Nao 117/2026

Rubrum

USNESENÍ Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Ivo Pospíšila, soudkyně Sylvy Šiškeové a soudce Ondřeje Bartoše v právní věci žalobce: D. F. B., proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, sídlem Nad Štolou 936/3, Praha 7, o žalobě proti blíže nespecifikovanému rozhodnutí, žalobě na ochranu proti nečinnosti a žalobě na ochranu před nezákonným zásahem, v řízení o námitce podjatosti soudkyně JUDr. Marcely Rouskové ve věci vedené Městským soudem v Praze pod sp. zn. 13 A 16/2026, takto:

Výrok

Soudkyně JUDr. Marcela Rousková n e n í v y l o u č e n a z projednávání a rozhodování věci vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 13 A 16/2026.

Odůvodnění

1. Žalobce podal dne 11. 5. 2026 k Městskému soudu v Praze podání, které označil jako žalobu na ochranu před nezákonným zásahem (žalobu proti nečinnosti, žalobu proti rozhodnutí). Ta obsahovala převážně text v německém jazyce, část textu v jazyce českém a část psanou v azbuce. Dne 4. 6. 2026 požádal žalobce o ustanovení tlumočníka a osvobození od soudních poplatků. Usnesením ze dne 7. 7. 2026, č. j. 13 A 16/2026 - 32, městský soud zamítl žádost o osvobození a ustanovení tlumočníka a žalobce vyzval, aby odstranil vady žaloby.

2. Proti tomuto usnesení podal žalobce dne 8. 7. 2026 prostřednictvím městského soudu kasační stížnost a dne 13. 7. 2026 uplatnil námitku podjatosti vůči rozhodující soudkyni JUDr. Marcele Rouskové. Námitku podjatosti odůvodnil tím, že usnesení, které soudkyně vydala, porušuje právo EU a zákony ČR. Jiné soudy v ČR žalobci tlumočníka nabízejí, přičemž překlady prostřednictvím Googlu považuje žalobce za nedostatečné. K námitce podjatosti se soudkyně JUDr. Marcela Rousková vyjádřila tak, že nemá žádný poměr ani k věci, ani k účastníkům řízení. Nikdy se nepodílela na projednávání nebo rozhodování věci u správního orgánu nebo v předchozím soudním řízení.

3. Dne 14. 8. 2026 postoupil městský soud kasační stížnost a námitku podjatosti Nejvyššímu správnímu soudu. Kasační stížnost je vedena v samostatném řízení pod sp. zn. 2 As 155/2026.

4. Po nezbytných procesních úkonech a seznámení se s obsahem žalobcových podání a vyjádření soudkyně dospěl Nejvyšší správní soud k závěru, že námitka pojatosti není důvodná.

5. Podle § 8 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.“) jsou soudci vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je dán důvod pochybovat o jejich nepodjatosti. Vyloučeni jsou též soudci, kteří se podíleli na projednávání nebo rozhodování věci u správního orgánu nebo v předchozím soudním řízení. Důvodem k vyloučení nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech. (zvýrazněno soudem)

6. Rozhodnutí o vyloučení soudce z důvodů uvedených v § 8 s. ř. s. představuje výjimku z ústavní zásady, podle níž nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci s tím, že příslušnost soudu i soudce stanoví zákon (čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod). Postup, kterým je věc odnímána příslušnému soudci a přikázána soudci jinému, je nutno chápat jako výjimečný. Proto lze vyloučit soudce z projednávání a rozhodnutí přidělené věci jen z opravdu závažných důvodů, které mu skutečně brání rozhodnout v souladu se zákonem nezaujatě a spravedlivě (srov. usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 29. 4. 2003, č. j. Nao 19/2003–16, ze dne 18. 2. 2010, č. j. Nao 2/2010–91, ze dne 17. 6. 2015, Nao 135/2015–59, ze dne 28. 5. 2020, č. j. Nao 68/2020–55, ze dne 18. 2. 2021, č. j. Nao 180/2020–23 a řadu dalších).

7. V projednávané věci založil žalobce námitku podjatosti na důvodech, které spočívají právě a výlučně v dosavadním postupu rozhodující soudkyně v řízení o jeho žalobě, resp. v nezákonnosti usnesení, jímž soud zamítl žádosti o osvobození od soudních poplatků a ustanovení tlumočníka.

8. Uváděné důvody jsou však plně podřaditelné pod okolnosti, které podle § 8 odst. 1 poslední věty s. ř. s. nejsou způsobilé založit vyloučení soudce. Postup a rozhodování soudce v řízení o projednávané věci samo o sobě nemůže zpochybnit jeho nestrannost a být důvodem pro jeho vyloučení z rozhodování. K posouzení toho, zda je usnesení nezákonné či věcně nesprávné, pak slouží opravné prostředky (případně uplatněné až vůči konečnému rozhodnutí městského soudu), nikoliv námitka podjatosti.

9. S ohledem na to dospěl Nejvyšší správní soud k závěru, že nejsou naplněny podmínky pro to, aby byla soudkyně Městského soudu v Praze JUDr. Marcela Rousková vyloučena z projednání a rozhodnutí věci specifikované ve výroku tohoto rozhodnutí. P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e j s o u opravné prostředky přípustné. V Brně dne 2. září 2026 Ivo Pospíšil předseda senátu