Nejvyšší správní soud · Usnesení

Nao 297/2015

č. j. Nao 297/2015-27

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2015-11-12 · nepodjatý soudce · ECLI:CZ:NSS:2015:Nao.297.2015.27

  1. KS Brno 30 A 98/2015-27
  2. NSS Nao 297/2015-27

Citované zákony (1)

Rubrum

Nao 297/2015 - 27 USNESENÍ Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Zdeňka Kühna, soudkyně Michaely Bejčkové a soudce Miloslava Výborného v právní věci žalobce: A. H., proti žalovanému: Nejvyšší správní soud, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno, proti rozhodnutí žalovaného ze dne 22. 4. 2015, čj. 6 As 71/2015-9, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 6. 8. 2015, čj. 30 A 98/2015-27, o námitce podjatosti soudců Dagmar Nygrínové, Jiřího Pally a Aleše Roztočila, vznesené žalobcem v řízení vedeném u Nejvyššího správního soudu pod sp. zn. Nao 281/2015, takto:

Výrok

Soudci Nejvyššího správního soudu Dagmar Nygrínová, Jiří Palla a Aleš Roztočil n e j s o u v y l o u č e n i z projednávání a rozhodnutí věci vedené u Nejvyššího správního soudu pod sp. zn. Nao 281/2015.

Odůvodnění

1. Žalobce (dále jen „stěžovatel“) napadl kasační stížností usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 6. 8. 2015, čj. 30 A 98/2015-27, kterým byla odmítnuta jeho žaloba. Kasační stížnost byla zapsána u Nejvyššího správního soudu pod sp. zn. 2 As 247/2015 a dle rozvrhu práce je k jejímu projednání a rozhodnutí určen senát ve složení: Miluše Došková, Karel Šimka a Eva Šonková.

2. Stěžovatel namítl podjatost všech těchto soudců druhého senátu Nejvyššího správního soudu. Věc této námitky podjatosti byla zapsána pod sp. zn. Nao 281/2015 a dle rozvrhu práce je k jejímu projednání a rozhodnutí určen senát ve složení: Dagmar Nygrínová, Jiří Palla a Aleš Roztočil.

3. Proti jmenovaným soudcům čtvrtého senátu namítl stěžovatel podjatost v podání ze dne 27. 10. 2015. Jako důvod uvedl, že tito soudci mu „upřeli úmyslně či neúmyslně právo na spravedlivý proces a na soudní či jinou ochranu např. v řízení před ČR-Nejvyšším správním soudem ve sp. zn. 4 As 237/2014, 4 As 257/2014, 4 As 52/2015, 4 As 64/2015, 4 As 89/2015, 4 As 125/2015, 4 As 139/2015, Nao 445/2014, Nao 468/2014 atd. a úmyslně se neřídí zákony nebo je neznají“.

4. Namítaní soudci uvedli, že ke stěžovateli ani k věci, která je předmětem řízení, nemají žádný vztah. Nao 297/2015

5. Námitka podjatosti byla postupem podle § 8 odst. 5 s. ř. s. předložena k rozhodnutí desátému senátu Nejvyššího správního soudu, který o ní uvážil následovně.

6. Podle § 8 odst. 1 s. ř. s. jsou soudci vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je dán důvod pochybovat o jejich nepodjatosti. Vyloučeni jsou též soudci, kteří se podíleli na projednávání nebo rozhodování věci u správního orgánu nebo v předchozím soudním řízení. Důvodem k vyloučení soudce však nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech.

7. Integrální součástí práva na spravedlivý proces, vymezeného v čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod a v čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod, je garance toho, aby ve věci rozhodoval nezávislý a nestranný soudce. Nestrannost a nezaujatost soudce je jedním z hlavních předpokladů spravedlivého rozhodování a jednou z hlavních premis důvěry občanů a jiných subjektů práva v právo a právní stát (čl. 1 odst. 1 Ústavy).

8. Rozhodnutí o vyloučení soudce z důvodů uvedených v § 8 odst. 1 s. ř. s. představuje výjimku z ústavní zásady, podle níž nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci s tím, že příslušnost soudu i soudce stanoví zákon (čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod). Vyloučit soudce z projednávání a rozhodnutí přidělené věci lze jen výjimečně a ze skutečně závažných důvodů, které mu reálně brání rozhodnout v souladu se zákonem nezaujatě a spravedlivě (srov. usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 29. 4. 2003, čj. Nao 19/2003-16).

9. Stěžovatel námitku podjatosti založil na kritice postupu soudců Dagmar Nygrínové, Jiřího Pally a Aleše Roztočila v jiných jeho věcech vedených u Nejvyššího správního soudu.

10. Nestrannost soudce se zkoumá jednak ze subjektivního a jednak z objektivního hlediska. Subjektivní stanovisko stěžovatele bylo podnětem k tomu, aby se Nejvyšší správní soud podjatostí soudců čtvrtého senátu zabýval. Z hlediska objektivního má při posuzování námitky podjatosti v této věci klíčový význam ustanovení § 8 odst. 1 s. ř. s., věta třetí, podle níž [d]ůvodem k vyloučení soudce nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech. Okolnosti spočívající v postupu soudců čtvrtého senátu v jiných věcech stěžovatele proto nemohou jejich vyloučení opodstatňovat. K tomu je třeba dále doplnit, že stěžovatel ani neuvedl žádné konkrétní okolnosti, ve kterých údajnou podjatost soudců čtvrtého senátu spatřuje.

11. Stěžovatelem jen obecně uplatněné výhrady nemohou být ve smyslu ustanovení § 8 odst. 1 s. ř. s. důvodem pro vyloučení soudců čtvrtého senátu a jiné skutečnosti stěžovatel netvrdil; proto rozhodl desátý senát Nejvyššího správního soudu tak, že soudci Dagmar Nygrínová, Jiří Palla a Aleš Roztočil nejsou vyloučeni z projednávání a rozhodování věci sp. zn. Nao 281/2015. P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e j s o u opravné prostředky přípustné. V Brně dne 12. listopadu 2015 Zdeněk Kühn předseda senátu

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (5)

Tento rozsudek je citován v (1)