Nao 186/2019

Rubrum

Nao 186/2019 - 45 USNESENÍ Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Tomáše Langáška (soudce zpravodaj), a soudců JUDr. Petra Průchy a JUDr. Filipa Dienstbiera v právní věci žalobce: Ing. J. F., proti žalovanému: Magistrát hlavního města Prahy, se sídlem Mariánské náměstí 2, Praha 1, proti rozhodnutí žalovanému ze dne 31. července 2019 č. j. MHMP 1526479/2019, v řízení o námitce podjatosti vznesené žalobcem ve věci vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 16 A 51/2019, takto:

Výrok

I. Soudce Městského soudu v Praze Mgr. Kamil Tojner n e n í v y l o u č e n z projednávání a rozhodnutí věci vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 16 A 51/2019.

II. Návrh žalobce na přikázání věci Krajskému soudu v Praze s e z a m í t á .

Odůvodnění

1. Žalobou podanou k Městskému soudu v Praze (dále jen „městský soud“) se žalobce domáhá zrušení v záhlaví označeného rozhodnutí žalovaného ve věci přestupku.

2. Dne 22. srpna 2019 městský soud doručil žalobci sdělení soudce Mgr. Kamila Tojnera, jímž ho – v reakci na žalobcovu žádost o osvobození od soudních poplatků – vyzval k vyplnění a zaslání formuláře prohlášení o osobních, majetkových a výdělkových poměrech. Městský soud posléze soudcem Tojnerem, po provedení dalších zjištění, usnesením č. j. 16 A 51/2019 - 29 ze dne 27. září 2019 žádost žalobce o osvobození od soudních poplatků zamítl. Toto rozhodnutí bylo žalobci doručeno 7. října 2019.

3. Podáním ze dne 8. října 2019, téhož dne doručeným městskému soudu, vznesl žalobce námitku podjatosti vůči soudci Tojnerovi, s odkazem na zmíněné usnesení č. j. 16 A 51/2019 - 29, v němž spatřuje důkaz o jeho strannosti a neobjektivnosti. Současně s tím navrhl delegaci věci Krajskému soudu v Praze.

4. Nejvyššímu správnímu soudu byla námitka podjatosti postoupena k rozhodnutí dne 14. října 2019. Mgr. Tojner k ní připojil své prohlášení, že mu nejsou známy žádné skutečnosti, jež by zakládaly pochybnosti o jeho nestrannosti. Nao 186/2019

5. Nejvyšší správní soud zaslal vyjádření soudce Tojnera na vědomí žalobci, který sdělil, že na námitce podjatosti trvá.

6. Podle § 8 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, (dále jen „s. ř. s.“) jsou soudci vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je dán důvod pochybovat o jejich nepodjatosti. Vyloučeni jsou též soudci, kteří se podíleli na projednávání nebo rozhodování věci u správního orgánu nebo v předchozím soudním řízení. Důvodem k vyloučení soudce nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech. Podle § 8 odst. 5 s. ř. s. musí účastník řízení nebo osoba zúčastněná na řízení podjatost soudce namítnout do jednoho týdne ode dne, kdy se o podjatosti dozvěděl; zjistí-li důvod podjatosti při jednání, musí ji uplatnit při tomto jednání. K později uplatněným námitkám se nepřihlíží.

7. Žalobce vznesl námitku podjatosti soudce Tojnera několik týdnů poté, co byl seznámen s tím, že právě tento soudce je zákonným soudcem pro projednání a rozhodnutí jeho věci. Pokud však námitku podjatosti vůči soudci Tojnerovi opírá o jeho rozhodnutí o žalobcově žádosti o osvobození od soudních poplatků, které mu bylo doručeno 7. října 2019, je zřejmé, že námitka podjatosti vznesená 8. října 2019 a opřená právě o tento důvod byla uplatněna včas.

8. Opírá-li však žalobce námitku podjatosti od výsledku a odůvodnění rozhodnutí soudce o žalobcově žádosti o osvobození od soudních poplatků, je tím současně zcela zřejmé, že nemůže být úspěšný. Důvodem pro vyloučení soudce z projednávání a rozhodnutí věci může být pouze jeho vztah k této věci, k účastníkům řízení nebo k jejich zástupcům. Podle výslovného ustanovení § 8 odst. 1 na konci s. ř. s. naopak „důvodem k vyloučení soudce nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech“.

9. Proti usnesení o zamítnutí žádosti o neosvobození od soudních poplatků připouští judikatura Nejvyššího správního soudu podání kasační stížnosti. O tom byl žalobce ze strany městského soudu poučen. V kasační stížnosti tak může a má vznášet námitky proti usnesení městského soudu. Námitka podjatosti opravným prostředkem není a být nemůže. Ze stejného důvodu není vůbec prostor pro to, aby se Nejvyšší správní soud v tomto rozhodnutí o námitce podjatosti vyjadřoval k zákonnosti či věcné správnosti usnesení o zamítnutí žádosti o neosvobození od soudních poplatků.

10. Nejvyšší správní soud současně zamítl žádost žalobce o přikázání věci jinému věcně příslušnému soudu, konkrétně Krajskému soudu v Praze. Pro takový postup zjevně nejsou splněny podmínky. Městský soud, resp. jeho soudce Mgr. Kamil Tojner ve věci vyloučen není, nelze proto vůbec uvažovat o tom, že by bylo nutné věc postoupit jinam (§ 9 odst. 1 s. ř. s.). Jiné důvody, např. pro tzv. delegaci vhodnou ve smyslu § 9 odst. 2 s. ř. s., žalobce v návrhu neuvedl. P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e j s o u opravné prostředky přípustné. Nao 186/2019 pokračování V Brně dne 31. října 2019 JUDr. Tomáš Langášek předseda senátu