Nejvyšší správní soud · Usnesení

Nao 13/2020

č. j. Nao 13/2020-130

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2020-02-06 · nepodjatý soudce · ECLI:CZ:NSS:2020:Nao.13.2020.130

Citované zákony (2)

Rubrum

Nao 13/2020 - 130 USNESENÍ Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Barbary Pořízkové a soudců JUDr. Radana Malíka a JUDr. Pavla Molka v právní věci žalobce: Ing. arch. P. H., zast. Mgr. Ditou Křápkovou, advokátkou se sídlem Lipová 727/5a, Brno, proti žalovanému: Ministerstvo kultury, se sídlem Maltézské nám. 471/1, Praha 1, ve věci žaloby proti rozhodnutí ministra kultury ze dne 22. 11. 2013, č. j. MK 54106/2013 OLP, vedené Městským soudem v Praze pod sp. zn. 10 A 17/2014, v řízení o námitce podjatosti vznesené žalobcem proti soudkyni JUDr. Ing. Vieře Horčicové, takto:

Výrok

Soudkyně Městského soudu v Praze JUDr. Ing. Viera Horčicová n e n í v y l o u č e n a z projednávání a rozhodnutí věci vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 10 A 17/2014.

Odůvodnění

1. Žalobou ze dne 24. 1. 2014 se žalobce domáhá zrušení v záhlaví uvedeného rozhodnutí ministra kultury, kterým bylo rozhodnuto o zamítnutí rozkladu žalobce proti rozhodnutí žalovaného ze dne 13. 3. 2013, č. j. MK 14119/2013 PI, a rozhodnutí bylo potvrzeno. Tímto rozhodnutím bylo zrušeno závazné stanovisko Magistrátu hlavního města Prahy, Odboru památkové péče, ze dne 29. 6. 2012, č. j. S-MHMP 560473/2012, ve věci stavby terasy ve střešní rovině nemovitosti č. p. X, k. ú. X.

2. Přípisem ze dne 14. 1. 2020, založeným na č. l. 120 spisu Městského soudu v Praze (dále jen „městský soud“), vznesl žalobce námitku podjatosti vůči předsedkyni senátu 10 A, JUDr. Ing. Vieře Horčicové. Zachování lhůty k podání námitky podjatosti stanovené § 8 odst. 5 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního (dále jen „s. ř. s.“) odvozuje žalobce od okamžiku doručení usnesení o přerušení shora uvedeného řízení o žalobě ze dne 7. 1. 2020, č. j. 10 A 17/2014 - 117.

3. Uvádí, že zásadně odmítá postup městského soudu, který od podání žaloby činí pouze kroky směřující k jejímu odmítnutí bez meritorního posouzení věci. Za dobu 6 let od podání žaloby je řízení stále na počátku. Městský soud měl přistoupit k meritornímu posouzení věci již po prvním zrušujícím rozsudku NSS. Další průtahy, zapříčiněné nyní přerušením řízení, jsou v rozporu s právem žalobce na soudní ochranu. Argumentaci Nao 13/2020 městského soudu ekonomií řízení, obsaženou ve shora uvedeném usnesení, nemůže žalobce s ohledem na délku trvání soudního sporu akceptovat.

4. Žalobce dospěl k závěru, že nejde o procesní pochybení, ale o záměr oddálení rozhodnutí ve věci či odmítnutí žaloby. Za postup příslušeného senátu odpovídá jeho předsedkyně, žalobce tak nabyl dojmu, že JUDr. Ing. Horčicová má zájem na procesním úspěchu žalované strany a tedy pochybuje o její nepodjatosti. Proto navrhuje, aby JUDr. Ing. Viera Horčicová byla z projednávaní a rozhodování v této věci vyloučena.

5. Předsedkyně senátu 10 A městského soudu JUDr. Ing. Viera Horčicová ve vyjádření uvedla, že námitka podjatosti není dle jejího názoru důvodná. Žalobce námitku nepřípustně opírá o polemiku s rozhodnutími městského soudu. Sama vůči účastníkům řízení žádným způsobem zaujatá není, nemá ani osobní poměr k věci. Je přesvědčena, že ani dosavadní postup v řízení pochybnosti o její nepodjatosti nezakládá.

6. Má-li žalobce za to, že řízení nemělo být přerušeno, je prostředkem obrany žaloba podle § 174a zákona č. 6/2002 Sb., o soudech a soudcích, nikoliv námitka podjatosti. Ve věci jde o projednání komplikované otázky procesního práva, v níž dosud panuje judikaturní rozkol. Je pochopitelné, že situace, kdy je tímto zapříčiněno oddálení konečného vyřešení sporu není pro účastníky řízení příjemná, nezakládá však podjatost soudců, kteří ve věci rozhodují.

7. S tímto vyjádřením byla věc předložena k rozhodnutí podle § 8 odst. 5 s. ř. s. Nejvyššímu správnímu soudu.

8. Podle § 8 odst. 1 zákona s. ř. s. jsou soudci vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je dán důvod pochybovat o jejich nepodjatosti. Vyloučeni jsou též soudci, kteří se podíleli na projednávání nebo rozhodování věci u správního orgánu nebo v předchozím soudním řízení. Důvodem k vyloučení soudce však nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech. Podle § 8 odst. 5 s. ř. s. účastník nebo osoba zúčastněná na řízení může namítnout podjatost soudce, soudní osoby, tlumočníka nebo znalce. Námitku musí uplatnit do jednoho týdne ode dne, kdy se o podjatosti dozvěděl; zjistí-li důvod podjatosti při jednání, musí ji uplatnit při tomto jednání. K později uplatněným námitkám se nepřihlíží. Námitka musí být zdůvodněna a musí být uvedeny konkrétní skutečnosti, z nichž je dovozována. O vyloučení soudce rozhodne usnesením po jeho vyjádření Nejvyšší správní soud, a je-li namítána podjatost soudní osoby, tlumočníka nebo znalce, senát po jejich vyjádření.

9. Rozhodnutí o vyloučení soudce z důvodů uvedených v § 8 s. ř. s. představuje výjimku z ústavní zásady, podle níž nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci s tím, že příslušnost soudu i soudce stanoví zákon (čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod). Tak jak zákon tuto příslušnost stanovil, je příslušnost zásadně dána, a postup, kterým je věc odnímána zákonnému (příslušnému) soudci a přikázána soudci jinému, je nutno chápat jako postup zcela výjimečný. Nao 13/2020 - 131 pokračování

10. Důvodem pro vyloučení soudce z projednávání a rozhodnutí věci může být pouze jeho poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům. Poměr k věci může vyplývat především z přímého právního zájmu soudce na projednávané věci, zejména v případech, kdyby mohl být rozhodnutím soudu přímo dotčen ve svých právech. Vyloučen by byl rovněž soudce, který by získal o věci poznatky jiným způsobem než dokazováním při jednání. Poměr soudce k účastníkům nebo k jejich zástupcům (ať již přátelský či nepřátelský) může být založen příbuzenským nebo jemu obdobným vztahem, může jít i o vztah ekonomické závislosti, apod.

11. Z námitky podjatosti vznesené žalobcem vyplývá, že spatřuje podjatost soudkyně městského soudu výhradně v předcházející rozhodovací činnosti ve věci. V řízení byla městským soudem vydána již dvě usnesení o odmítnutí žaloby (č. l. 35 a č. l. 97 spisu městského soudu), která však vždy byla ke kasační stížnosti žalobce zrušena NSS (rozsudek ze dne 23. 5. 2014, č. j. 4 As 42/2014 - 69, a ze dne 22. 11. 2019, č. j. 4 As 3/2018 - 58), přičemž po druhém zrušujícím rozsudku NSS městský soud řízení usnesením ze dne 7. 1. 2020, č. j. 10 A 17/2014 - 117, přerušil. Dospěl k závěru, že rozhodná právní otázka byla předložena k rozhodnutí rozšířenému senátu, na jehož názor městský soud nyní vyčkává.

12. Ustanovení § 8 odst. 1 s. ř. s. výslovně stanoví, že důvodem k vyloučení soudce nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech. Rozhodovací činnost, respektive právní názory soudců na určitou otázku, proto nemohou samy o sobě zakládat důvod k jejich podjatosti (srov. usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 2. 9. 2004, č. j. Nao 13/2004 - 54, č. 433/2005 Sb. NSS).

13. Z výše uvedených důvodů neshledal Nejvyšší správní soud důvodnou námitku podjatosti předsedkyně senátu 10 A Městského soudu v Praze JUDr. Ing. Viery Horčicové a rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku rozhodnutí. P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e j s o u opravné prostředky přípustné. V Brně dne 6. února 2020 JUDr. Barbara Pořízková předsedkyně senátu

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (2)

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.