Nao 125/2017

Rubrum

Nao 125/2017 - 18 USNESENÍ Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Davida Hipšra a soudců JUDr. Pavla Molka a JUDr. Tomáše Foltase v právní věci žalobce: F. O., proti žalovanému: Ministerstvo obrany, se sídlem Tychonova 221/1, Praha 6, o žalobcově námitce podjatosti vznesené proti soudcům JUDr. Lence Kaniové, JUDr. Radanu Malíkovi a JUDr. Lence Matyášové v řízení o žalobcově návrhu na určení lhůty k provedení procesního úkonu podle § 174a zákona č. 6/2002 Sb., vedeném pod sp. zn. Aprk 5/2017, takto:

Výrok

Soudci JUDr. Lenka Kaniová, JUDr. Radan Malík a JUDr. Lenka Matyášová n e j s o u v y l o u č e n i z projednávání a rozhodnutí věci vedené u Nejvyššího správního soudu pod sp. zn. Aprk 5/2017.

Odůvodnění

1. Nejvyšší správní soud obdržel dne 10. 2. 2017 žalobcův návrh, aby Městskému soudu v Praze určil lhůtu k provedení procesního úkonu v řízení vedeném pod sp. zn. 6 A 208/2013 podle § 174a zákona č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů.

2. V řízení vedeném u Nejvyššího správního soudu pod sp. zn. Aprk 5/2017 následně žalobce podáním doručeným dne 28. 2. 2017 uplatnil námitku podjatosti vůči všem soudcům rozhodujícího senátu, kterou formuloval následovně: „Věc: Aprk 5/2017-4 Informace ze 22. 2. 2017 doručené 24. 2. 2017 Senát Aprk 5 je podjatý, protože v téže věci (§ 174a) vadně rozhodl jak v obnově a stížnosti pokrytci Baxovi ze 9. 2. 2017. A především je podjatá Kaniová, která tuto okleštěnou informaci podepsala.“

3. Soudci rozhodujícího senátu Nejvyššího správního soudu se k námitce podjatosti vyjádřili tak, že nemají žádný vztah k věci, účastníkům nebo jejich zástupcům, pro který by byl důvod pochybovat o jejich nepodjatosti.

4. Námitka podjatosti není důvodná. Nao 125/2017

5. Při posouzení důvodnosti námitky podjatosti vycházel Nejvyšší správní soud z § 8 odst. 1 s. ř. s., podle kterého jsou soudci „vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je dán důvod pochybovat o jejich nepodjatosti. Vyloučeni jsou též soudci, kteří se podíleli na projednávání nebo rozhodování věci u správního orgánu nebo v předchozím soudním řízení. Důvodem k vyloučení soudce nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech.“ Rozhodnutí o vyloučení soudce z důvodů uvedených v § 8 odst. 1 s. ř. s. představuje výjimku z ústavní zásady, podle níž nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci s tím, že příslušnost soudu i soudce stanoví zákon (čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod). Tak, jak zákon tuto příslušnost stanovil, je tato zásadně dána a postup, jímž je věc odnímána příslušnému soudci a přikázána soudci jinému, je nutno chápat jako postup zcela výjimečný.

6. Jde-li o důvody uvedené v první větě § 8 odst. 1 s. ř. s., je třeba uvést, že poměr k věci může vyplývat především z přímého právního zájmu soudce na projednávané věci, tedy zejména v případech, kdy by mohl být rozhodnutím soudu přímo dotčen ve svých právech. Vyloučen by byl taktéž i soudce, jenž by získal o věci poznatky jiným způsobem než dokazováním při jednání. Soudcův poměr k účastníkům či k jejich zástupcům může být založen především příbuzenským nebo jemu obdobným vztahem, vztahem srdečně přátelským či naopak vzájemně nepřátelským, může jít také o vztah ekonomické závislosti. V nastalém případě ovšem stěžovatel žádný podobný vztah nenamítá.

7. Z obsahu žalobcova podání vyplývá, že důvod podjatosti spatřuje v přípisu Nejvyššího správního soudu ze dne 22. 2. 2017, jenž obsahoval informace o probíhajícím řízení, totožnosti soudců rozhodujících o návrhu a možnosti namítat jejich podjatost („Senát Aprk […] vadně rozhodl jak v obnově a stížnosti pokrytci Baxovi ze 9. 2. 2017.“). Postup v řízení nicméně sám o sobě nemůže být důvodem k vyloučení soudce (§ 8 odst. 1 věta třetí s. ř. s.). Námitka podjatosti rozhodujícího senátu, založená na zaslání přípisu informujícím o zahájení řízení, proto nemůže být shledána důvodnou. Nad rámec uvedeného Nejvyšší správní soud uvádí, že tento přípis plní především funkci informační a není rozhodnutím o návrhu.

8. Lze tedy uzavřít, že námitka stěžovatele neobsahuje žádné skutečnosti, které by bylo možno podřadit pod důvody podjatosti ve smyslu § 8 odst. 1 s. ř. s., a ani z vyjádření shora jmenovaných soudců neplyne nic, co by mohlo založit pochybnost o jejich nepodjatosti; tyto skutečnosti nevyplynuly ani ze soudního spisu.

9. Ze shora uvedených důvodů Nejvyšší správní soud rozhodl tak, že vznesenou námitku podjatosti soudců Nejvyššího správního soudu JUDr. Lenky Kaniové, JUDr. Radana Malíka a JUDr. Lenky Matyášové a neshledal důvodnou.

Poučení

Proti tomuto usnesení n e j so u opravné prostředky přípustné (§ 53 odst. 3 s. ř. s.). V Brně dne 28. března 2017 Nao 125/2017 - pokračování Mgr. David Hipšr předseda senátu