Nao 305/2018

Rubrum

Nao 305/2018 - 170 USNESENÍ Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Jaroslava Vlašína a soudců JUDr. Tomáše Rychlého a Mgr. Radovana Havelce v právní věci žalobce: Ing. J. H., proti žalovanému: Finanční úřad pro Ústecký kraj, se sídlem Velká Hradební 39/61, Ústí nad Labem, ve věci žaloby vedené u Krajského soudu v Ústí nad Labem pod sp. zn. 15 Af 33/2016, v řízení o námitce podjatosti vznesené žalobcem proti soudcům Krajského soudu v Ústí nad Labem, JUDr. Markétě Lehké, Ph.D., Mgr. Václavu Trajerovi, JUDr. Petru Černému, Ph.D. a Ing. Mgr. Martinu Jakubovi Brusovi, takto:

Výrok

Návrh s e o d m í t á .

Odůvodnění

1. Nejvyšší správní soud obdržel dne 21. 12. 2018 přípis Krajského soudu v Ústí nad Labem (dále jen „krajský soud“), jímž byla Nejvyššímu správnímu soudu předložena k rozhodnutí žalobcova námitka podjatosti soudců JUDr. Markéty Lehké, Mgr. Václava Trajera, JUDr. Petra Černého a Mgr. Martina Jakuba Bruse, kterou žalobce vznesl dne 17. 12. 2018 v řízení vedeném u krajského soudu pod sp. zn. 15 Af 33/2016. Jednalo se v pořadí o čtvrtou námitku podjatosti žalobce v tomto řízení, kterou odůvodnil tím, že se zřetelem na poměr soudců k věci a účastníkovi zde existují objektivní důvody pochybovat o jejich nepodjatosti.

2. Nejvyšší správní soud ze soudního spisu zjistil, že ve věci již bylo vydáno meritorní rozhodnutí. Krajský soud totiž rozsudkem ze dne 17. 12. 2018, č. j. 15 Af 33/2016 - 161, zamítl žalobu směřující proti rozhodnutí žalovaného ze dne 26. 1. 2016, č. j. 59346/16/2501-80542-507591, a žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení. Rozsudek nabyl právní moci dne 7. 1. 2019.

3. Podle § 8 odst. 1 soudního řádu správního (dále jen „s. ř. s.“) jsou soudci vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je dán důvod pochybovat o jejich nepodjatosti. Nao 305/2018 Vyloučeni jsou též soudci, kteří se podíleli na projednávání nebo rozhodování věci u správního orgánu nebo v předchozím soudním řízení. Důvodem k vyloučení soudce nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech.

4. Podle § 8 odst. 5 s. ř. s. může účastník nebo osoba zúčastněná na řízení namítnout podjatost soudce, soudní osoby, tlumočníka nebo znalce. Námitku musí uplatnit do jednoho týdne ode dne, kdy se o podjatosti dozvěděl; zjistí-li důvod podjatosti při jednání, musí ji uplatnit při tomto jednání. K později uplatněným námitkám se nepřihlíží. Námitka musí být zdůvodněna a musí být uvedeny konkrétní skutečnosti, z nichž je dovozována. O vyloučení soudce rozhodne usnesením po jeho vyjádření Nejvyšší správní soud.

5. Nejvyšší správní soud předně uvádí, že rozhodování o vyloučení soudce je realizováno v rámci relativně samostatného řízení (jakkoli procesně navazujícího na řízení v hlavní věci), které lze ve smyslu zásady dispoziční zahájit výhradně na návrh, tedy na základě námitky podjatosti uplatněné v souladu s požadavky § 37 odst. 2 s. ř. s. a § 8 odst. 5 s. ř. s. Toto řízení je také nutno formálně ukončit usnesením, v případě zpětvzetí námitky je naopak nutno řízení zastavit podle § 47 písm. a) s. ř. s. V rámci řízení o námitce podjatosti se aplikuje i § 46 odst. 1 písm. a) s. ř. s., podle něhož nestanoví-li tento zákon jinak, soud usnesením odmítne návrh, jestliže soud o téže věci již rozhodl nebo o téže věci již řízení u soudu probíhá nebo nejsou-li splněny jiné podmínky řízení a tento nedostatek je neodstranitelný nebo přes výzvu soudu nebyl odstraněn, a nelze proto v řízení pokračovat.

6. Rozhodnutí o vyloučení soudce z důvodů uvedených v § 8 s. ř. s. představuje výjimku z ústavní zásady, podle níž nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci (čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod). Uvedený princip je vyjádřen tím, že příslušnost soudu i soudce stanoví zákon. Postup, kterým je věc odnímána takto určenému příslušnému soudci a přikázána soudci jinému, je proto nutné chápat jako postup zcela výjimečný, logicky vázaný také na skutečnost, že takový soudce (či soudci), jehož podjatost účastník řízení namítá, má v dané věci ještě činit nějaké procesní úkony a rozhodovat o věci samé. Podmínkou řízení o námitce podjatosti je proto současná existence probíhajícího řízení, v jehož rámci je námitka podjatosti podána. Jedná-li se proto o věc pravomocně skončenou, kde již nepřichází v úvahu, že by soudce mohl ve věci jednat a rozhodovat, je pojmově vyloučeno rozhodovat o námitce jeho podjatosti. Nedostatek uvedené podmínky má za následek odmítnutí návrhu na rozhodnutí o námitce podjatosti podle § 46 odst. 1 písm. a) s. ř. s. (viz také argumentace v usneseních Nejvyššího správního soudu ze dne 15. 9. 2004, č. j. Nao 23/2004 – 55, ze dne 15. 11. 2012, č. j. Nao 76/2012 – 90, a ze dne 29. 11. 2012, č. j. Nad 61/2012 – 10, všechna dostupná na www.nssoud.cz).

7. Ve správním soudnictví je možné po vydání rozhodnutí namítat, že ve věci rozhodoval vyloučený soudce, u těch rozhodnutí, u nichž zákon připouští mimořádný opravný prostředek – kasační stížnost. Žalobce tedy mohl skutečnost, že ve věci rozhodoval vyloučený soudce, uplatnit jako důvod kasační stížnosti podle § 103 odst. 1 písm. c) s. ř. s. Nao 305/2018 - 171 pokračování

8. Jak již bylo výše uvedeno, řízení vedené u krajského soudu pod sp. zn. 15 Af 33/2016 bylo pravomocně skončeno. Za této situace Nejvyšší správní soud konstatuje, že to znamená pro rozhodování o námitce podjatosti neodstranitelný nedostatek podmínek řízení. Návrh na rozhodnutí ve věci možné podjatosti soudců krajského soudu proto Nejvyšší správní soud odmítl podle § 46 odst. 1 písm. a) s. ř. s.

9. Nejvyšší správní soud nerozhodoval o nákladech řízení, protože námitka podjatosti byla vznesena v rámci řízení před krajským soudem, který již o těchto nákladech pravomocně rozhodl v rozsudku ze dne 17. 12. 2018, č. j. 15 Af 33/2016 - 161. P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e j s o u opravné prostředky přípustné. V Brně dne 28. března 2019 JUDr. Jaroslav Vlašín předseda senátu