Nao 205/2019

Rubrum

Nao 205/2019 - 75 USNESENÍ Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Josefa Baxy, soudce JUDr. Ivo Pospíšila a soudkyně JUDr. Lenky Kaniové v právní věci žalobce: V. V., proti žalované: Česká advokátní komora, se sídlem Národní 118/16, Praha 1, o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 25. 6. 2019, č. j. 10.01-000529/19-003, o námitce podjatosti vznesené žalobcem v řízení vedeném Městským soudem v Praze pod sp. zn. 10 A 119/2019, takto:

Výrok

Soudce Městského soudu v Praze Mgr. Martin Lachmann není vyloučen z projednávání a rozhodování věci vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 10 A 119/2019.

Odůvodnění

1. Žalobce se u Městského soudu v Praze (dále jen „městský soud“) domáhá zrušení rozhodnutí České advokátní komory, jímž mu nebyl určen advokát k poskytnutí právní služby, konkrétně k zastupování v řízení o ústavní stížnosti. Usnesením ze dne 29. 7. 2019, č. j. 10 A 119/2019 - 15, městský soud žalobce vyzval k zaplacení soudního poplatku, na což žalobce reagoval tak, že požádal o osvobození od soudních poplatků. Městský soud jej proto usnesením ze dne 9. 9. 2019 vyzval k doložení osobních, majetkových a výdělkových poměrů ve lhůtě dvou týdnů a na formuláři, který však zapomněl k usnesení přiložit. Na toto nedopatření žalobce upozornil přípisem ze dne 3. 10. 2019; městský soud mu proto zaslal formulář prohlášení dne 9. 10. 2019 a stanovil mu již jen lhůtu jednoho týdne.

2. Žalobce uplatnil v reakci na tuto výzvu dne 26. 10. 2019 námitku podjatosti soudce městského soudu Mgr. Martina Lachmanna, kterou odůvodnil tak, že podjatost soudce shledává v tom, že původním usnesením mu byla stanovena ke splnění povinnosti lhůta dvou týdnů, zatímco v pozdějším přípisu mu soudce stanovil lhůtu pouze jednoho týdne. Soudce navíc přiložil formulář, který není uveden ve Sbírce zákonů, přičemž povinnosti mohou být ukládány pouze na základě zákona.

3. Městský soud postoupil dne 8. 11. 2019 námitku podjatosti k rozhodnutí Nejvyššímu správnímu soudu, a to i s vyjádřením soudce, podle něhož nejsou dány důvody pochybovat o jeho nepodjatosti, není si vědom žádných skutečností, které by zakládaly jeho poměr k věci či účastníkům řízení, a mohly vést k pochybnostem o nepodjatosti. Žalobcem uváděné skutečnosti takovými důvody pak být nemohou. Nao 205/2019

4. Žalobce v reakci na informaci o složení senátu Nejvyššího správního soudu, jemuž byla námitka podjatosti přidělena k rozhodnutí, vznesl rovněž námitku podjatosti soudců JUDr. Josefa Baxy, JUDr. Lenky Kaniové a JUDr. Ivo Pospíšila. O této „vnořené“ či „zřetězené“ námitce rozhodl jiný senát usnesením ze dne 5. 12. 2019, č. j. Nao 219/2019 - 54, tak, že tito soudci nejsou vyloučeni z rozhodování. Nejvyšší správní soud po té přistoupil k posouzení námitky podjatosti soudce městského soudu Mgr. Martina Lachmanna.

5. Podle § 8 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), jsou soudci vyloučeni z projednání a rozhodnutí věci, „jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je dán důvod pochybovat o jejich nepodjatosti. Vyloučeni jsou též soudci, kteří se podíleli na projednávání nebo rozhodování věci u správního orgánu nebo v předchozím soudním řízení. Důvodem k vyloučení nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech.“ Podle § 8 odst. 5 s. ř. s. musí účastník řízení námitku podjatosti uplatnit do jednoho týdne ode dne, kdy se o podjatosti dozvěděl, přičemž k později uplatněným námitkám se nepřihlíží.

6. Nejvyšší správní soud nejprve zkoumal, zda námitka podjatosti byla žalobcem uplatněna včas. Žalobce se sice dozvěděl o složení senátu, jemuž byla žaloba přidělena, dne 12. 8. 2019 doručením poučení soudu, nicméně s ohledem na to, že námitku podjatosti spojuje až s obsahem procesního úkonu soudce Mgr. Lachmanna ze dne 9. 10. 2019, je pro posouzení včasnosti relevantní až okamžik, kdy se žalobce dozvěděl o této skutečnosti. S ohledem na to, že mu městský soud doručil opakovanou výzvu spolu s formulářem dne 18. 10. 2019 a stěžovatel uplatnil námitku podjatosti dne 26. 10. 2019, považoval ji Nejvyšší správní soud za včasnou.

7. Nejvyšší správní soud dále posoudil, zda ve skutečnostech uváděných žalobcem lze shledávat důvody zakládající pochybnost o nepodjatosti soudce a jeho vyloučení z rozhodování, přičemž dospěl k závěru, že nikoliv. Jak již soud uvedl shora, důvodem pro vyloučení nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce v řízení o projednávané věci (srov. usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 18. 6. 2003, č. j. Nao 25/2003 - 47, ze dne 30. 11. 2016, č. j. Nao 282/2016 – 92, ze dne 31. 10. 2019, č. j. Nao 186/2019 - 45, a celou řadu dalších). Pokud žalobce namítal, že důvodem jeho pochybností o nepodjatosti je stanovení lhůty jednoho týdne ke splnění povinnosti k prokázání osobních, majetkových a výdělkových poměrů a zaslání formuláře, který není upraven v zákoně, pak se jedná přesně o skutečnosti spočívající v postupu soudce v řízení o žalobě, z nichž nelze vyvozovat důvody k vyloučení. Žalobce pak neuvedl žádné další skutečnosti, které by mohly vyvolat pochybnosti o nepodjatosti soudce Mgr. Lachmanna, a neshledal je ani Nejvyšší správní soud.

8. S ohledem na to dospěl Nejvyšší správní soud k závěru, že nejsou naplněny podmínky pro to, aby soudce městského soudu Mgr. Martin Lachmann byl vyloučen z projednávání a rozhodování o výše uvedené žalobě. Nao 205/2019 pokračování P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e j s o u opravné prostředky přípustné. V Brně dne 15. ledna 2020 JUDr. Josef Baxa předseda senátu