pouze takto úzce pojímaná kategorie nestrannosti soudce by však v praxi stěží nalezla uplatnění vzhledem k obtížné objektivní přezkoumatelnosti vnitřního rozpoložení soudce. Kategorii nestrannosti je proto třeba vnímat šíře, tedy i v rovině objektivní. Za objektivní ovšem nelze považovat to, jak se nestrannost soudce pouze subjektivně jeví vnějšímu pozorovateli (účastníkovi řízení), nýbrž to, zda reálně neexistují okolnosti, které by mohly objektivně vést k legitimním pochybnostem o tom, že soudce má k věci určitý, nikoliv nezaujatý vztah. Subjektivní hledisko účastníků řízení o podjatosti může být podnětem k jejímu zkoumání, avšak rozhodování o této otázce se musí dít výlučně na základě hlediska objektivního (viz např. nález Ústavního soudu ze dne 27. 10. 2004, sp. zn. I. ÚS 370/04, či usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 8. 6. 2017, č. j. Nao 203/2017-77).

6. Rozhodnutí o vyloučení soudce z důvodů uvedených v § 8 odst. 1 s. ř. s. představuje výjimku z ústavní zásady, podle níž nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci s tím, že příslušnost soudu i soudce stanoví zákon (čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod). Z judikatury vyplývá, že k vyloučení soudce z projednání a rozhodnutí věci může v zásadě dojít teprve tehdy, je-li evidentní, že vztah soudce k dané věci, účastníkům nebo jejich zástupcům dosahuje takové povahy a intenzity, že i přes zákonem stanovené povinnosti nebude moci nebo nebude schopen nezávisle a nestranně rozhodovat (viz usnesení ze dne 27. 11. 2015, č. j. Nao 278/2015-34).

7. Optikou výše uvedeného nahlížel Nejvyšší správní soud na žalobcem vznesenou námitku podjatosti a neshledal ji důvodnou. Z § 8 odst. 1 s. ř. s. vyplývá, že důvodem pro vyloučení soudce z projednávání a rozhodování věci může být jednak skutečnost, že se podílel na jejím rozhodování již v předchozím správním či soudním řízení, a jednak takový vnitřní vztah soudce k věci samé, k účastníkům či k jejich zástupcům, že míra a povaha tohoto vztahu poskytuje důvod k pochybnostem o jeho nepodjatosti. Podle poslední věty zmíněného ustanovení naopak důvodem k vyloučení soudce nemohou být okolnosti, které spočívají v postupu soudce v řízení o projednávané věci. Z obsahu vznesené námitky vyplývá, že žalobce spatřuje podjatost všech soudců právě v jejich postupu v řízení, resp. při soudním jednání. Potvrzuje to fakt, že na počátku soudního jednání na dotaz předsedy soudu žalobce podjatost žádného z členů senátu nenamítl a učinil tak vůči všem až následně s ohledem na průběh soudního jednání. V postupu soudců v řízení však jejich podjatost podle jednoznačného znění zákona spatřovat nelze. Nejvyšší správní soud proto námitku podjatosti neshledal důvodnou.

8. Nejvyšší správní soud proto rozhodl, že soudci Mgr. Lukáš Pišvejc, JUDr. Veronika Burianová a Mgr. Aleš Smetanka nejsou pro uváděné důvody vyloučeni z projednání a rozhodování věci vedené u Krajského soudu v Plzni pod sp. zn. 57 A 15/2023.

Poučení

Proti tomuto usnesení n e j s o u opravné prostředky přípustné. V Brně dne 27. června 2023 JUDr. Jiří Palla předseda senátu