Nao 167/2020

Rubrum

Nao 167/2020 - 86 USNESENÍ Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Michala Mazance a soudců JUDr. Milana Podhrázkého, Ph.D., a Mgr. Jitky Zavřelové v právní věci žalobkyně: J. K., proti žalovanému: Ministerstvo práce a sociálních věcí, se sídlem Na Poříčním právu 376/1, Praha 2, ve věci žaloby proti rozhodnutí žalovaného ze dne 3. 4. 2020, čj. MPSV-2020/73551-911, o námitce podjatosti vznesené žalobkyní ve věci vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 4 Ad 19/2020, takto:

Výrok

Soudkyně Městského soudu v Praze Mgr. Dana Černovská n e n í v y l o u č e n a z projednávání a rozhodování věci vedené u tohoto soudu pod sp. zn. 4 Ad 19/2020.

Odůvodnění

1. Žalobkyně v řízení o žalobě proti rozhodnutí správního orgánu ve věci vedené u Městského soudu v Praze (dále „městský soud“) pod sp. zn. 4 Ad 19/2020 namítla podjatost soudkyně tohoto soudu Mgr. Dany Černovské rozhodující předmětnou věc jako samosoudkyně v souladu s platným rozvrhem práce městského soudu a navrhla její vyloučení z projednávání věci. Dále žalobkyně namítla taktéž podjatost jiné soudní osoby, a to L. H. (administrativní pracovnice). V případě obou osob žalobkyně odůvodnila jejich tvrzenou podjatost tím, že tyto osoby pozměnily údaj o trvalém pobytu žalobkyně při zasílání zásilky žalobkyni a porušily povinnost mlčenlivosti a pravidla stanovená pro nakládání s osobními údaji. Tímto zavdaly příčinu k nedůvěře v soudnictví bez záruky nezávislosti a nestrannosti.

2. Soudkyně Mgr. Dana Černovská se k námitce podjatosti vyjádřila tak, že se necítí být podjatá, neboť jí není znám žádný důvod ve smyslu § 8 odst. 1 s. ř. s., který by byl důvodem pro její vyloučení z projednávání a rozhodnutí věci vedené u městského soudu pod sp. zn. 4 Ad 19/2020.

3. Námitka podjatosti není důvodná.

4. Podle § 8 odst. 1 s. ř. s. jsou soudci vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je dán důvod pochybovat o jejich nepodjatosti. Důvodem k vyloučení soudce nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech.

5. Garance toho, aby ve věci rozhodoval nezávislý a nestranný soudce, patří mezi integrální součásti práva na spravedlivý proces podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod a čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod. Nestrannost Nao 167/2020 soudce je jedním z hlavních předpokladů spravedlivého rozhodování a jednou z hlavních premis důvěry občanů a jiných subjektů v právo a právní stát (čl. 1 odst. 1 Ústavy České republiky). Nestrannost soudce je především subjektivní kategorií, vyjadřující vnitřní psychický vztah soudce k projednávané věci v širším smyslu (zahrnuje vztah k předmětu řízení, účastníkům řízení, jejich zástupcům). Pouze takto úzce pojímaná kategorie nestrannosti soudce by však v praxi stěží nalezla uplatnění vzhledem k obtížné objektivní přezkoumatelnosti vnitřního rozpoložení soudce. Kategorii nestrannosti je proto třeba vnímat šíře, tedy i v rovině objektivní. Za objektivní ovšem nelze považovat to, jak se nestrannost soudce pouze subjektivně jeví vnějšímu pozorovateli (účastníkovi řízení), nýbrž to, zda reálně neexistují okolnosti, které by mohly objektivně vést k legitimním pochybnostem o tom, že soudce má k věci určitý, nikoliv nezaujatý vztah. Subjektivní hledisko účastníků řízení o podjatosti může být podnětem k jejímu zkoumání; rozhodování o této otázce se však musí dít výlučně na základě hlediska objektivního (shodně též nález Ústavního soudu ze dne 27. 10. 2004, sp. zn. I. ÚS 370/04).

6. Rozhodnutí o vyloučení soudce z důvodů uvedených v § 8 s. ř. s. představuje výjimku z ústavní zásady, podle níž nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci, s tím, že příslušnost soudu i soudce stanoví zákon (čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod). Vzhledem k tomu lze vyloučit soudce z projednávání a rozhodnutí přidělené věci jen z opravdu závažných důvodů, které mu reálně brání rozhodnout v souladu se zákonem nezaujatě a spravedlivě.

7. Reálné pochybnosti o podjatosti soudkyně tak s ohledem na výše uvedené může vyvolat pouze konkrétní tvrzení žalobkyně týkající se vztahu soudkyně k projednávané věci, jejím účastníkům či zástupcům. Pro úsudek o podjatosti soudkyně a nemožnosti rozhodnout v důsledku toho nestranně a nezávisle není dostačující toliko obecné či subjektivní přesvědčení žalobkyně.

8. Jak bylo výše uvedeno, důvodem návrhu žalobkyně na vyloučení výše uvedené soudkyně je její údajně chybný postup při zasílání zásilky. Ten ale nemůže být legitimním důvodem, který by mohl vést k vyloučení soudce z projednávání a rozhodování ve věci (§ 8 odst. 1 věta třetí s. ř. s.). Soudce může být vyloučen z rozhodování jen z objektivních důvodů, nikoli pro subjektivní přesvědčení účastníka řízení o nespravedlnosti či nesprávnosti vedení řízení. Zpochybňovat postup soudu jistě lze, k tomu však slouží opravné prostředky, jsou-li přípustné, popř. jiné prostředky předvídané právními předpisy, nikoliv však námitka podjatosti.

9. O námitce podjatosti vznesené žalobkyní proti administrativní pracovnici, paní Lucii Horákové, Nejvyšší správní soud nerozhodoval. Podle § 8 odst. 2 s. ř. s. z obdobných důvodů, jako jsou uvedeny v § 8 odst. 1 s. ř. s., může být vyloučena i jiná osoba, která se bezprostředně podílí na výkonu pravomoci soudu (soudní osoba). Podle § 40 odst. 4 zákona o soudech a soudcích platí, že administrativní a jiné kancelářské práce pro jedno nebo více soudních oddělení provádí soudní kancelář. Zaměstnanci zařazení k výkonu práce do soudní kanceláře se podílejí na přímém výkonu pravomoci soudu jen v omezené míře. Podle § 8 odst. 5 s. ř. s. nicméně platí, že je-li namítána podjatost soudní osoby (tedy jiné osoby než soudce), rozhodne o této námitce senát příslušného soudu po vyjádření dotčené soudní osoby. Bude tedy namístě, aby o námitce podjatosti vznesené vůči administrativní pracovnici L. H. rozhodl sám příslušný senát městského soudu. Uvedení JUDr. Mgr. M. P. S. na str. 1 námitky podjatosti považuje Nejvyšší správní soud za překlep učiněný žalobkyní, neboť ze soudního spisu vedeného městským soudem nevyplývá, že by se uvedená osoba v této věci podílela na výkonu pravomoci soudu.

Poučení

Proti tomuto usnesení n e j s o u opravné prostředky přípustné. V Brně dne 29. ledna 2021 JUDr. Michal Mazanec předseda senátu