Nao 226/2015
č. j. Nao 226/2015-47
V PLATNOSTINejvyšší správní soud rozhodl, že soudkyně není vyloučena z řízení kvůli námitce podjatosti. Soud se opřel o § 8 odst. 1 s. ř. s., podle něhož není podjatost způsobena postupem soudce v jiných věcech. Námitka byla považována za zjevně neopodstatněnou, protože stěžovatel neuváděl konkrétní skutečnosti ohrožující nestrannost. Soud upozornil, že opakované podání stejné námitky vzbuzuje dojem záměrného ztížení řízení.
Rubrum
USNESENÍ Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Jana Passera a soudců JUDr. Michala Mazance a Mgr. Davida Hipšra v právní věci žalobce: A. H., proti žalovanému: Nejvyšší správní soud, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno, proti rozhodnutí žalovaného ze dne 30. 1. 2015, čj. 7 As 233/2014 - 58, o námitce podjatosti JUDr. Elišky Cihlářové vznesené žalobcem v řízení vedeném u Nejvyššího správního soudu pod sp. zn. 7 As 158/2015, takto:
Výrok
Soudkyně Nejvyššího správního soudu JUDr. Eliška Cihlářová n e n í v y l o u č e n a z projednávání a rozhodnutí věci vedené u Nejvyššího správního soudu pod sp. zn. 7 As 158/2015.
Odůvodnění
I.
1. Žalobce se domáhal u Krajského soudu v Brně zrušení rozhodnutí žalovaného ze dne 30. 1. 2015, čj. 7 As 233/2014 - 58. Krajský soud usnesením ze dne 6. 5. 2015, čj. 30 A 46/2015 - 27, odmítl podání žalobce pro nedostatek pravomoci soudů rozhodujících ve správním soudnictví k projednání věci.
2. Žalobce (stěžovatel) brojil proti usnesení krajského soudu kasační stížností, která je Nejvyšším správním soudem vedena pod sp. zn. 7 As 158/2015. Usnesením ze dne 1. 7. 2015, čj. 7 As 158/2015 – 36, kasační soud zamítl žádost žalobce o osvobození od soudního poplatku a o ustanovení zástupce z řad advokátů.
3. Podáním ze dne 10. 7. 2015 se stěžovatel domáhal zrušení usnesení čj. 7 As 158/2015 – 36 pro zmatečnost; současně vznesl námitku podjatosti soudkyně Nejvyššího správního soudu JUDr. Elišky Cihlářové. Podle stěžovatele JUDr. Cihlářová jednala nepřátelsky vůči jeho osobě, pokud v předmětném usnesení tvrdila, že klamal soud, a dále v řízeních vedených Nejvyšším správním soudem pod sp. zn. 7 As 112/2014, 7 As 216/2014 a 7 As 217/2014 „upřela stěžovateli úmyslně či neúmyslně právo na spravedlivý proces“. II.
4. JUDr. Cihlářová ve vyjádření k námitce podjatosti uvedla, že stěžovatele osobně nezná, nemá k němu žádný vztah a s jeho osobou přišla do styku pouze při rozhodování o jeho kasačních stížnostech. III.
5. Námitka podjatosti JUDr. Cihlářové vznesená stěžovatelem ve věci sp. zn. 7 As 158/2015 není důvodná.
6. Soudci jsou vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, pokud se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je dán důvod pochybovat o jejich nepodjatosti. Vyloučeni jsou také soudci, kteří se podíleli na projednávání nebo rozhodování věci u správního orgánu nebo v předchozím soudním řízení. Důvodem k vyloučení soudce nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech (§ 8 odst. 1 s. ř. s.).
7. Žalobce brojil proti postupu a rozhodování soudkyně JUDr. Cihlářové právě pro její rozhodování v jiných věcech vedených u Nejvyššího správního soudu a pro její postup v řízení o projednávané věci. Taková námitka nemůže být důvodem pro vyloučení soudce (§ 8 odst. 1 s. ř. s.; viz také rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 3. 2008, čj. 6 Ads 123/2007 – 53, dostupný na www.nssoud.cz).
8. Jiné konkrétní skutečnosti, které by zavdávaly pochybnost o nepodjatosti soudkyně JUDr. Cihlářové, stěžovatel neuvedl. Takové skutečnosti nevyplývají ani z jejího vyjádření k námitce podjatosti.
9. Nejvyšší správní soud proto uzavřel, že soudkyně JUDr. Eliška Cihlářová není vyloučena z projednávání a rozhodnutí věci vedené u Nejvyššího správního soudu pod sp. zn. 7 As 158/2015.
10. Závěrem Nejvyšší správní soud podotýká, že již opakovaně upozornil stěžovatele na skutečnost, že podjatost soudce nelze namítat z důvodu jeho postupu a rozhodování v jiné věci (viz např. usnesení ze dne 13. 11. 2014, čj. Nao 389/2014 – 40, ze dne 17. 7. 2014, čj. Nao 232/2014 – 18, ze dne 19. 6. 2014, čj. Nao 239/2014 – 28, ze dne 27. 11. 2013, čj. Nao 90/2013 – 43, nebo ze dne 31. 10. 2013, čj. Nao 55/2013 – 54). Názor Nejvyššího správního soudu na tuto problematiku proto musí být stěžovateli nepochybně znám. Opakované uplatnění téže zjevně nedůvodné námitky vzbuzuje dojem, že stěžovatel uplatňuje svá procesní práva pouze s cílem ztížit průběh soudního řízení, nikoliv za účelem ochrany svých veřejných subjektivních práv. P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e j s o u opravné prostředky přípustné. V Brně 28. července 2015 JUDr. Jan Passer předseda senátu