Nao 280/2017

Rubrum

Nao 280/2017 - 15 USNESENÍ Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně Mgr. Jany Brothánkové a soudců JUDr. Petra Průchy a JUDr. Tomáše Langáška v právní věci žalobce: BSB 1881, s.r.o., IČO: 27145310, se sídlem Kubelíkova 1780/21, 130 00 Praha 3, zastoupen JUDr. Jiřím Vaníčkem, advokátem se sídlem Šaldova 466/34, 186 00 Praha 8, proti žalovanému: Generální ředitelství cel, se sídlem Budějovická 1387/7, 140 96 Praha 4, týkající se žaloby proti rozhodnutí žalovaného ze dne 24. 5. 2017, č. j. 12290-3/2017-900000-302, o námitce podjatosti vznesené žalobcem v řízení vedeném Krajským soudem v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích pod sp. zn. 52 Af 39/2017, takto:

Výrok

Soudci Krajského soudu v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích JUDr. Jan Dvořák, JUDr. Aleš Korejtko a Mgr. et Mgr. Jaroslav Vávra nejsou vyloučeni z projednávání a rozhodování věci vedené u Krajského soudu v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích pod sp. zn. 52 Af 39/2017.

Odůvodnění

1. Žalobce v řízení o žalobě ve věci výše uvedené namítl podjatost rozhodujících soudců s návrhem na jejich vyloučení z projednávání a rozhodování této věci, neboť v odůvodnění výroku II. usnesení ze dne 23. 8. 2017, kterým žalobci nebylo přiznáno osvobození od soudních poplatků, uvedli, že ve světle druhu a rozsahu, případně objemu podnikání žalobce působí jeho žádost o osvobození od soudních poplatků dojmem nepovedeného pokusu o žert. Podle žalobce tímto svým komentářem vyjádřil rozhodující senát svůj vnitřní psychický stav - subjektivní názor na osobu žalobce a svým přístupem jej znevážil. To musí v soudcích zanechat stopu, která se promítne do rozhodování ve věci.

2. Žalobce dále upozorňuje, že v dané situaci (kdy bojuje s celní správou) nemá čas ani chuť žertovat. Soudní osoby jsou z hlediska svého postavení v tomto ohledu zcela odtrženy od reality. Výsledkem jsou jejich naprosto nevhodné poznámky. Žalobce je smířen se svým podnikatelským rizikem, které mu však nemůže ztěžovat právo na přístup k soudu a k soudní ochraně. Očekává proto, že soudní osoby budou nad věcí a budou schopny Nao 280/2017 nezávislého a nestranného vyjádření a posouzení. Ne že budou situaci ještě zlehčovat. To totiž vyjadřuje jejich absolutní odtržení od reálného života. Byť jsou soudci také jen lidé, dobrovolně na sebe přijali vyšší psychickou námahu a stres a očekává se od nich, že se vyhnou nevhodným a subjektivním poznámkám na adresu účastníků řízení.

3. Za jiných okolností by žalobce takovou poznámku přešel. Jelikož je však vystaven neustálým atakům ze strany celních orgánů s cílem jej zlikvidovat, nemůže tak učinit. Navíc uvedené komentáře soudci vyřkli bez hlubšího posouzení majetkových poměrů žalobce, a lze tak oprávněně pochybovat o jejich nestrannosti a objektivitě.

4. Soudci senátu 52 A Krajského soudu v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích, JUDr. Jan Dvořák, JUDr. Aleš Korejtko a Mgr. et Mgr. Jaroslav Vávra, k námitce uvedli, že žalobce a žalovaného, jakož i jejich zástupce, znají pouze z úřední činnost, jejich vztah k nim je neutrální. Stejně tak mají neutrální vztah k dané věci a na jejím výsledku nemají právní ani jiný zájem.

5. Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že námitka podjatosti není důvodná.

6. Podle § 8 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), jsou soudci vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je dán důvod pochybovat o jejich nepodjatosti. Vyloučeni jsou též soudci, kteří se podíleli na projednávání nebo rozhodování věci u správního orgánu nebo v předchozím soudním řízení. Důvodem k vyloučení soudce nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech.

7. Integrální součástí práva na spravedlivý proces, vymezeného v čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod a v čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod, je garance toho, aby ve věci rozhodoval nezávislý a nestranný soudce. Nestrannost a nezaujatost soudce je jedním z klíčových předpokladů spravedlivého rozhodování a jednou z hlavních premis důvěry občanů a jiných subjektů v právo a právní stát (čl. 1 odst. 1 Ústavy České republiky).

8. Při úvahách o vyloučení soudce z důvodů uvedených v ustanovení § 8 s. ř. s. je nutno postupovat velmi obezřetně, neboť jde o výjimku z ústavní zásady, podle které nesmí být nikdo odňat svému zákonnému soudci. Příslušnost soudu i soudce stanoví zákon (čl. 38 odst. 1 Listiny). Tak, jak zákon a na něj navazující rozvrh práce určuje osobu zákonného soudce (příslušného soudního oddělení, senátu), je tato příslušnost zásadně dána. Postup, kterým je věc odnímána příslušnému soudci a přikázána soudci jinému, je nutno chápat jako postup výjimečný. Vyloučit soudce z projednávání a rozhodnutí přidělené věci lze proto jen výjimečně a ze závažných důvodů, které mu, alespoň potenciálně, brání rozhodnout v souladu se zákonem, nezaujatě a spravedlivě (usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 29. 4. 2003, č. j. Nao 19/2003 - 16).

9. Vyloučení soudce z projednávání a rozhodování věci má být založeno nikoliv na skutečně prokázané podjatosti, ale již tehdy, jestliže lze mít pochybnost o jeho nepodjatosti. Subjektivní hledisko účastníků řízení o podjatosti může být podnětem k Nao 280/2017 - 16 pokračování jejímu zkoumání; rozhodování o této otázce se však musí dít výlučně na základě hlediska objektivního (shodně též Ústavní soud ve věci sp. zn. I. ÚS 370/04). Ústavní soud dále vyslovil, že „[d]ůvodné pochybnosti o soudcově nestrannosti jsou kategorií objektivní povahy a jako takové musí být založeny skutečnostmi objektivitě soudcovského rozhodování protiřečícími, a to natolik, že nikoli z pohledu účastníků řízení, ale v objektivním smyslu ústavně chráněnou nestranností soudcovského rozhodování otřásají“ (srov. usnesení ze dne 9. 3. 2000, sp. zn. III. ÚS 26/2000). Důvodem vyloučení je tedy taková povaha subjektivního vztahu soudce k věci samé, k účastníkům či jejich zástupcům, která je natolik objektivizovatelná, že lze důvodně pochybovat o soudcově nepodjatosti. Poměr k věci může vyplývat především z přímého právního zájmu soudce na projednávané věci, zejména v případech, kdyby mohl být rozhodnutím soudu přímo dotčen ve svých právech. Poměr soudce k účastníkům nebo k jejich zástupcům (ať již přátelský či nepřátelský) může být založen příbuzenským nebo jemu obdobným vztahem, může jít i o vztah ekonomické závislosti, apod.

10. V daném případě spatřuje žalobce důvod podjatosti soudců ve způsobu, jakým odůvodnili usnesení o zamítnutí žádosti o osvobození od soudních poplatků. Takový důvod však podle výslovného znění zákona nemůže být důvodem pro vyloučení soudce z projednávané věci. Citované ustanovení § 8 odst. 1 s. ř. s. jednoznačně uvádí, že důvodem k vyloučení soudce nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce v řízení o projednávané věci. Ostatně to potvrzuje i konstantní judikatura (srov. např. usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 10. 2016, č. j. Nao 197/2016 - 74, ze dne 20. 3. 2014, č. j. Nao 112/2014 - 53, ze dne 28. 11. 2013, č. j. Nao 87/2013 - 78, ze dne 7. 10. 2004, č. j. Nao 24/2004 - 75, ze dne 18. 6. 2003, č. j. Nao 25/2003 - 47, ze dne 19. 3. 2003, č. j. Nao 2/2003 - 18, publikované pod č. 53/2004 Sb. NSS., atp.).

11. Žalobce ze způsobu odůvodnění vyvozuje negativní vztah soudců ke své osobě. Tomu však nelze přisvědčit. Jako „nepovedený pokus o žert“ je v namítaném usnesení označena žádost žalobce o osvobození od soudních poplatků. Z toho lze dovodit pouze to, že vzhledem k objemu podnikání žalobce považují soudci jeho žádost za zcela nepřípadnou a zjevně nedůvodnou, je-li vůbec míněna vážně. Nejedná se o hodnocení osoby žalobce. Byť lze žalobci přisvědčit, že způsob, jakým svou myšlenku rozhodující senát formuloval, je třeba označit, i s ohledem na požadavky kladené na osobu soudce, za poněkud nešťastný a nevhodný, nelze z toho vyvozovat, že by byli soudci ve vztahu k žalobci či dané věci podjatí. Nevhodná vyjádření či poznámky soudců při hodnocení žádosti o osvobození od soudních poplatků nevypovídají nic o poměru soudců k účastníkům řízení či k projednávané věci, a nepředstavují tudíž důvod k jejich vyloučení pro podjatost.

12. Nejvyšší správní soud nijak nezlehčuje situaci žalobce ani požadavky, které je třeba klást na osoby soudců (např. aby se zdržely nevhodných poznámek na adresu účastníků řízení), a zcela chápe, že výrok rozhodujícího senátu byl způsobilý žalobce jistým způsobem urazit či se jej jinak dotknout. Nicméně se jedná o postoj žalobce, který se cítí být vyjádřením soudců znevážen, nikoliv o postoj soudců k žalobci či k projednávané věci, který by mohl založit pochybnosti o jejich nezávislosti a nestrannosti při rozhodování daného případu. Výtky žalobce vůči nevhodné formulaci závěrů usnesení by tudíž mohly odůvodňovat případnou stížnost na nevhodné chování soudce, nikoliv námitku podjatosti. Ostatně i žalobce sám přiznává, že se z důvodu postupu celní správy dostal do situace, kdy Nao 280/2017 je mnohem citlivější, a že by za jiných okolností poznámku soudců přešel. I z toho je zřejmé, že z vyjádření soudců nelze objektivně vyvozovat jejich podjatost. Při existenci objektivních pochybností o nezaujatosti soudců, by žalobce jistě nebyl schopen takové důvody přejít bez povšimnutí ani za jiných okolností.

13. Pokud žalobce usuzuje na podjatost soudců i z toho, že žádost označili za nepovedený pokus o žert (čili zcela zjevně nedůvodnou), aniž by řádně posoudili jeho majetkové poměry, pak je zjevné, že žalobce tímto rozporuje správnost rozhodnutí o neosvobození od soudních poplatků, což nemůže být důvodem podjatosti. Správností odůvodnění rozhodnutí, jímž nebylo žádosti žalobce o osvobození od soudních poplatků vyhověno, se bude Nejvyšší správní soud zabývat ke kasační stížnosti, kterou proti tomuto rozhodnutí žalobce podal (dle evidence zdejšího soudu vedená pod sp. zn. 7 As 293/2017). I pokud by usnesení o neosvobození žalobce od soudních poplatků neobstálo, nelze to považovat za důvod podjatosti, a v nyní posuzovaném případě jej nelze jakkoliv hodnotit.

14. Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že nejsou naplněny podmínky pro to, aby uvedení soudci byli vyloučeni z projednání a rozhodnutí shora uvedené věci. Nejvyšší správní soud proto rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto usnesení.

Poučení

Proti tomuto usnesení n e j s o u opravné prostředky přípustné. V Brně dne 25. září 2017 Mgr. Jana Brothánková předsedkyně senátu