Nao 34/2010
č. j. Nao 34/2010-44
V PLATNOSTICitované zákony (7)
Rubrum
Nao 34/2010 - 44 USNESENÍ Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Vojtěcha Šimíčka a soudců Mgr. Radovana Havelce a JUDr. Miluše Doškové ve věci kárného řízení vedeného na základě návrhu Nejvyšší státní zástupkyně ze dne 24. 3. 2010, sp. zn. 6 SPR 5/2010, proti JUDr. J. K., státní zástupkyni Okresního státního zastupitelství v Českých Budějovicích, zastoupené JUDr. Ladislavem Dusilem, advokátem v Českých Budějovicích, se sídlem nám. Přemysla Otakara II. 123/26, o námitce podjatosti kárně obviněné proti přísedící kárného soudu, takto:
Výrok
JUDr. Milena Čečotková, přísedící kárného soudu, j e v y l o u č e n a z projednávání a rozhodování věci vedené před Nejvyšším správním soudem, jako soudem kárným, pod sp. zn. 12 Ksz 4/2010.
Odůvodnění
Nejvyšší správní soud, jako kárný soud ve věcech soudců, státních zástupců a soudních exekutorů (§ 3 zákona č. 7/2002 Sb., o řízení ve věcech soudců, státních zástupců a soudních exekutorů, v platném znění – dále jen „zákon č. 7/2002 Sb.“), obdržel dne 29. 3. 2010 návrh Nejvyšší státní zástupkyně na zahájení kárného řízení se státní zástupkyní Okresního státního zastupitelství v Českých Budějovicích JUDr. J. K. Dle platného rozvrhu práce byla tato věc přidělena k projednání a rozhodnutí soudnímu oddělení 12 Ksz. Kárná žalobkyně i kárně obviněná byly, v souladu s ustanovením § 12 odst. 1 větou druhou za středníkem zákona č. 7/2002 Sb., poučeny o možnosti uplatnit důvody podjatosti členů senátu. Podáním doručeným Nejvyššímu správnímu soudu dne 14. 4. 2010 vznesla JUDr. J. K. námitku podjatosti přísedící kárného senátu JUDr. Mileny Čečotkové. V ní uvedla, že jmenovaná, jako státní zástupkyně Nejvyššího státního zastupitelství v Brně, přezkoumávala pod sp. zn. 1 NZN 432/2010 její postup při výkonu dozoru nad zachováním zákonnosti ve věci vedené u Okresního státního zastupitelství v Českých Budějovicích pod sp. zn. 0 ZN 5162/2009. Vzhledem k tomu, že právě postup JUDr. J. K. v uvedené věci je předmětem kárného obvinění, existují, dle jejího názoru, pochybnosti o nepodjatosti JUDr. Mileny Čečotkové, se zřetelem na její poměr k věci. K námitce podjatosti se vyjádřila též JUDr. Milena Čečotková, a to v podání ze dne 22. 4. 2010, sp. zn. 1 NZN 42/2010 – 71. V tomto podání potvrdila svou účast při kontrole postupu kárně obviněné ve věci, která je předmětem jejího obvinění s tím, že jí tato věc byla předána ke zpracování; s výsledkem provedené kontroly byla Nejvyšší státní zástupkyně jejím prostřednictvím také seznámena. Dle názoru JUDr. Mileny Čečotkové tedy vskutku Nao 34/2010 - 45 existuje její poměr k věci předpokládaný zákonem; pokud by námitka podjatosti nebyla vznesena ze strany JUDr. J. K., tento svůj poměr k věci by, v souladu se zákonem, oznámila sama s tím, že pro svůj poměr k věci se z jejího projednávání a rozhodování cítí být vyloučena. Před vlastním posouzením důvodnosti vznesené námitky je vhodné uvést, že v dané věci se jedná o řízení ve věci kárné odpovědnosti státních zástupců dle zákona č. 7/2002 Sb. Nejvyšší správní soud, jako soud kárný, v těchto věcech rozhoduje v senátech, složených z předsedy senátu, jeho zástupce a čtyřech přísedících. Předseda senátu je soudcem Nejvyššího správního soudu a jeho zástupcem je soudce Nejvyššího soudu. Dva z přísedících jsou státní zástupci, dva jsou osoby navržené podle odst. 4 věty třetí zákona č. 7/2002 Sb. (§ 4a odst. 1 citovaného zákona). Postavení přísedícího kárného senátu tedy odpovídá postavení přísedícího v běžném soudním řízení (§ 5 odst. 3 zákona č. 7/2002 Sb., § 79 a § 80 zákona č. 6/2002 Sb., o soudech a soudcích, ve znění pozdějších předpisů) s čímž plně koresponduje i již zmiňované právo kárně obviněného uplatnit případné důvody jeho podjatosti. Podle ustanovení § 10 věty první zákona č. 7/2002 Sb. se na vyloučení člena senátu z projednávání a rozhodování věci přiměřeně použije ustanovení zvláštního právního předpisu. Tímto právním předpisem je zákon č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“). Podle ustanovení § 8 odst. 1 s. ř. s. platí, že soudci jsou vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je dán důvod pochybovat o jejich nepodjatosti. Vyloučeny jsou též soudci, kteří se podíleli na projednávání nebo rozhodování věci u správního orgánu nebo v předchozím soudním řízení. Důvodem vyloučení soudce nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech. Podle ustanovení § 8 odst. 5 s. ř. s. účastník nebo osoba zúčastněná na řízení může namítnout podjatost soudce, soudní osoby, tlumočníka nebo znalce. Námitku musí uplatnit do jednoho týdne ode dne, kdy se o podjatosti dozvěděl; zjistí-li důvod své podjatosti při jednání, musí ji uplatnit při tomto jednání. K později uplatněným námitkám se nepřihlíží. Námitka musí být zdůvodněná a musí být uvedeny konkrétní skutečnosti, z nichž je dovozována. O vyloučení soudce rozhodne usnesením po jeho vyjádření Nejvyšší správní soud, a je-li namítána podjatost soudní osoby, tlumočníka nebo znalce, senát po jejich vyjádření. Pokud jde o samotné posouzení vznesené námitky podjatosti, nejprve je nutné uvést, že tato námitka byla uplatněna včas a obsahuje konkrétní skutečnosti, z nichž je dovozována; lze ji tedy připustit k věcnému posouzení. Mezi kárně obviněnou a přísedící není sporu o tom, že posledně jmenovaná přezkoumávala, jako státní zástupkyně Nejvyššího státního zastupitelství v Brně, postup kárně obviněné, při výkonu dozoru nad zachováním zákonnosti ve věci vedené u Okresního státního zastupitelství v Českých Budějovicích pod sp. zn. ZN 5162/2009. Právě tento procesní postup kárně obviněné (respektive jeho část) je předmětem návrhu na zahájení kárného řízení. Za této situace považuje Nejvyšší správní soud za zcela evidentní, Nao 34/2010 - 46 že se přísedící JUDr. Milena Čečotková podílela na projednávání předmětné věci v předchozím řízení (vedeném v rámci dozorové pravomoci Nejvyššího státního zastupitelství) a lze tedy, za použití ustanovení § 10, věty první zákona č. 7/2002 Sb., hovořit o naplnění podmínek pro její vyloučení, dle ustanovení § 8 odst. 1, věty druhé s. ř. s. Pojem předchozí projednávání věci se nevyčerpává jen případy, kdy bylo o určitém předmětu řízení postupně rozhodováno v na sebe navazujících fázích správního, případně též následně soudního, řízení, nýbrž je nutno jej vykládat materiálně. Jak se již zdejší soud vyslovil v usnesení ze dne 2. 9. 2004, sp. zn. Nao 13/2004, publikovaném pod č. 433/2005 Sb. NSS, [s]oudce vyloučený podle ustanovení § 8 odst. 1 věty druhé s. ř. s. je ten, který procesně působil v předchozím soudním řízení v takovém kvalitativním a kvantitativním rozsahu, kdy již získal o věci vědomost té povahy, jež vyvolává ve svých důsledcích pochybnost o soudcově nestrannosti. Pojem předchozího soudního řízení je nutno v daném případě vyložit materiálně, tedy s ohledem na konkrétní a přímou souvztažnost a věcnou souvislost předmětných řízení. Právě o takový případ se jedná i v nyní posuzované věci, kdy nelze rozumně předpokládat, že by si JUDr. Milena Čečotková, v rámci výkonu dozorové pravomoci Nejvyššího státního zastupitelství, nevytvořila o podstatě projednávané věci již dříve určitý úsudek, který by se tak mohl nepřímo promítnout do jejího rozhodování v dané věci. JUDr. Milena Čečotková ostatně tuto možnost nepopírá a v rámci zachování objektivity rozhodování sama upozornila, že se subjektivně považuje za vyloučenou. Vzhledem k tomu, že pro naplnění podmínek vyplývajících z ustanovení § 8 odst. 1 s. ř. s. není nutno prokázat reálnou existenci podjatosti soudce (zde přísedící kárného soudu), neboť pro jeho vyloučení postačí i existence důvodných pochyb o jeho nepodjatosti, Nejvyšší správní soud naznal, že pro vyloučení JUDr. Mileny Čečotkové z projednávání a rozhodování předmětné kárné věci existují zákonné důvody. Proto rozhodl, jak uvedeno ve výroku tohoto usnesení. P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e j s o u opravné prostředky přípustné. V Brně dne 11. května 2010 JUDr. Vojtěch Šimíček předseda senátu
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (3)
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.