Nao 319/2014
č. j. Nao 319/2014-41
V PLATNOSTINejvyšší správní soud zamítl námitku podjatosti soudkyně, která se vztahovala na její dřívější rozhodovací činnost ve věci podobného charakteru. Soud uvedl, že důvodem pro vyloučení soudce může být pouze objektivní vztah k věci nebo účastníkům, nikoli nesouhlas s rozhodnutími v jiných věcech. Postup soudkyně v předchozím řízení nebyl považován za důvod k pochybnostem o její nepodjatosti. Rozhodnutí bylo založeno na § 8 odst. 1 s. ř. s., podle něhož není podjatost založena na subjektivním přesvědčení účastníka.
Rubrum
USNESENÍ Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Lenky Matyášové a soudců Mgr. Ondřeje Mrákoty a JUDr. Jakuba Camrdy v právní věci žalobkyně: E. P., proti žalované: Česká správa sociálního zabezpečení, se sídlem Praha 5, Křížová 25, v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 25. 4. 2014, č. j. X, o námitce podjatosti, takto:
Výrok
Soudkyně JUDr. Petra Venclová, Ph.D. n e n í v y l o u č e n a z projednávání a rozhodnutí věci vedené u Krajského soudu v Hradci Králové, pobočka v Pardubicích, pod sp. zn. 61 Ad 3/2014.
Odůvodnění
Žalobou doručenou Krajskému soudu v Hradci Králové, pobočka v Pardubicích (dále jen „krajský soud“), dne 20. 6. 2014 napadla žalobkyně rozhodnutí žalované ze dne 25. 4. 2014, č. j. X, kterým byly námitky žalobkyně zamítnuty a rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení č. j. X ze dne 26. 9. 2011 potvrzeno. Podáními doručenými krajskému soudu ve dnech 18. 7. 2014 a 14. 8. 2014 žalobkyně namítla podjatost soudkyně JUDr. Petry Venclové, Ph.D. se zdůvodněním, že jmenovaná soudkyně spolu se soudci JUDr. Janem Dvořákem a JUDr. Alešem Korejtkem zamítla její žalobu proti nečinnosti správního orgánu. Dále uvedla: „U soudu docházelo ke zbytečným průtahům a k vydávání zmatečných rozhodnutí, které se ani netýkaly dané věci a proto se také mé žaloby staly soudně nepřezkoumatelné. Řízení byla chaoticky převáděna pod jiné spisové značky a ukládána na spisovnu.“ Soudkyně JUDr. Petra Venclová, Ph.D., které byla dle rozvrhu práce věc přidělena k projednání a rozhodnutí, se k námitce podjatosti vznesené žalobkyní vyjádřila tak, že jí není znám žádný důvod její podjatosti. Soudcům JUDr. Janu Dvořákovi a JUDr. Aleši Korejtkovi nyní projednávaná věc k projednání a rozhodnutí přidělena nebyla, z podání stěžovatelky je podle jejího obsahu zřejmé, že námitka podjatosti směřuje vůči soudkyni JUDr. Petře Venclové, Ph.D., která se dříve na projednání a rozhodnutí jiné věci stěžovatelky podílela. Nejvyšší správní soud posoudil vznesenou námitku podjatosti a dospěl k závěru, že není důvodná. Podle ust. § 8 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), jsou soudci vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je dán důvod pochybovat o jejich nepodjatosti. Vyloučeni jsou též soudci, kteří se podíleli na projednávání nebo rozhodování věci u správního orgánu nebo v předchozím soudním řízení. Důvodem pro vyloučení nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech. Podle citovaného ustanovení je důvodem pro vyloučení soudce z projednávání a rozhodování věci jednak skutečnost, že se podílel na jejím rozhodování již v předchozím správním či soudním řízení a jednak takový vnitřní vztah soudce k věci samé, k účastníkům či k jejich zástupcům, že míra a povaha tohoto vztahu poskytuje důvod k pochybnostem o jeho nepodjatosti. Důvodem k vyloučení soudce pro podjatost však není jeho postup v projednávané věci, jakož ani postup při rozhodování jiných věcí. V rozhodovací činnosti soudce se projevuje jeho nezávislost a účastníkův nesouhlas s právními závěry, např. v otázce posouzení důvodnosti žaloby či odmítnutí věcného posouzení žaloby z procesních důvodů, které soudce vyslovil, je při hodnocení otázek podjatosti bezvýznamný. Soudce může být vyloučen z rozhodování jen z objektivních důvodů, nikoli pro subjektivní přesvědčení účastníka o nesprávnosti jeho dřívějších rozhodnutí. Zpochybňovat rozhodnutí soudu lze a slouží k tomu opravné prostředky, jako je kasační stížnost ve smyslu ust. § 102 a násl. s. ř. s. V daném případě je podle žalobkyně důvodem podjatosti soudkyně JUDr. Petry Venclové, Ph.D. její dřívější rozhodovací činnost související s projednávanou věcí a její rozhodování v jiných věcech. Jak již bylo výše uvedeno, důvodem k vyloučení soudce nemohou být okolnosti, které spočívají v jeho postupu v řízení o projednávané nebo jiné věci nebo v jeho rozhodování v těchto věcech. Žalobkyní tvrzené skutečnosti, z nichž dovozuje podjatost, proto nelze považovat za takové, které by svědčily o existenci zvláštního poměru uvedené soudkyně k žalobkyni, žalované či k věci samé, pro nějž by mohly existovat pochybnosti o její nepodjatosti. Proto Nejvyšší správní soud rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto usnesení. P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e j s o u opravné prostředky přípustné. V Brně dne 26. září 2014 JUDr. Lenka Matyášová -!Syntax Error předsedkyně senátu
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (1)
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.