Nao 4/2023
č. j. Nao 4/2023-80
V PLATNOSTINejvyšší správní soud zamítl námitku podjatosti soudců, kterou uvedl žalobce v souvislosti s jejich účastí ve věci. Soud uvedl, že námitka není důvodná, protože žalobce uváděl pouze obecný nesouhlas s členstvím senátu. Podle zákona o soudech a soudcích jsou soudci oprávněni k rozhodování, pokud splňují právní podmínky pro funkci, bez ohledu na způsob označení jejich titulů. Soud zdůraznil, že rozhodování musí být založeno na objektivních důvodech, nikoli na subjektivních pochybnostech účastníka řízení.
Rubrum
USNESENÍ Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Karla Šimky a soudkyň JUDr. Miluše Doškové a Mgr. Evy Šonkové v právní věci žalobce: Ing. M. M., zast. JUDr. Gabrielou Brůžičkovou, advokátkou se sídlem Vachova 43/5, Brno, proti žalovanému: Česká správa sociálního zabezpečení, se sídlem Křížová 1292/25, Praha 5, v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 4. 10. 2018, č. j. R-4.10.2018-428/590 311 6791, o žalobcem vznesené námitce podjatosti, takto:
Výrok
Soudci Nejvyššího správního soudu JUDr. Petr Mikeš, JUDr. Milan Podhrázký a Mgr. Jitka Zavřelová n e j s o u vyloučeni z projednávání a rozhodování věci vedené pod sp. zn. 8 Ads 242/2022.
Odůvodnění
1. Žalobce v řízení o kasační stížnosti vedené u Nejvyššího správního soudu pod sp. zn. 8 Ads 242/2022 namítal podjatost soudců JUDr. Petra Mikeše, JUDr. Milana Podhrázkého a Mgr. Jitky Zavřelové. Jako důvod uvádí, že tito soudci nejsou soudci, neboť nemají titul. Reagoval tak na přípis Informace o řízení ze dne 23. 11. 2022, ve kterém byl poučen o složení senátu, a sice že „v souladu s rozvrhem práce se věcí bude zabývat, projedná ji a rozhodne 8. senát Nejvyššího správního soudu ve složení: Petr Mikeš, Milan Podhrázký a Jitka Zavřelová“. Dále žádá vyloučení soudců se zřetelem na jejich poměr k žalobě, ke stranám a jejich zástupcům a osobám zúčastněným na řízení, protože má důvodnou pochybnost o jejich nezaujatosti.
2. K námitce se vyjádřili všichni uvedení soudci 8. senátu Nejvyššího správního soudu. Žádný z nich neviděl důvody zavdávající pochybnosti o jejich nepodjatosti.
3. Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že námitka podjatosti není důvodná.
4. Záruka rozhodování věci nezávislým a nestranným soudcem je součástí práva na spravedlivý proces (čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod a čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod). Nestrannost soudce je jedním z hlavních předpokladů spravedlivého rozhodování a důvěry občanů v právo a právní stát (čl. 1 odst. 1 Ústavy České republiky). Nestrannost soudce je především subjektivní kategorií, vyjadřující vnitřní psychický vztah soudce k projednávané věci v širším smyslu (zahrnuje vztah k předmětu řízení, účastníkům řízení, jejich zástupcům). Kategorii nestrannosti je třeba vnímat i v rovině objektivní. Za objektivní nelze považovat to, jak se nestrannost soudce subjektivně jeví vnějšímu pozorovateli (účastníkovi řízení), ale to, zda reálně neexistují okolnosti, které by mohly objektivně vést k legitimním pochybnostem o tom, že soudce má k věci nikoliv nezaujatý vztah. Subjektivní hledisko účastníků řízení o podjatosti může být podnětem k jejímu zkoumání; rozhodovat o této otázce se však musí na základě hlediska objektivního (shodně též nález Ústavního soudu ze dne 27. 10. 2004, sp. zn. I. ÚS 370/04).
5. Podle § 8 odst. 1 s. ř. s. jsou soudci vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je dán důvod pochybovat o jejich nepodjatosti. Vyloučeni jsou též soudci, kteří se podíleli na projednávání nebo rozhodování věci u správního orgánu nebo v předchozím soudním řízení. Důvodem k vyloučení soudce nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech.
6. Rozhodnutí o vyloučení soudce z důvodů uvedených v § 8 s. ř. s. představuje výjimku z ústavní zásady, podle níž nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci s tím, že příslušnost soudu i soudce stanoví zákon (čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod). Postup, kterým je věc odnímána příslušnému soudci a přikázána soudci jinému, je nutno chápat jako výjimečný. Proto lze vyloučit soudce z projednávání a rozhodnutí přidělené věci jen z opravdu závažných důvodů, které mu skutečně brání rozhodnout v souladu se zákonem nezaujatě a spravedlivě (srov. usnesení Nejvyššího správního soudu č. j. Nao 19/2003-16).
7. V projednávané věci žalobce vyjádřil pouze obecný nesouhlas s obsazením soudu, což nelze považovat za legitimní důvod pro vyloučení soudce z rozhodování věci.
8. Další žalobcovy obavy plynou z toho, že v Informaci o řízení ze dne 23. 11. 2022 byla uvedena jména soudců Nejvyššího správního soudu bez příslušných titulů. Zákon č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů (dále „zákon o soudech a soudcích“) v § 60 vymezuje předpoklady pro funkci soudce a přísedícího. Dle § 60 odst. 3 je „předpokladem pro ustanovení soudcem je též vysokoškolské vzdělání získané řádným ukončením studia v magisterském studijním programu v oblasti práva na vysoké škole v České republice a složení odborné justiční zkoušky.“ JUDr. Petr Mikeš, JUDr. Milan Podhrázký, Mgr. Jitka Zavřelová naplnili předpoklady pro funkci soudce stanovené zákonem o soudech a soudcích a dalším zvláštním předpisem, tedy mimo jiné řádně ukončili studia v magisterském studijním programu v oblasti práva na vysoké škole v České republice. Zda je v informaci o nich uvedeno, že mají akademický titul, anebo ne, není pro jejich roli soudce podstatné. Podstatné je, že jsou soudci a splňují zákonem stanovené podmínky pro to, aby jimi byli.
9. S ohledem na výše uvedené dospěl Nejvyšší správní soud v posuzované věci k závěru, že soudci JUDr. Petr Mikeš, JUDr. Milan Podhrázký, Mgr. Jitka Zavřelová, nejsou vyloučeni z projednání a rozhodnutí shora uvedené věci. P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e j s o u opravné prostředky přípustné. V Brně dne 24. března 2023 JUDr. Karel Šimka předseda senátu