Nao 127/2026

Rubrum

USNESENÍ Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Lenky Matyášové a soudců JUDr. Jakuba Camrdy a JUDr. Štěpána Výborného v právní věci navrhovatele: Jasný Signál Nezávislých, jehož jménem jedná T. M., proti odpůrci: Magistrát města Havířova, se sídlem Svornosti 86/2, Havířov-Město, o námitce podjatosti soudce Krajského soudu v Ostravě Mgr. Jiřího Gottwalda ve věci vedené pod sp. zn. 24 A 4/2026, takto:

Výrok

Soudce Mgr. Jiří Gottwald n e n í v y l o u č e n z projednávání a rozhodnutí věci vedené u Krajského soudu v Ostravě pod sp. zn. 24 A 4/2026.

Odůvodnění

1. U Krajského soudu v Ostravě (dále jen „krajský soud“) je vedeno řízení navrhovatele ve věci návrhu proti odmítnutí kandidátní listiny volební strany Jasný Signál Nezávislých Magistrátem města Havířova rozhodnutím ze dne 18. 8. 2026, č. j. MMH/225843/2026; věc byla přidělena v souladu s rozvrhem práce soudci Mgr. Jiřímu Gottwaldovi. Dne 28. 8. 2026 prostřednictvím datové schránky T. M. byla namítnuta podjatost určeného soudce krajského soudu s odůvodněním, že lídrem jejich kandidátky je člen předsednictva Konfederace politických vězňů ČR. Navrhovatel se domnívá, že soudce byl jmenován před rokem 1989, dle něj se tak podílel na šíření komunistické ideologie na veřejnosti, veřejně schvaloval zavraždění Milady Horákové a dalších politických vězňů. Také se navrhovatel domnívá, že vzhledem k příjmení soudce je synem jeho slovy „fanatického StBáckého zločince“. Proto vznáší námitku podjatosti proti tomuto soudci, a nesouhlasí s tím, aby jakkoliv rozhodoval v jeho věci.

2. K námitce navrhovatele se vyjádřil soudce Mgr. Jiří Gottwald s tím, že námitku považuje za nedůvodnou; sám nemá k účastníkům řízení ani k projednávané věci žádný vztah. Námitka vychází pouze z jeho příjmení, přitom si není vědom žádných svých projevů a odmítá rodinné vazby, na které námitka podjatosti poukazuje.

3. Dle § 8 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.“), „[s]oudci jsou vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je dán důvod pochybovat o jejich nepodjatosti. Vyloučeni jsou též soudci, kteří se podíleli na projednávání nebo rozhodování věci u správního orgánu nebo v předchozím soudním řízení. Důvodem k vyloučení soudce nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech“.

4. Z ustálené judikatury Nejvyššího správního soudu a Ústavního soudu plyne, že nestrannost soudce je především subjektivní psychickou kategorií, jež vyjadřuje vnitřní vztah soudce k projednávané věci. Při posuzování námitky podjatosti je však třeba nestrannost vnímat i z hlediska objektivního, tzn. zkoumat, zda skutečně existují objektivní okolnosti, jež vyvolávají oprávněné pochybnosti o nezaujatosti soudce v konkrétním případě. Vyloučení soudce z projednávání a rozhodování ve věci má být založeno nikoliv jen na skutečně prokázané podjatosti, ale již tehdy, jestliže lze mít pochybnosti o jeho nepodjatosti; při posuzování této otázky je tedy třeba učinit úvahu, zda – s ohledem na okolnosti případu – lze mít za to, že by soudce podjatý mohl být (viz nález Ústavního soudu ze dne 27. 11. 1996, sp. zn. I. ÚS 167/94, N 127/6 SbNU 429). Otázka podjatosti nemůže být ve všech případech postavena zcela najisto, nicméně rozhodovat o této otázce je nutno vždy na základě existujících objektivních skutečností, které k subjektivním pochybnostem osob zúčastněných na řízení vedou. K vyloučení soudce z projednání a rozhodnutí věci však může v zásadě dojít teprve tehdy, když je evidentní, že vztah soudce k dané věci, účastníkům nebo jejich zástupcům dosahuje takové povahy a intenzity, že i přes zákonem stanovené povinnosti nebudou moci nebo schopni nezávisle a nestranně rozhodovat (srov. nález ze dne 3. 7. 2001, sp. zn. II. ÚS 105/01, N 98/23 SbNU 11).

5. Rozhodnutí o vyloučení soudce z důvodů uvedených v § 8 s. ř. s. představuje výjimku z ústavní zásady, podle níž nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci s tím, že příslušnost soudu i soudce stanoví zákon (čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod). Tak jak zákon tuto příslušnost stanovil, je tato zásadně dána, a postup, kterým je věc odnímána příslušnému soudci a přikázána soudci jinému, je nutno chápat jako postup výjimečný.

6. Pouhá shoda příjmení soudce s někdejším komunistickým politikem nemůže zakládat důvod jeho podjatosti. Navrhovatel odkazuje bez bližšího vyjádření na informaci z archivu bezpečnostních složek StB založené na základě dokumentace nacistického gestapa, aniž by však blíže vymezil, jak je tam jakkoliv věrohodně doložen příbuzenský vztah mezi Mgr. Jiřím Gottwaldem a Klementem Gottwaldem. Pokud navrhovatel namítá, že soudce krajského soudu měl být jeho synem, tak je nutné konstatovat, že soudce se narodil dlouho po smrti Klementa Gottwalda, vystudoval právnickou fakultu po roce 1989, na krajském soudě začal rovněž působit až po roce 1989, tudíž se nikdy nemohl jakkoliv podílet na působení a rozhodování justice před rokem 1989, jak namítá navrhovatel.

7. Nejvyšší správní soud námitky navrhovatele nepovažuje za důvod možné podjatosti. Předně je třeba uvést, že soudce je právní profesionál, jehož ústavní jakožto i mravní povinností je dbát o nezávislé a nestranné rozhodování. S výkonem funkce soudce je proto nerozlučně spjat požadavek na to, aby se soudce byl schopen oprostit od nepatřičných vnějších vlivů na jeho rozhodovací činnost. V daném případě Nejvyšší správní soud neshledal, že by vyvstaly objektivní nebo subjektivní okolnosti, které by zavdávaly důvod pochybovat o nepodjatosti Mgr. Jiřího Gottwalda.

8. S přihlédnutím ke shora uvedeným důvodům zdejší soud rozhodl tak, že Mgr. Jiří Gottwald není vyloučen z projednávání a rozhodnutí věci vedené u Krajského soudu v Ostravě pod sp. zn. 24 A 4/2026. P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e j s o u opravné prostředky přípustné. V Brně dne 2. září 2026 JUDr. Lenka Matyášová předsedkyně senátu