Nao 41/2003
č. j. Nao 41/2003-66
V PLATNOSTINejvyšší správní soud rozhodl, že soudkyně nejsou vyloučeny z projednávání věci o stavebním povolení. Soud se opřel o § 8 odst. 1 s. ř. s., podle něhož je vyloučení možné jen při opravdu závažných důvodech podjatosti. Žalobci tvrdili, že soudkyně byly tendenční, avšak soud zjistil, že žádné skutečné důvody podjatosti neexistují. Soudkyně samy vyjádřily, že nemají vztah k účastníkům ani k věci.
Rubrum
USNESENÍ Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Dagmar Nygrínové a soudců JUDr. Marie Turkové a JUDr. Petra Průchy v právní věci žalobců: a) B. V ., b) J. V ., proti žalovanému Krajskému úřadu Středočeského kraje, Zborovská 16, Praha 5, o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 25. 4. 2003, č. j. ÚSŘ/18402/03/Jan, o vyloučení soudců, ve věci vedené u Krajského soudu v Praze pod sp. zn. 44 Ca 60/2003, takto:
Výrok
Soudkyně JUDr. Olga Stránská, JUDr. Eva Havlová a JUDr. Olga Píšová n e j s o u vyloučeny z projednávání a rozhodnutí věci vedené u Krajského soudu v Praze pod sp. zn. 44 Ca 60/2003.
Odůvodnění
Žalobou podanou u Krajského soudu v Praze dne 20. 5. 2003 se žalobce domáhá zrušení rozhodnutí Krajského úřadu Středočeského kraje ze dne 25. 4. 2003, č. j. ÚSŘ/18402/03/Jan, jímž bylo potvrzeno rozhodnutí odboru výstavby a regionálního rozvoje Městského úřadu v Čáslavi ze dne 16. 1. 2003, č. j. Výst. 956/2000 (včetně zrušení tohoto rozhodnutí), jímž byla stavebníkům J. M. a M. M. dodatečně povolena stavba kolny a krbu na pozemku st.p. 86 v k. ú. Čáslav, včetně povolení k jejich užívání. Podáním ze dne 11. 12. 2003 vznesli žalobci námitku podjatosti dle § 8 a § 9 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů („s. ř. s.“). Žalobci uvádí, že s ohledem na skutečnosti uvedené v podání ze dne 5. 12. 2003 dle § 8 a § 9 zákona č. 150/2002 Sb. v č. j. 44 Ca 30/2003 vedeném u KS Praha namítají i v tomto č. j. (44 Ca 60/2003) podjatost soudkyň, a to JUDr. O. Stránské, JUDr. E. Havlové a JUDr. O. Píšové. Dále uvádí, že odkazují pro stručnost na důvody shora zmíněného podání z 5. 12. 2003 v č. j. 44 Ca 30/2003. Po vyjádření všech, v návrhu na vyloučení uvedených soudkyň byla věc předložena k rozhodnutí o námitce podjatosti Nejvyššímu správnímu soudu (§ 8 odst. 5 s. ř. s.). Ten vycházel z následujících skutečností, úvah a závěrů: Ze spisu č. j. 44 Ca 30/2003 vyplývá, že žalobci skutečně vznesli v předmětné věci námitku podjatosti dle § 8 a § 9 s. ř. s. podáním ze dne 5. 12. 2003 u soudkyň JUDr. O. Stránské, JUDr. E. Havlové a JUDr. O. Píšové, se zdůvodněním, že soudkyně nejednaly objektivně a nestraně, žalobce B. V. byl arogantně napadán a urážena bylo vyloženě straněno žalovanému. Žalobci toto zdůvodňují tím, že „zdejší starosta“ (pozn. NSS – starosta města Čáslav) uvedl 26. 8. 2003 takové tvrzení při zdůvodnění vzneseného křivého obvinění žalobce B. V., na základě něhož bylo „vyinscenováno“ jeho trestní stíhání, z něhož šlo dovozovat, že došlo k narušení soudcovské nezávislosti ve věci sp. zn. 44 Ca 30/2003, stejně jako ve věci sp. zn. 44 Ca 60/2003. Všechny soudkyně se k podané námitce podjatosti vyjádřily tak, že jim nejsou známy žádné skutečnosti, pro které by byla z projednávání a rozhodnutí ve věci sp. zn. 44 Ca 60/2003 vyloučeny. Současně shodně výslovně uvedly, že nemají žádný vztah k účastníkům řízení a ani k projednávané věci. V době, kdy bylo v předmětné věci již vedeno řízení u Nejvyššího správního soudu stran námitky podjatosti, žalobci zaslali soudu ve věci další podání ze dne 30. 12. 2003, které označili jako „Doplnění důvodů podjatosti dle § 8 a ev. dle § 9 zák. č. 150/2002 Sb.“. V tomto svém podání žalobci zdůrazňují, že namítanou podjatost soudkyň namítají „bezpodmínečně“, a po bližším vyložení svých názorů na postup pracovníků žalovaného uzavírají, že jmenované soudkyně cíleně a vědomě připravily tendenční postup, aby tak kryly křivé obvinění žalobce B. V. starostou města Čáslavi za součinnosti dalších pracovníků MÚ Čáslav. Nejvyšší správní soud posoudil všechny vznesené námitky podjatosti a dospěl k závěru, že námitky podjatosti v předmětné věci nejsou důvodné. Podle § 8 odst. 1 „s. ř. s.“ jsou soudci vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je dán důvod pochybovat o jejich nepodjatosti. Vyloučeni jsou též soudci, kteří se podíleli na projednávání nebo rozhodování věci u správního orgánu nebo v předchozím soudním řízení. Důvodem k vyloučení soudce nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech. V projednávané věci však žádný z těchto důvodů podjatosti zjištěn nebyl. Rovněž samy soudkyně se vyjádřily tak, že nemají k účastníkům žádný vztah, a stejně tak nemají žádný vztah ani k věci samé. Poměr k věci může vyplývat především z přímého právního zájmu soudce na projednávané věci, tedy zejména v případech, kdy by mohl být rozhodnutím soudu přímo dotčen ve svých právech. Soudcův poměr k účastníkům nebo k jejich zástupcům může být založen především příbuzenským nebo jemu obdobným vztahem, může jít také o vztah ekonomické závislosti. Rozhodnutí o vyloučení soudce z důvodů uvedených v § 8 s. ř. s. představuje výjimku z ústavní zásady, podle níž nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci s tím, že příslušnost soudu i soudce stanoví zákon (čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod). Tak jak zákon tuto příslušnost stanovil, je tato zásadně dána, a postup, kterým je věc odnímána příslušnému soudci a přikázána soudci jinému, je nutno chápat jako postup výjimečný. Vzhledem k tomu lze vyloučit soudce z projednávání a rozhodnutí přidělené věci jen vskutku výjimečně a z opravdu závažných důvodů, které mu reálně brání rozhodnout v souladu se zákonem nezaujatě a spravedlivě. Shora rekapitulované důvody tvrzené ze strany žalobců však tohoto charakteru nejsou. Z uvedených důvodů soud rozhodl, jak je ve výroku uvedeno, že soudkyně JUDr. Olga Stránská, JUDr. Eva Havlová a JUDr. Olga Píšová nejsou vyloučeny z projednávání a rozhodnutí předmětné věci. Za této situace se již Nejvyšší správní soud nezabýval návrhem žalobců na postup podle § 9 odst. 1 s. ř. s., v jehož smyslu Nejvyšší správní soud přikáže věc jinému než místně příslušnému senátu krajského soudu, jestliže pro vyloučení soudců specializovaného senátu místně příslušného soudu nelze sestavit senát. P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí n e n í opravný prostředek přípustný. V Brně dne 20. 1. 2004 JUDr. Dagmar Nygrínová předsedkyně senátu
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (2)
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.