Nao 395/2014
č. j. Nao 395/2014-21
V PLATNOSTICitované zákony (1)
Rubrum
Nao 395/2014 - 21 USNESENÍ Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Zdeňka Kühna, soudkyně Daniely Zemanové a soudce Miloslava Výborného v právní věci žalobkyně: HOTEL BORNÝ - F, s. r. o., se sídlem Staré Splavy 0249, proti žalované: Česká správa sociálního zabezpečení, se sídlem Křížová 25, Praha 5, proti rozhodnutí žalované ze dne 30. 6. 2014, čj. 45000/04963/14/020/RB a čj. 45000/04978/14/020/RB, o námitce podjatosti žalobkyně uplatněné proti soudcům Krajského soudu v Ústí nad Labem, pobočky v Liberci, ve věci sp. zn. 59 Ad 16/2014, takto:
Výrok
Soudci Krajského soudu v Ústí nad Labem, pobočka v Liberci, Lucie Trejbalová, Karolína Tylová a Pavel Vacek nejsou vyloučeni z projednávání a rozhodování věci vedené u Krajského soudu v Ústí nad Labem, pobočka Liberec, pod sp. zn. 59 Ad 16/2014.
Odůvodnění
1. Výzvou ze dne 19. 9. 2014, čj. 59Ad 16/2014-12 vyzval Krajský soud v Ústí nad Labem, pobočka v Liberci žalobkyni k zaplacení soudních poplatků za žalobu proti dvěma rozhodnutím žalovaného a za dva návrhy na přiznání odkladného účinku. V návaznosti na to, podáním ze dne 27. 9. 2014 (krajskému soudu doručeno dne 29. 9. 2014) žalobkyně namítla podjatost všech soudců tohoto soudu v aktuálním obsazení a navrhla jejich neprodlené vyloučení z projednávání a rozhodnutí nejenom této věci. Krajský soud předložil Nejvyššímu správnímu soudu spis k rozhodnutí o námitce podjatosti podle § 8 odst. 5 s. ř. s. spolu s vyjádřením soudců senátu č. 59, a to Lucie Trejbalové, Karolíny Tylové a Pavla Vacka. Soudci shodně prohlásili, že se necítí být podjatí, žalobkyni ani žádné osoby žalovaného správního orgánu osobně neznají, nemají žádný vztah ani k posuzované věci, na projednání věci před správním orgánem se nepodíleli.
2. Nejvyšší správní soud posoudil vznesenou námitku podjatosti a dospěl k závěru, že není důvodná.
3. Podle § 8 odst. 1 s. ř. s. jsou soudci vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je dán důvod pochybovat o jejich nepodjatosti. Vyloučeni jsou též soudci, kteří se podíleli na projednávání nebo rozhodování věci u správního orgánu nebo v předchozím soudním řízení. Důvodem Nao 395/2014 k vyloučení soudce nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech.
4. Rozhodnutí o vyloučení soudce z důvodů uvedených v § 8 s. ř. s. představuje výjimku z ústavní zásady, podle níž nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci s tím, že příslušnost soudu i soudce stanoví zákon (čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod). Tak jak zákon tuto příslušnost stanovil, je tato zásadně dána, a postup, kterým je věc odnímána příslušnému soudci a přikázána soudci jinému, je nutno chápat jako postup výjimečný. Vyloučit soudce z projednávání a rozhodnutí věci postupem podle § 8 odst. 1 s. ř. s. lze proto jen výjimečně a ze skutečně závažných důvodů (viz usnesení NSS ze dne 29. 4. 2003, čj. Nao 19/2003–16).
5. Ačkoli žalobkyně vznesla námitku podjatosti proti všem soudcům Krajského soudu v Ústí nad Labem, pobočka v Liberci, zabýval se Nejvyšší správní soud námitkou podjatosti pouze ve vztahu k soudcům senátu č. 59 jmenovaným ve výroku tohoto usnesení, neboť věc byla právě tomuto senátu přidělena. Pouze tito soudci se tedy mohou podílet na projednání a rozhodnutí dané věci. Otázkou podjatosti jiných soudců by bylo účelné zabývat se jen za předpokladu, že by u jmenovaných soudců byl shledán důvod k vyloučení. V případě, že tomu tak není a nic tedy nebrání, aby soudci senátu, jemuž věc byla přidělena, ji vyřizovali, postrádá zkoumání podjatosti dalších soudců daného soudu smysl.
6. V nyní posuzované věci žalobkyně tvrdí, že hrozí pokračování „v dalším pokořování nezávislého, nestranného, odborného a spravedlivého rozhodování soudů“. Takovýto důvod zjevně míří na minulé rozhodování soudců ve vztahu k žalobkyni, kterýžto důvod ovšem zákon výslovně jmenuje mezi těmi, které nemohou založit vyloučení soudce z projednávání věci (viz shora cit. § 8 odst. 1 poslední věta s. ř. s.). Žalobkyně neuvedla ani žádný jiný ze zákonem předpokládaných důvodů, pro které by Nejvyšší správní soud mohl o vyloučení soudců rozhodnout.
7. Za situace, kdy rovněž soudci dotčeného senátu vyloučili existenci skutečností, jež by mohly být důvodem jejich podjatosti, rozhodl Nejvyšší správní soud tak, že jmenovaní soudci senátu č. 59 Krajského soudu v Ústí nad Labem, pobočka v Liberci nejsou vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci vedené u tohoto soudu pod sp. zn. 59 Ad 16/2014. P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e j s o u opravné prostředky přípustné. V Brně dne 30. října 2014 Zdeněk Kühn předseda senátu