Nao 121/2022

Rubrum

Nao 121/2022 - 43 USNESENÍ Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně Mgr. Evy Šonkové a soudců JUDr. Karla Šimky a Mgr. Sylvy Šiškeové v právní věci žalobce: Mgr. V. V., proti žalovaným: a) Vláda České republiky, se sídlem nábřeží Edvarda Beneše 4, Praha 1, b) Ministerstvo obrany, se sídlem Tychonova 221/1, Praha 6, c) Úřad pro zahraniční styky a informace, se sídlem Nad štolou 936/3, Praha 7, d) Bezpečnostní informační služba, se sídlem Nárožní 111/2, Praha 5, o žalobě na ochranu před nezákonným zásahem, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 24. 6. 2022, č. j. 14 A 39/2022 - 14, vedeném u Nejvyššího správního soudu pod sp. zn. 4 As 206/2022, o námitce podjatosti vznesené proti soudcům čtvrtého senátu Nejvyššího správního soudu JUDr. Jiřímu Pallovi, Mgr. Aleši Roztočilovi a Mgr. Petře Weissové, takto:

Výrok

Soudci čtvrtého senátu Nejvyššího správního soudu JUDr. Jiří Palla, Mgr. Aleš Roztočil a Mgr. Petra Weissová n e j s o u v y l o u č e n i z projednávání a rozhodování věci vedené u tohoto soudu pod sp. zn. 4 As 206/2022.

Odůvodnění

1. Kasační stížností podanou k Nejvyššímu správnímu soudu se žalobce (dále též „stěžovatel“) domáhá zrušení v záhlaví označeného usnesení Městského soudu v Praze. Jeho kasační stížnost byla zapsána do rejstříku pod sp. zn. 4 As 206/2022.

2. Nejvyšší správní soud doručil stěžovateli poučení o tom, že jeho věc bude projednávat a rozhodovat čtvrtý senát Nejvyššího správního soudu ve složení JUDr. Jiří Palla, Mgr. Aleš Roztočil a Mgr. Petra Weissová, spolu s usnesením, kterým stěžovatele vyzval k odstranění vad kasační stížnosti. Stěžovatel následně vznesl námitku podjatosti vůči všem výše jmenovaným soudcům.

3. Námitku vůči soudcům čtvrtého senátu JUDr. Jiřímu Pallovi a Mgr. Aleši Roztočilovi stěžovatel podal z důvodu jejich výroků vůči němu v písemném odůvodnění rozhodnutí NSS: „neváhá právní úpravu aplikovat čistě účelově a správní orgány i soudy mnohdy zahrnovat neopodstatněnými podáními a námitkami.“ Stěžovatel také uvedl: „Žalobce nyní vede spor soudní s Českou republikou – Ministerstvo spravedlnosti u OS pro Nao 121/2022 Prahu 2 sp. zn.: 20 C 51/ 2020 a žalovaná navrhla svědeckou výpověď uvedených soudců. Žalobce uvedl, že nemá námitek z výchovných důvodů. Je tu pochybnost o nestrannosti uvedených soudců vůči žalobci, když ho znevažují a to zcela zbytečně a nepravdivě.“

4. Dále stěžovatel namítá podjatost vůči všem soudcům čtvrtého senátu: „Žalobce podává námitku podjatosti z důvodu nedůvěryhodnosti uvedených soudců a soudkyně JUDr. Petry Weissové, neboť se neoprávněně obohacují na úkor majetku České republiky tím, že zasedají jako soudci v senátu NSS 4 As a střídajíc se ve funkci předsedy senátu, tak aby pobírali ještě příplatek za předsednictví senátu, který nemůže být spravedlivý i proto, že by měl maximálně činit jednu třetinu, pokud se práce v senátu v počtu tří lidí rozděluje mezi tři předsedy senátu. Žalobce v tomto smyslu podá stížnost k předsedovi NSS, který je v prvé řadě za toto protiprávní jednání odpovědný. Senát má mít jednoho předsedu a ne tři.“

5. Soudci čtvrtého senátu se k těmto námitkám vyjádřili tak, že nemají žádný vztah k věci ani k účastníkům řízení.

6. Podle § 8 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.“), jsou soudci vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je dán důvod pochybovat o jejich nepodjatosti. Vyloučeni jsou též soudci, kteří se podíleli na projednávání nebo rozhodování věci u správního orgánu nebo v předchozím soudním řízení. Důvodem k vyloučení soudce nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech. Podle § 8 odst. 5 s. ř. s. musí být námitka podjatosti zdůvodněna a musí být uvedeny konkrétní skutečnosti, z nichž je dovozována.

7. Z ustálené judikatury Nejvyššího správního soudu a Ústavního soudu plyne, že nestrannost soudce je především subjektivní psychickou kategorií, jež vyjadřuje vnitřní vztah soudce k projednávané věci. Při posuzování námitky podjatosti je však třeba nestrannost vnímat i z hlediska objektivního, tzn. zkoumat, zda skutečně existují objektivní okolnosti, jež vyvolávají oprávněné pochybnosti o nezaujatosti soudce v konkrétním případě. Jak se k této otázce vyjádřil Ústavní soud, vyloučení soudce z projednávání a rozhodování ve věci má být založeno nikoliv jen na skutečně prokázané podjatosti, ale již tehdy, jestliže lze mít pochybnosti o jeho nepodjatosti; při posuzování této otázky je tedy třeba učinit úvahu, zda – s ohledem na okolnosti případu – lze mít za to, že by soudce podjatý mohl být (viz nález ze dne 27. 11. 1996, sp. zn. I. ÚS 167/94, N 127/6 SbNU 429). K vyloučení soudce z projednání a rozhodnutí věci může v zásadě dojít teprve tehdy, když je evidentní, že vztah soudce k dané věci, účastníkům nebo jejich zástupcům dosahuje takové povahy a intenzity, že i přes zákonem stanovené povinnosti nebudou moci nebo schopni nezávisle a nestranně rozhodovat (srov. nález ze dne 3. 7. 2001, sp. zn. II. ÚS 105/01, N 98/23 SbNU 11).

8. Integrální součástí práva na spravedlivý proces tak, jak je vymezeno v čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod a v čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod, je garance toho, aby ve věci rozhodoval nezávislý a nestranný soudce. Rozhodnutí o vyloučení soudce z důvodů uvedených v § 8 s. ř. s. představuje výjimku z ústavní zásady, podle níž nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci s tím, že příslušnost soudu i soudce stanoví zákon (čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod). Tak, jak zákon tuto příslušnost stanovil, je tato zásadně dána, a postup, kterým Nao 121/2022 - 44 pokračování je věc odnímána příslušnému soudci a přikázána soudci jinému, je nutno chápat jako postup výjimečný. Soudce lze tedy z projednávání a rozhodnutí přidělené věci vyloučit jen výjimečně a ze skutečně závažných důvodů, které mu reálně brání rozhodnout v souladu se zákonem nezaujatě a spravedlivě (srov. usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 29. 4. 2003, č. j. Nao 19/2003 - 16, dostupné na www.nssoud.cz). Zákon přitom výslovně stanoví, že takovým důvodem nemůže být okolnost, která spočívá v postupu soudce v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech.

9. Námitka podjatosti stěžovatele, jenž je advokátem, který by měl jako profesionál znát výše citovaný procesní předpis, je zdůvodněna pouze odkazem na citaci blíže nespecifikovaného rozhodnutí Nejvyššího správního soudu, v němž se podle něj měli jmenovaní soudci čtvrtého senátu dopustit jeho znevažování. Uvedená námitka má souvislost pouze s citovaným soudním rozhodnutím, na němž se příslušní soudci podíleli. Přitom podle výslovného znění poslední věty § 8 odst. 1 s. ř. s. důvodem k vyloučení soudce nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech. Navrhovaná svědecká výpověď soudců v jiném řízení nikterak nezakládá jejich podjatost v řízení o kasační stížnosti, stěžovatel přitom sám ničeho bližšího neuvádí.

10. Také námitka podjatosti vůči všem soudcům čtvrtého senátu kvůli jejich nedůvěryhodnosti není opodstatněná, neboť s. ř. s. ani zákon č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů (zákon o soudech a soudcích), počet jmenovaných předsedů senátu neomezuje, a tak výkon předsednické činnosti nezpůsobuje jejich nedůvěryhodnost.

11. Druhý senát Nejvyššího správního soudu proto uzavírá, že na základě výše uvedeného dospěl k závěru, že soudci čtvrtého senátu tohoto soudu JUDr. Jiří Palla, Mgr. Aleš Roztočil a Mgr. Petra Weissová nejsou vyloučeni z projednání a rozhodnutí výše uvedené věci. P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e j s o u opravné prostředky přípustné. V Brně dne 31. srpna 2022 Mgr. Eva Šonková předsedkyně senátu