Nao 315/2015
č. j. Nao 315/2015-33
V PLATNOSTICitované zákony (2)
Rubrum
Nao 315/2015 - 33 USNESENÍ Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Lenky Matyášové a soudců Mgr. Ondřeje Mrákoty a JUDr. Jakuba Camrdy v právní věci žalobce: Ing. F. B., proti žalovanému: Zeměměřický a katastrální inspektorát v Brně, se sídlem Moravské nám. 1, Brno, v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 4. 8. 2015, sp. zn. ZKI BR-O-87/728/2015, o námitce podjatosti, takto:
Výrok
Soudci Krajského soudu v Brně JUDr. Zuzana Bystřická, JUDr. Kateřina Mrázová, Ph.D., a Mgr. Petr Pospíšil n e j s o u v y l o u č e n i z projednávání a rozhodnutí věci vedené u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. 29 A 149/2015.
Odůvodnění
Žalobou doručenou Krajskému soudu v Brně (dále jen „krajský soud“) dne 5. 10. 2015 napadl žalobce rozhodnutí žalovaného ze dne 4. 8. 2015, sp. zn. ZKI BR-O- 87/728/2015, kterým bylo zamítnuto odvolání žalobce a potvrzeno rozhodnutí Katastrálního úřadu pro Vysočinu, Katastrální pracoviště Moravské Budějovice, ze dne 25. 5. 2015, č. j. OR-32/2015-741. Podáním doručeným krajskému soudu dne 24. 11. 2015 žalobce namítl podjatost soudců JUDr. Zuzany Bystřické, JUDr. Kateřiny Mrázové, Ph.D., a Mgr. Petra Pospíšila. Námitku podjatosti žalobce zdůvodnil tím, že s ohledem na své dosavadní zkušenosti s uvedenými soudci nevěří v jejich objektivitu, přičemž uvedl, že spolu se svou manželkou podal další námitku podjatosti vůči těmto soudcům, což může mít vliv na jejich rozhodovací činnost. Žalobce dále uvedl, že v současné době jsou Ministerstvem spravedlnosti projednávány dvě žádosti o úhradu nemajetkové újmy, která měla vzniknout v důsledku porušení práva na projednání věci v přiměřené lhůtě senátem složeným ze jmenovaných soudců, což rovněž může mít vliv na jejich rozhodování. Z těchto důvodů má žalobce pochybnosti o nepodjatosti těchto soudců, a proto navrhl, aby byli z projednávání dané věci vyloučeni. Nao 315/2015 Soudci senátu, jemuž byla dle rozvrhu práce věc přidělena k projednání a rozhodnutí, JUDr. Zuzana Bystřická, JUDr. Kateřina Mrázová, Ph.D., a Mgr. Petr Pospíšil se k námitce podjatosti vznesené žalobcem shodně vyjádřili tak, že namítané důvody nejsou relevantní, k žalobci ani k předmětu řízení nemají žádný osobní poměr, nejsou nijak zainteresováni na výsledku řízení a žalobce znají toliko z jednací síně, neboť se podíleli na projednávání již skončených i neskončených věcí žalobce. Nejvyšší správní soud posoudil vznesenou námitku podjatosti a dospěl k závěru, že není důvodná. Podle § 8 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), jsou soudci vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je dán důvod pochybovat o jejich nepodjatosti. Vyloučeni jsou též soudci, kteří se podíleli na projednávání nebo rozhodování věci u správního orgánu nebo v předchozím soudním řízení. Důvodem pro vyloučení nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech. Podle § 8 odst. 5 s. ř. s. účastník nebo osoba zúčastněná na řízení může namítnout podjatost soudce, soudní osoby, tlumočníka nebo znalce. Námitka musí být uplatněna do jednoho týdne ode dne, kdy se osoba o podjatosti dozvěděla; zjistí-li tato důvod podjatosti při jednání, musí ji uplatnit při tomto jednání. K později uplatněným námitkám se nepřihlíží. Námitka musí být zdůvodněna a musí být uvedeny konkrétní skutečnosti, z nichž je dovozována. Rozhodnutí o vyloučení soudce z důvodů uvedených v § 8 s. ř. s. představuje výjimku z ústavní zásady, podle níž nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci s tím, že příslušnost soudu i soudce stanoví zákon (článek 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod). Tak, jak zákon tuto příslušnost stanovil, je tato zásadně dána a postup, jimž je věc odnímána příslušnému soudci a přikázána soudci jinému, je nutno chápat jako postup zcela výjimečný. Jde-li o důvody uvedené v první větě § 8 odst. 1 s. ř. s., tak je třeba uvést, že poměr k věci může vyplývat především z přímého právního zájmu soudce na projednávané věci, tedy zejména v případech, kdy by mohl být rozhodnutím soudu přímo dotčen ve svých právech. Vyloučen by byl taktéž i soudce, jenž by získal o věci poznatky jiným způsobem než dokazováním při jednání. Soudcův poměr k účastníkům či k jejich zástupcům může být založen především příbuzenským nebo jemu obdobným vztahem, vztahem srdečně přátelským (či naopak vzájemně nepřátelským), může jít také o vztah ekonomické závislosti. V nastalém případě ovšem žalobce žádný podobný vztah nenamítá. Jde-li o důvody uvedené v druhé větě § 8 odst. 1 s. ř. s (tj. vyloučení soudce z důvodu jeho podílu na předchozím soudním řízení), smysl a účel tohoto ustanovení spočívá ve vyjádření principu instanční oddělenosti řízení před jednotlivými funkčně příslušnými soudy jako záruky vnitřní nezávislosti soudní soustavy, a tím i práva každého na spravedlivý proces. S ohledem na specifika správního soudnictví je nutno pojem „předchozí soudní řízení“ vykládat tak, že tutéž věc nemůže u krajského soudu a poté u Nejvyššího správního soudu projednávat a rozhodovat stejný soudce. O takový případ však evidentně nejde, neboť věc je ve fázi řízení před krajským soudem coby soudem Nao 315/2015 - 34 pokračování prvního stupně. Žalobce také nenamítá, že by se jmenovaní soudci jakkoliv podíleli na vydání rozhodnutí před správním orgánem. Z námitky podjatosti vyplývá, že je podána s ohledem na předchozí rozhodovací činnost jmenovaných soudců. Zde je třeba opětovně poukázat na znění § 8 odst. 1 s. ř. s., kde je výslovně uvedeno, že důvodem k vyloučení soudce nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech. Soudce může být vyloučen z rozhodování jen z objektivních důvodů, nikoli pro subjektivní přesvědčení účastníka řízení o nespravedlivosti dřívějšího rozhodnutí. Zpochybňovat rozhodnutí soudu jistě lze; k tomu však slouží opravné prostředky (jsou-li přípustné), nikoli námitka podjatosti. Stejně tak skutečnost, že žalobce podal námitku podjatosti uvedených soudců také v dalších řízeních, nemůže bez dalšího vést k závěru o jejich podjatosti ve smyslu shora citovaného ustanovení. K námitce žalobce, že nepodjatost soudců může být zpochybněna rovněž tím, že Ministerstvo spravedlnosti projednává žádosti o náhradu nemajetkové újmy žalobce vzniklé v důsledku porušení práva na projednání věci v přiměřené lhůtě senátem složeným ze jmenovaných soudců, Nejvyšší správní soud konstatuje, že ani zde se nejedná o skutečnost podřaditelnou pod důvody podjatosti ve (shora vyloženém) smyslu § 8 odst. 1 s. ř. s. Lze tedy uzavřít, že námitky žalobce neobsahují žádné skutečnosti, které by bylo možno podřadit pod důvody podjatosti a ani z vyjádření soudců JUDr. Zuzany Bystřické, JUDr. Kateřiny Mrázové, Ph.D., a Mgr. Petra Pospíšila neplyne nic, z čeho by bylo možno pochybovat o jejich nepodjatosti; tyto skutečnosti nevyplynuly ani ze soudního spisu. Ze shora uvedených důvodů Nejvyšší správní soud rozhodl tak, že vznesenou námitku podjatosti neshledal důvodnou, přičemž je zcela v souladu s principy materiálního právního státu, aby soudci, jimž byla věc dle rozvrhu práce přidělena, o ní rozhodli.
Poučení
Proti tomuto usnesení n e n í opravný prostředek přípustný. V Brně dne 11. prosince 2015 JUDr. Lenka Matyášová předsedkyně senátu