Nao 38/2023

Rubrum

Nao 38/2023 - 46 USNESENÍ Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Karla Šimky a soudkyň JUDr. Miluše Doškové a Mgr. Evy Šonkové v právní věci žalobkyně: Mgr. J. N., zastoupená Mgr. Ing. Michalem Burešem, advokátem se sídlem Jabloňová 2843, Louny, proti žalovanému: Odvolací finanční ředitelství, se sídlem Masarykova 427/31, Brno, ve věci žaloby proti rozhodnutí žalovaného ze dne 26. 1. 2021, č. j. 2849/21/5100-31462-707633, v řízení o námitce podjatosti ve věci vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 10 Af 7/2021, takto:

Výrok

Soudkyně Městského soudu v Praze JUDr. Ing. Viera Horčicová n e n í v y l o u č e n a z projednávání a rozhodnutí věci vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 10 Af 7/2021.

Odůvodnění

1. Žalobkyně se podanou žalobou u Městského soudu v Praze domáhá zrušení napadeného rozhodnutí žalovaného, kterým bylo k odvolání žalobkyně změněno rozhodnutí Finančního úřadu pro hlavní město Prahu (dále jen „správce daně“) ze dne 18. 6. 2015, č. j. 4457500/15/2006-70462-106960. Tímto rozhodnutím byla žalobkyni vyměřena podle pomůcek darovací daň ve výši 22 617 Kč. Žalovaný dospěl k závěru, že daň nemohla být stanovena pomůckami, nýbrž dokazováním, neboť pro to byly ve správním spise obsaženy dostatečné podklady. Výše doměřené daně se napadeným rozhodnutím žalovaného nezměnila.

2. Nejvyšší správní soud obdržel dne 9. 2. 2023 předkládací zprávu Mgr. Martina Lachmanna, soudce pověřeného výkonem pravomocí místopředsedy Městského soudu v Praze (dále jen „místopředseda Městského soudu v Praze“), který obdržel dne 6. 2. 2023 od JUDr. Ing. Viery Horčicové, předsedkyně senátu 10 Af, oznámení podle § 8 odst. 3 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, v rozhodném znění (dále jen „s. ř. s.“). Podle JUDr. Ing. Horčicové je u ní dána možná pochybnost o nepodjatosti proto, že její syn Mgr. M. H. spolupracuje (původně jako koncipient, nyní jako spolupracující advokát) s doc. JUDr. Eduardem Brunou, který je zástupcem žalobkyně v trestním řízení vedeném proti ní. Místopředseda Městského soudu v Praze neshledal důvod pro vyloučení JUDr. Ing. Nao 63/2023 Horčicové z posouzení a rozhodnutí ve věci, proto oznámení postoupil podle § 8 odst. 3 věty poslední s. ř. s. k rozhodnutí Nejvyššímu správnímu soudu.

3. Podle § 8 odst. 1 „s. ř. s.“ jsou soudci vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je dán důvod pochybovat o jejich nepodjatosti. Vyloučeni jsou též soudci, kteří se podíleli na projednávání nebo rozhodování věci u správního orgánu nebo v předchozím soudním řízení. Důvodem k vyloučení soudce však nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech.

4. Nejvyšší správní soud po posouzení oznámení dospěl k závěru, že u soudkyně JUDr. Ing. Horčicové není dán důvod pochybovat o její nepodjatosti.

5. V odůvodnění se Nejvyšší správní soud plně ztotožňuje s předkládací zprávou místopředsedy Městského soudu v Praze. Vyloučit soudce z projednávání a rozhodnutí věci lze jen výjimečně a ze skutečně závažných důvodů (srov. usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 29. 4. 2003, č. j. Nao 19/2003-16), nikdo totiž nesmí být odňat svému zákonnému soudci (čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod). Přípustnou výjimkou z této zásady je pouze vyloučení soudce ze zákonem stanovených důvodů. Tyto výjimky nejsou s uvedenou zásadou v rozporu, naopak akcentují další klíčový ústavní princip, princip nestrannosti soudců.

6. Z ustálené judikatury Nejvyššího správního soudu i Ústavního soudu vyplývá, že nestrannost soudce je především subjektivní psychickou kategorií, jež vyjadřuje vnitřní vztah soudce k projednávané věci. Při posuzování námitky podjatosti je však třeba nestrannost vnímat i z hlediska objektivního, tzn. zkoumat, zda skutečně existují objektivní okolnosti, jež vyvolávají oprávněné pochybnosti o nezaujatosti soudce v konkrétním případě.

7. Jde-li o důvody uvedené v první větě § 8 odst. 1 s. ř. s., je třeba uvést, že poměr k věci může vyplývat především z přímého zájmu soudce na projednávané věci, tedy zejména v případech, kdy by mohl být rozhodnutím soudu přímo dotčen ve svých právech. Vyloučen by byl i soudce, jenž by získal o věci poznatky jiným způsobem než dokazováním při jednání. Soudcův poměr k účastníkům či k jejich zástupcům může být založen především příbuzenským nebo jemu obdobným vztahem, vztahem srdečně přátelským (či naopak vzájemně nepřátelským), může jít také o vztah ekonomické závislosti (srov. usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 23. 5. 2015, č. j. Nao 90/2015-17).

8. Je však vhodné dodat, že k vyloučení soudce z projednání a rozhodnutí věci může v zásadě dojít teprve tehdy, když je evidentní, že jeho vztah k dané věci, účastníkům nebo jejich zástupcům dosahuje takové povahy a intenzity, že i přes zákonem stanovené povinnosti nebude moci nebo schopen nezávisle a nestranně rozhodovat (srov. nález Ústavního soudu ze dne 3. 7. 2001, sp. zn. II. ÚS 105/01). U osobnosti soudce je totiž třeba vždy „vycházet primárně z toho, že se jedná o profesionála, který dokáže oddělit svoje soukromé zájmy od rozhodovací činnosti, na které se podílí, a u něhož je vždy na prvním místě respektování profesní a osobní cti“ (viz usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 11. 6. 2010, sp. zn. Nao 46/2010). Nao 63/2016 – 47 pokračování

9. V nyní posuzované věci však existence přímého, nezprostředkovaného vztahu soudkyně JUDr. Ing. Horčicové k věci, účastníkům řízení ani jejich zástupcům nevyplývá. Potenciální pochybnosti o nepodjatosti je podle JUDr. Ing. Horčicové způsobilá založit skutečnost, že její syn, který je sám advokátem, spolupracuje v rámci výkonu advokacie s advokátem, který v jiné věci zastupuje žalobkyni. Nejedná se tudíž ani o zprostředkovaný vztah k účastníkovi řízení, ale o zprostředkovaný vztah k zástupci účastníka řízení v jiné věci. Místopředseda Městského soudu v Praze dále uvádí, že dle sdělení JUDr. Ing. Horčicové se stejnou advokátní kanceláří jako její syn spolupracuje i zástupce žalobkyně v nyní projednávané věci. Nejvyšší správní soud však v tomto ohledu souhlasí s odůvodněním předkládací zprávy, že ani tento zprostředkovaný vztah (tedy že zástupce žalobkyně v nyní projednávané věci spolupracuje s advokátní kanceláří, s níž spolupracuje i syn soudkyně), nezakládá bez dalšího takovou intenzitu vztahu, aby byl tento vztah způsobilý vyvolat pochybnosti o nepodjatosti JUDr. Ing. Horčicové při posuzování a rozhodování v řízení vedeném pod sp. zn. 10 Af 7/2021.

10. Co se týče potenciálního vztahu k předmětu řízení, opět ve shodě s odůvodněním předkládací zprávy Nejvyšší správní soud uvádí, že z informací obsažených v oznámení JUDr. Ing. Horčicové nevyplývá, že by se její syn přímo podílel na obhajobě žalobkyně v trestním řízení vedeném proti ní, a že by zde tudíž bylo potenciální riziko, že by se JUDr. Ing. Horčicové mohla dozvědět poznatky o nyní posuzované věci jinak než dokazováním při jednání. Žádné jiné relevantní okolnosti v soudním spisu obsaženy nejsou, a ostatně ani účastníci řízení přes poučení o možnosti namítnutí podjatosti ve vztahu k JUDr. Ing. Horčicové takto neučinili.

11. Pokud by Nejvyšší správní soud dospěl k opačnému závěru, muselo by to nutně znamenat, že by soudci, jejichž rodinní příslušníci jsou advokáty nebo jinými profesionálními zástupci v řízení před orgány veřejné moci, museli být vyloučeni z projednávání věci vždy, když by se některý z kolegů těchto příbuzných podílel na zastupování účastníka řízení ve věci posuzované soudcem, aniž by tento člen rodiny soudce musel mít k věci či účastníkům řízení jakýkoliv vztah a se zástupcem účastníků jiný než profesionální vztah. Nemuselo by se jednat o ojedinělé situace, nenaplňující výše uvedenou podmínku výjimečnosti odnětí zákonného soudce ze skutečně závažných důvodů. Takový výklad podjatosti by byl přehnaně úzkostlivý, odhlížející od reality právní praxe, v níž je zcela běžné opakované setkávání se právních profesionálů (advokátů, soudců, státních zástupců, soudních exekutorů, notářů aj.) při výkonu svých procesních rolí. Proto lze vycházet spíše z předpokladu, že vzdálený vztah soudce k určité věci související s výkonem právní praxe jím a jeho příbuzným (a zprostředkovaný přes několik článků, jak je vylíčeno výše) je natolik slabý, že důvod pochybovat o nepodjatosti zpravidla nebude zakládat.

12. Nejvyšší správní soud vnímá oznámení JUDr. Ing. Horčicové jako korektní a opatrný postup v řízení, neshledal však z oznámení JUDr. Ing. Horčicové ani jiných jemu známých skutečností existenci pochybností o nepodjatosti JUDr. Ing. Horčicové při posuzování a rozhodování ve věci vedené pod sp. zn. 10 Af 7/2021. P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e j s o u opravné prostředky přípustné. Nao 63/2023 V Brně dne 22. února 2023 JUDr. Karel Šimka předseda senátu