Nao 39/2019

Rubrum

USNESENÍ Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Radana Malíka a soudců JUDr. Barbary Pořízkové a JUDr. Pavla Molka v právní věci žalobce: P. B., proti žalovanému: Ministerstvo práce a sociálních věcí, se sídlem Na Poříčním právu 376/1, Praha 2, ve věci nejasného podání vedeného u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 13 Ad 1/2019, v řízení o námitce podjatosti vznesené žalobcem proti soudcům Městského soudu v Praze a návrhu na přikázání věci jinému soudu, takto:

Výrok

I. Soudkyně Městského soudu v Praze JUDr. Marcela Rousková n e n í v y l o u č e n a z projednávání a rozhodnutí věci vedené u tohoto soudu pod sp. zn. 13 Ad 1/2019.

II. Návrh na přikázání věci vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 13 Ad 1/2019 jinému soudu s e z a m í t á .

Odůvodnění

1. Žalobce podáním ze dne 4. 2. 2019 uplatnil námitku podjatosti proti soudcům Městského soudu v Praze (dále jen „městský soud“), neboť tento soud „chrání lidské, zlodějské, zabijácké hyeny (B.) a bez milosti likviduje hodné, nevinné, těžce nemocné lidi, kteří se dobře starali o děti a domácnost!!! Žalobce chtěl být jen zdráv!!! To zlodějský, zabijácký, zločinecký režim (ČR) nikdy nedovolí!!! Zlodějský, zabijácký režim (ČR) žalobci úmyslně zničil život!!! A úmyslně žalobce mučí a týrá!!!“ Ze žalobcova návrhu je dále zřejmé, že navrhuje přikázání věci jinému soudu.

2. Soudci správního úseku městského soudu k námitce podjatosti uvedli, že nemají žádný poměr k věci, účastníkům nebo zástupcům. Dále prohlásili, že se nepodíleli na projednávání nebo rozhodování věci u správního orgánu nebo v předchozím soudním řízení.

3. Nejvyšší správní soud se nejprve zabýval otázkou podjatosti JUDr. Marcely Rouskové, jíž byla věc jako samosoudkyni přidělena v souladu s platným rozvrhem práce městského soudu.

4. Podle § 8 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), soudci jsou vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je dán důvod pochybovat o jejich nepodjatosti. Vyloučeni jsou též soudci, kteří se podíleli na projednávání nebo rozhodování věci u správního orgánu nebo v předchozím soudním řízení. Důvodem k vyloučení soudce nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech.

5. Integrální součástí práva na spravedlivý proces tak, jak je vymezeno v čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod (dále jen „Listina“) a v čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod, je garance toho, aby ve věci rozhodoval nezávislý a nestranný soudce. Nestrannost a nezaujatost soudce je jedním z hlavních předpokladů spravedlivého rozhodování a jednou z hlavních premis důvěry občanů a jiných subjektů v právo a právní stát (čl. 1 odst. 1 Ústavy České republiky).

6. Nestrannost soudce je subjektivní psychickou kategorií, jež vyjadřuje jeho vnitřní psychický vztah k projednávané věci. Při posuzování podjatosti je však třeba nestrannost vnímat i z hlediska objektivního, tedy zkoumat, zda neexistují objektivní okolnosti, jež vyvolávají oprávněné pochybnosti o nezaujatosti soudce v konkrétním případě. K vyloučení soudce z projednávání a rozhodování věci tak má dojít nejen tehdy, kdy se prokáže, že je podjatý. K tomuto kroku je nutné přistoupit už v okamžiku, kdy lze opodstatněně pochybovat o tom, že nepodjatý není (srovnej nález Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 167/94, N 127/6 SbNU 429).

7. Je nicméně nutné zdůraznit, že k vyloučení soudce z projednání a rozhodnutí věci může v zásadě dojít teprve tehdy, když je evidentní, že vztah soudce k dané věci, účastníkům řízení nebo jejich zástupcům dosahuje takové povahy a intenzity, že i přes zákonem stanovené povinnosti nebude moci nebo schopen nezávisle a nestranně rozhodovat (srovnej nález Ústavního soudu sp. zn. II. ÚS 105/01, N 98/23 SbNU 11). Rozhodnutí o vyloučení soudce z důvodů uvedených v § 8 s. ř. s. totiž představuje výjimku z ústavní zásady, podle níž nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci s tím, že příslušnost soudu i soudce stanoví zákon (čl. 38 odst. 1 Listiny). Postup, kterým je věc odnímána příslušnému soudci a přikázána soudci jinému, je tedy nutno chápat jako postup výjimečný.

8. Soudkyně JUDr. Marcela Rousková se necítí být ve věci podjatá. Žalobce pak ve své námitce uvedl pouze tvrzení, která svědčí o jeho negativním vztahu ke státu a jeho orgánům, neprezentoval však žádné konkrétní skutečnosti, které by zavdávaly pochybnost o nepodjatosti JUDr. Marcely Rouskové ve světle výše uvedeného. Za těchto okolností Nejvyšší správní soud neshledal důvody k výjimečnému postupu a uvedenou soudkyni nevyloučil z projednávání a rozhodnutí věci vedené u městského soudu pod sp. zn. 13 Ad 1/2019.

9. S ohledem na tento závěr se pro nadbytečnost nezabýval námitkami podjatosti proti ostatním soudcům městského soudu, respektive jeho správního úseku. Městský soud bude věc projednávat a rozhodovat samosoudkyní JUDr. Marcelou Rouskovou, u které nebyl shledán důvod k jejímu vyloučení.

10. Nejvyšší správní soud dále zamítl návrh na přikázání věci jinému soudu. Vzhledem k tomu, že se tento návrh opíral výlučně o tvrzení podjatosti soudců městského soudu (§ 9 odst. 1 s. ř. s. ), je nasnadě, že nebyl důvodný.

Poučení

Proti tomuto usnesení n e j s o u opravné prostředky přípustné. V Brně dne 20. března 2019 JUDr. Radan Malík předseda senátu