Nao 163/2022

Rubrum

Nao 163/2022 - 178 USNESENÍ Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Lenky Matyášové a soudců JUDr. Jakuba Camrdy a JUDr. Viktora Kučery v právní věci žalobce: R. V., zast. společností GOODWILL PARTNERS, s. r. o., se sídlem U dubu 691/48, Praha 4, proti žalovanému: Odvolací finanční ředitelství, se sídlem Masarykova 31, Brno, v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 21. 1. 2022, č. j. 2511/22/5200-10422-711919, o námitce podjatosti vznesené žalobcem proti soudcům Městského soudu v Praze rozhodujícím ve věci vedené u tohoto soudu pod sp. zn. 15 Af 2/2022, takto:

Výrok

Soudci Městského soudu v Praze Mgr. Martin Kříž, Mgr. Věra Jachurová a Mgr. Bc. Jan Schneeweis n e j s o u vyloučeni z projednávání a rozhodování věci vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 15 Af 2/2022.

Odůvodnění

1. Žalobce prostřednictvím právního zástupce ve věci výše uvedené podal dne 13. 10. 2022 u Městského soudu v Praze (dále „městský soud“) návrh na vyloučení soudce Mgr. Martina Kříže, resp. soudců rozhodujících ve věci výše uvedené. Návrh odůvodnil tím, že Mgr Martin Kříž provedl některé, z pohledu žalobce, nestandardní úkony ve vztahu ke společnosti GOODWILL PARTNERS s. r. o. a jí před městským soudem zastupovaných subjektů; vznikly tak pochybnosti o nepodjatosti soudce.

2. V návrhu se uvádí, že třetími osobami byly předány neověřitelné informace směřující zejména k neformální komunikaci či vypovídající o vztazích mezi Mgr. Martinem Křížem a Ing. Václavem Žemličkou, ředitelem Finančního úřadu pro hl. město Prahu, případně třetími osobami, či tvrzený vliv osob stojících v čele Odvolacího finančního ředitelství. Žalobce nesporuje, že soudci žijí v reálném prostředí, což ústí i v méně formální styk mezi aktéry (v podrobnostech citují z rozhodnutí kárného senátu NSS sp. zn. 16 Kss 1/2017, ze dne 24. 5. 2017).

3. Žalobce tvrdí, že konkrétně senát vedený Mgr. Martinem Křížem - a on sám - nepostupuje obvyklým způsobem, resp. ve věcech u soudu zástupcem žalobce vedených, je jiný postup než u ostatních účastníků řízení či jejich zástupců; žalobce odkazuje např. na posuzování včasnosti předložení plné moci, odmítnutí zpřístupnění CD předložené spolu Nao 163/2022 s žalobou pro účely znaleckého posudku, dále uvedl, že mimo jiné spisy žalovaným nejsou předkládány v úplnosti, apod.

4. Za daných okolností navrhuje žalobce rezignovat na ověřování fakticky objektivně neověřitelných tvrzení o údajných osobních vztazích a na případné posuzování jejich charakteru, odchýlit se od judikatury o nemožnosti vyloučení soudce toliko pro právní jistotu či z procesní opatrnosti, a v daném konkrétním případě tak učinit.

5. Na podporu svých tvrzení žalobce dále v jednotlivostech poukazuje na nestandardní postupy správce daně ve vztahu k němu, např. co se týče doručování apod. Vzhledem k tomu, že tato tvrzení se zcela míjejí s předmětem věci - tvrzená podjatost soudců městského soudu, nepovažuje Nejvyšší správní soud za nutné tuto část argumentace reprodukovat.

6. K námitce podjatosti se vyjádřili soudci dle rozvrhu práce rozhodující v projednávané věci Mgr. Martin Kříž, Mgr. Věra Jachurová a Mgr. Bc. Jan Schneeweis s tím, že nemají k věci ani účastníkům řízení žádný vztah a není jim známa žádná okolnost, která by mohla jejich nepodjatost zpochybnit. Předseda senátu Mgr. Martin Kříž navíc popřel tvrzené osobní styky s Ing. Václavem Žemličkou, podotkl, že nemá sebemenší vliv na to, jakým způsobem správce daně ve vztahu k žalobci, resp. jeho zástupci, postupuje v řízení, konkr., jakým způsobem mu doručuje. Dále dodal, že námitky stran tvrzené podjatosti ve vztahu k jeho osobě pramení z procesního postupu v projednávaných věcech; takové okolnosti podle § 8 odst. 1 věty třetí s. ř. s. nejsou důvodem pro vyloučení soudce.

7. Podle § 8 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.“), jsou soudci „vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je dán důvod pochybovat o jejich nepodjatosti. Vyloučeni jsou též soudci, kteří se podíleli na projednávání nebo rozhodování věci u správního orgánu nebo v předchozím soudním řízení. Důvodem k vyloučení soudce nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech.“ Podle § 8 odst. 5 s. ř. s. musí být námitka podjatosti zdůvodněna a musí v ní být uvedeny konkrétní skutečnosti, z nichž je dovozována.

8. Z ustálené judikatury Nejvyššího správního soudu a Ústavního soudu plyne, že nestrannost soudce je především subjektivní psychickou kategorií, jež vyjadřuje vnitřní vztah soudce k projednávané věci. Při posuzování námitky podjatosti je však třeba nestrannost vnímat i z hlediska objektivního, tzn. zkoumat, zda skutečně existují objektivní okolnosti, jež vyvolávají oprávněné pochybnosti o nezaujatosti soudce v konkrétním případě. Jak se k této otázce vyjádřil Ústavní soud, vyloučení soudce z projednávání a rozhodování ve věci má být založeno nikoliv jen na skutečně prokázané podjatosti, ale již tehdy, jestliže lze mít pochybnosti o jeho nepodjatosti; při posuzování této otázky je tedy třeba učinit úvahu, zda – s ohledem na okolnosti případu – lze mít za to, že by soudce podjatý mohl být (viz nález ze dne 27. 11. 1996, sp. zn. I. ÚS 167/94, N 127/6 SbNU 429). K vyloučení soudce z projednání a rozhodnutí věci může v zásadě dojít teprve tehdy, když je evidentní, že vztah soudce k dané věci, účastníkům nebo jejich zástupcům dosahuje takové povahy a intenzity, že i přes zákonem stanovené povinnosti nebudou moci nebo schopni nezávisle a nestranně rozhodovat (srov. nález ze dne 3. 7. 2001, sp. zn. II. ÚS 105/01, N 98/23 SbNU 11). Nao 163/2022 - 179 pokračování

9. Integrální součástí práva na spravedlivý proces tak, jak je vymezeno v čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod a v čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod, je garance toho, aby ve věci rozhodoval nezávislý a nestranný soudce. Rozhodnutí o vyloučení soudce z důvodů uvedených v § 8 s. ř. s. představuje výjimku z ústavní zásady, podle níž nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci s tím, že příslušnost soudu i soudce stanoví zákon (čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod). Tak, jak zákon tuto příslušnost stanovil, je tato zásadně dána, a postup, kterým je věc odnímána příslušnému soudci a přikázána soudci jinému, je nutno chápat jako postup výjimečný. Soudce lze tedy z projednávání a rozhodnutí přidělené věci vyloučit jen výjimečně a ze skutečně závažných důvodů, které mu reálně brání rozhodnout v souladu se zákonem nezaujatě a spravedlivě (srov. usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 29. 4. 2003, č. j. Nao 19/2003 - 16, dostupné na www.nssoud.cz). Zákon přitom výslovně stanoví, že takovým důvodem nemůže být okolnost, která spočívá v postupu soudce v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech.

10. Námitka podjatosti vznesená žalobcem vůči soudcům městského soudu nemůže obstát, neboť míří k presumovanému „postupu ... v řízení o projednávané věci“ a k „rozhodování v jiných věcech“, tj. k důvodům, jež podle výslovného znění § 8 odst. 1 věty poslední s. ř. s. důvodem pro vyloučení soudců z rozhodování jednoznačně být nemohou. Jak Nejvyšší správní soud zjistil z úřední činnosti, pramení námitky zřejmě ze skutečnosti, že rozsudkem NSS ze dne 27. 9. 2022, č. j. 7 Afs 181/2022-35, bylo zrušeno usnesení městského soudu č. j. 15 Af 2/2022-87, ze dne 16. 6. 2022, v němž stejný senát městského soudu odmítl žalobu žalobce z důvodu neprokázání právního zastoupení, což bylo následně Nejvyšším správním soudem shledáno nesprávným.

11. Nejvyšší správní soud neshledal ani žádné jiné důvody, které by podjatosti soudců nasvědčovaly. Co se týče osobních vztahů, sám žalobce je staví do roviny neověřených a neověřitelných tvrzení; jinými slovy, jedná se toliko o spekulativní, ničím nepodložená tvrzení; v této rovině nemohou podjatost soudců zcela jistě založit. Otázkou procesního postupu městského soudu v řízení o žalobě se Nejvyšší správní soud může zabývat případně až v řízení o kasační stížnosti (srov. § 103 odst. 1 s. ř. s.); nesouhlas žalobce s procesními postupy soudců městského soudu však nemůže být důvodem jejich podjatosti.

12. Nejvyšší správní soud neshledal vznesenou námitku podjatosti jmenovaných soudců důvodnou, proto rozhodl, jak je ve výroku tohoto usnesení uvedeno. P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e j s o u opravné prostředky přípustné. V Brně dne 1. prosince 2022 JUDr. Lenka Matyášová předsedkyně senátu