Nao 174/2018

Rubrum

Nao 174/2018 - 57 USNESENÍ Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Lenky Matyášové a soudců JUDr. Jakuba Camrdy a Mgr. Ondřeje Mrákoty v právní věci žalobce: a) nezl. T. F. P., zast. zákonným zástupcem PhDr. H. P., b) PhDr. H. P., proti žalovanému: Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, se sídlem Karmelitská 529/7, Praha 1, o námitce podjatosti soudce Městského soudu v Praze JUDr. Ladislava Hejtmánka ve věci vedené pod sp. zn. 6 A 109/2018, takto:

Výrok

Soudce JUDr. Ladislav Hejtmánek n e n í v y l o u č e n z projednávání a rozhodnutí věci vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 6 A 109/2018.

Odůvodnění

1. U Městského soudu v Praze je vedeno řízení o žalobě žalobce a) na ochranu proti nečinnosti žalovaného v řízení o žádosti žalobce ze dne 19. 6. 2017 o úplné uvolnění žáka z vyučování estetické výchovy výtvarné a o žalobě žalobkyně b) na ochranu před nezákonným zásahem žalovaného v řízení o žádosti žalobkyně ze dne 19. 6. 2017 o úplné uvolnění žáka z vyučování estetické výchovy výtvarné.

2. V návaznosti na výzvu soudu k prokázání majetkových poměrů žalobci vznesli námitku podjatosti předsedy senátu JUDr. Ladislava Hejtmánka z důvodu negativního osobního poměru k zákonné zástupkyni nezletilého žalobce; mimo jiné namítli, že rámec zjišťování majetkových poměrů zcela neadekvátně přesahuje rámec obvyklého zjišťování majetkových poměrů; nadto poukázali v doplnění námitky na jiná rozhodnutí téhož soudce, kde se spokojil s tvrzeními žalobců a o své aktivitě žádná jiná zjištění nečinil.

3. K námitce podjatosti se vyjádřil JUDr. Ladislav Hejtmánek s tím, že na projednávané věci nemá žádný právní ani jiný zájem, o věci samé nemá žádné poznatky než získané z úřední činnosti, žalobce ani jeho zákonnou zástupkyni nezná a nemá k nim žádný vztah.

4. Dle § 8 odst. 1 s. ř. s. „[s]oudci jsou vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je dán důvod pochybovat o jejich nepodjatosti. Vyloučeni jsou též soudci, kteří se podíleli na projednávání nebo rozhodování věci u správního orgánu nebo v předchozím soudním řízení. Důvodem k Nao 174/2018 vyloučení soudce nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech“.

5. Z ustálené judikatury Nejvyššího správního soudu a Ústavního soudu plyne, že nestrannost soudce je především subjektivní psychickou kategorií, jež vyjadřuje vnitřní vztah soudce k projednávané věci. Při posuzování námitky podjatosti je však třeba nestrannost vnímat i z hlediska objektivního, tzn. zkoumat, zda skutečně existují objektivní okolnosti, jež vyvolávají oprávněné pochybnosti o nezaujatosti soudce v konkrétním případě. Jak se k této otázce vyjádřil Ústavní soud, vyloučení soudce z projednávání a rozhodování ve věci má být založeno nikoliv jen na skutečně prokázané podjatosti, ale již tehdy, jestliže lze mít pochybnosti o jeho nepodjatosti; při posuzování této otázky je tedy třeba učinit úvahu, zda – s ohledem na okolnosti případu – lze mít za to, že by soudce podjatý mohl být (viz nález ze dne 27. 11. 1996, sp. zn. I. ÚS 167/94, N 127/6 SbNU 429). Otázka podjatosti nemůže být ve všech případech postavena zcela najisto, nicméně rozhodovat o této otázce je nutno vždy na základě existujících objektivních skutečností, které k subjektivním pochybnostem osob zúčastněných na řízení vedou. K vyloučení soudce z projednání a rozhodnutí věci však může v zásadě dojít teprve tehdy, když je evidentní, že vztah soudce k dané věci, účastníkům nebo jejich zástupcům dosahuje takové povahy a intenzity, že i přes zákonem stanovené povinnosti nebudou moci nebo schopni nezávisle a nestranně rozhodovat (srov. nález ze dne 3. 7. 2001, sp. zn. II. ÚS 105/01, N 98/23 SbNU 11).

6. Rozhodnutí o vyloučení soudce z důvodů uvedených v § 8 s. ř. s. totiž představuje výjimku z ústavní zásady, podle níž nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci s tím, že příslušnost soudu i soudce stanoví zákon (čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod). Tak, jak zákon tuto příslušnost stanovil, je tato zásadně dána, a postup, kterým je věc odnímána příslušnému soudci a přikázána soudci jinému, je nutno chápat jako postup výjimečný.

7. Žalobci opírají svou námitku podjatosti soudce pouze o zcela nekonkrétně o jeho negativní vztah k žalobkyni, aniž by ho odůvodnili jinak, než pochybnostmi o adekvátnosti zjišťování majetkových poměrů v souvislosti s jejich žádostí o osvobození od soudních poplatků. Žádný jiný konkrétní důvod pro námitku podjatosti vůči němu nevznesli.

8. Nejvyšší správní soud vznesenou námitku nepovažuje za důvod možné podjatosti. Nejvyšší správní soud neshledal, že by vyvstaly jakékoliv objektivní či subjektivní okolnosti, které by zavdávaly důvod pochybovat o nepodjatosti JUDr. Ladislava Hejtmánka.

9. Nejvyšší správní soud proto rozhodl tak, že soudce JUDr. Ladislav Hejtmánek není vyloučen z projednávání a rozhodnutí věci vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 6 A 109/2018. P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e j s o u opravné prostředky přípustné. V Brně dne 23. srpna 2018 JUDr. Lenka Matyášová předsedkyně senátu