Nao 266/2017

Rubrum

Nao 266/2017 - 60 USNESENÍ Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Lenky Kaniové a soudců JUDr. Josefa Baxy a JUDr. Filipa Dienstbiera v právní věci žalobkyně: M. Č., zast. JUDr. Petrou Langerovou, Ph.D., se sídlem Schweitzerova 116/28, Olomouc, proti žalovanému: Ministerstvo práce a sociálních věcí, se sídlem Na Poříčním právu 376/1, Praha 2, v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 12. 12. 2016, č. j. MPSV-2016/264783-922, o námitce podjatosti vznesené J. D., vůči soudkyni Krajského soudu v Ostravě – pobočka v Olomouci JUDr. Martině Radkove, Ph.D., takto:

Výrok

Soudkyně Krajského soudu v Ostravě – pobočka v Olomouci JUDr. Martina Radkova, Ph.D., n e n í v y l o u č e n a z projednávání a rozhodnutí ve věci vedené u Krajského soudu v Ostravě – pobočka v Olomouci pod sp. zn. 72 Ad 8/2017.

Odůvodnění

1. Žalovaný v záhlaví označeným rozhodnutím zamítl odvolání žalobkyně proti rozhodnutí Úřadu práce České republiky – krajské pobočky v Olomouci ze dne 13. 9. 2016, č. j. 316651/16/PR, jímž bylo rozhodnuto, že žalobkyni se nepřiznává dávka příspěvku na bydlení.

2. Proti rozhodnutí žalovaného brojila žalobkyně prostřednictvím svého zmocněnce J. D., bytem B. 83, V., žalobou podanou ke Krajskému soudu v Ostravě - pobočka v Olomouci. Usnesením ze dne 3. 4. 2017, č. j. 72 Ad 8/2017 - 30, ustanovil soud žalobkyni zástupkyni z řad advokátů. Následně žalobkyně na výzvu soudu v podání ze dne 23. 5. 2017 sdělila, že jako osobu zúčastněnou na řízení označuje pana J. D., jejího bývalého zmocněnce a pronajímatele bytu, v němž bydlí.

3. Podáním ze dne 1. 8. 2017 vznesl pan D. námitku podjatosti soudkyně JUDr. Martiny Radkovy, Ph.D., kterou odůvodnil tím, že se zmiňovaná soudkyně z řízení vedených u tamějšího soudu pod sp. zn. 72 Na 6/2016 a 72 Ad 8/2017 dozvěděla o nezákonném omezování jeho osobní svobody, které žádným způsobem nepřekazila. Dále pan D. doplnil, že dne 7. 12. 2016 podal návrh na zahájení řízení proti rozhodnutí Nao 266/2017 Ministerstva práce a sociálních věcí, soudkyně JUDr. Radkova však ve věci vydala výzvu k doplnění náležitostí podání a následně žalobu odmítla. Předmětné podání přitom splňovalo veškeré zákonem požadované náležitosti a dotčená soudkyně jej tedy pravděpodobně ani nečetla. Pan D. proto požaduje, aby byla soudkyně JUDr. Radkova vyloučena z projednávání a rozhodování věci, neboť zmařila předběžné opatření ve věci příspěvku na bydlení náležejícího žalobkyni.

4. K námitce podjatosti se dne 7. 8. 2017 se vyjádřila soudkyně JUDr. Radkova, která uvedla, že se necítí být podjatá, k účastníkům řízení ani domnělé osobě zúčastněné (panu D. – pozn. NSS) nemá žádný vztah a zná je pouze ze služebního styku.

5. Dne 7. 8. 2017 byla námitka podjatosti předložena k rozhodnutí Nejvyššímu správnímu soudu, jemuž byla doručena dne 9. 8. 2017.

6. V posuzované věci byl Nejvyšší správní soud nejprve nucen zodpovědět otázku, zda byla námitka podjatosti uplatněna osobou oprávněnou. Postavení pana D. v předmětném soudním řízení dosud nebylo vyjasněno. Žalobkyně jej v podání ze dne 23. 5. 2017 označila jako osobu zúčastněnou na řízení, stejným způsobem se pak prezentuje i samotný pan D. Ze soudního spisu vyplývá, že krajský soud pana D. žádným způsobem nevyzval, zda má v úmyslu uplatňovat v řízení práva osoby zúčastněné na řízení. Z obsahu jeho podání je však zjevné, že tak činí. Krajský soud přitom dosud nerozhodl, že by mu postavení osoby zúčastněné na řízení nesvědčilo. JUDr. Radkova ve vyjádření k námitce podjatosti sdělila, že o postavení osoby zúčastněné na řízení bude teprve rozhodováno.

7. Podle § 34 odst. 4 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.“) „[s]oud usnesením vysloví, že ten, kdo se domáhá postavení osoby zúčastněné na řízení, a podmínky pro to nesplňuje, není osobou zúčastněnou na řízení.“ Jakkoliv má přitom Nejvyšší správní soud pochybnosti o tom, zda panu D. skutečně postavení osoby zúčastněné na řízení svědčí, je přesvědčen, že dokud krajský soud nerozhodl o opaku, je třeba na něj jako na osobu zúčastněnou pohlížet. Z tohoto hlediska je tedy nezbytné hodnotit i jím podanou námitku podjatosti jako přípustnou a věcně ji projednat.

8. Námitka podjatosti není důvodná.

9. Podle § 8 odst. 1 s. ř. s. jsou soudci vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, pokud se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je dán důvod pochybovat o jejich nepodjatosti. Vyloučeni jsou také soudci, kteří se podíleli na projednávání nebo rozhodování věci u správního orgánu nebo v předchozím soudním řízení. Důvodem k vyloučení soudce nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech.

10. Za poměr k věci ve smyslu citovaného ustanovení se považuje přímý zájem soudce na projednávané věci, zejména zájem na jejím výsledku. Vyloučen by byl rovněž soudce, který by získal o věci poznatky jiným způsobem než dokazováním při jednání nebo ze spisu. Pochybnosti o nepodjatosti soudce pro jeho poměr k účastníkům či jejich zástupcům pak mohou vedle vztahů příbuzenských a obdobných vzniknout i tehdy, je-li vztah soudce k účastníkům, popř. jejich zástupcům nepřiměřeně přátelský či naopak zjevně nepřátelský. pokračování Nao 266/2017 - 61

11. Pan D. odůvodnil námitku podjatosti jmenované soudkyně krajského soudu výlučně jejím postupem a rozhodováním ve věcech, v nichž vystupoval jako účastník řízení, respektive jako zmocněnec účastníka řízení. Již ze samotného § 8 odst. 1 poslední věty s. ř. s. však jednoznačně vyplývá, že soudce nemůže být z rozhodování věci vyloučen pouze proto, že rozhodoval v jiné věci téhož účastníka. Tento závěr opakovaně potvrdila i judikatura Nejvyššího správního soudu (viz např. rozsudek ze dne 19. 3. 2008, č. j. 6 Ads 123/2007 – 53, usnesení ze dne 13. 11. 2014, č. j. Nao 389/2014 - 40, nebo ze dne 29. 10. 2015, č. j. Nao 287/2015 – 29).

12. Současně z ničeho nevyplývá, že by snad měla mít dotčená soudkyně k panu D. jakýkoliv nestandardní vztah, který by měl vliv na postup v řízeních, v nichž pan D. figuruje jako účastník (osoba zúčastněná na řízení) či jejich zmocněnec. Tvrzení obsažená v námitce podjatosti jsou zcela vágní a ničím nepodložená a nevyvolávají pochybnosti o nezaujatosti dotčené soudkyně. Žádné skutečnosti, pro něž by měla být JUDr. Radkova vyloučena z projednávání a rozhodnutí věci pak Nejvyšší správní soud nezjistil ani z obsahu soudního spisu a neoznačila je ani samotná dotčená soudkyně, která naopak uvedla, že se podjatou být necítí. Z těchto důvodů soud neshledal, že by existovaly důvody pro vyloučení zmiňované soudkyně z projednávání a rozhodování věci a proto rozhodl, jak je uvedeno ve výroku tohoto usnesení. P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e j s o u opravné prostředky přípustné. V Brně dne 31. srpna 2017 JUDr. Lenka Kaniová předsedkyně senátu