Nao 45/2023

Rubrum

Nao 45/2023-29 USNESENÍ Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Aleše Roztočila a soudců Mgr. Petry Weissové a Mgr. Tomáše Kocourka v právní věci žalobkyně: Ing. A. B., proti žalovaným: 1) velitel vojenského útvaru 4423 Přáslavice – 73. tankový prapor, se sídlem Přáslavice, 2) velitel 7. mechanizované brigády, se sídlem Hranická 457, Hranice, v řízení o kasační stížnosti žalobkyně proti usnesení Krajského soudu v Ostravě – pobočka v Olomouci ze dne 21. 12. 2022, č. j. 65 A 1/2022-74, o námitce podjatosti soudců Nejvyššího správního soudu ve věci vedené u tohoto soudu pod sp. zn. 1 As 6/2023, takto:

Výrok

Soudci Nejvyššího správního soudu JUDr. Josef Baxa, JUDr. Lenka Kaniová a JUDr. Ivo Pospíšil n e j s o u v y l o u č e n i z projednávání a rozhodnutí věci vedené Nejvyšším správním soudem pod sp. zn. 1 As 6/2023.

Odůvodnění

1. Žalobkyně byla v kázeňském řízení podle zákona č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, uznána rozhodnutím žalovaného 1) ze dne 2. 11. 2020, č. j. 300048/2020-4423, vinnou spácháním přestupků podle § 5 odst. 1 písm. a) zákona č. 251/2016 Sb., o některých přestupcích, a podle § 92n odst. 1 písm. b) zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví. Žalobkyně podala na postup žalovaného 1) stížnost, avšak z vyrozumění o závěru šetření stížnosti ze dne 13. 7. 2022, č. j. MO 285353/2022-1535, sp. zn. SpMO 29743/2022-443, vyplývá, že nadřízený orgán, tj. žalovaný 2), shledal stížnost žalobkyně nedůvodnou. Krajský soud v Ostravě – pobočka v Olomouci usnesením ze dne 7. 9. 2022, č. j. 65 A 1/2022-53, odmítl žalobu proti právě uvedenému rozhodnutí žalovaného 1) a vyrozumění žalovaného 2).

2. Žalobkyně poté dne 25. 11. 2022 podala návrh na obnovu řízení skončeného pravomocně usnesením ze dne 7. 9. 2022, č. j. 65 A 1/2022-53. Tento návrh krajský soud odmítl v záhlaví uvedeným usnesením. Proti němu podala žalobkyně kasační stížnost, o níž je nyní vedeno řízení u Nejvyššího správního soudu pod sp. zn. 1 As 6/2023.

3. V podání ze dne 9. 2. 2023 žalobkyně vznesla námitku podjatosti soudců 1. senátu zdejšího soudu JUDr. Josefa Baxy, JUDr. Lenky Kaniové a JUDr. Ivo Pospíšila. Námitku podjatosti odůvodnila žalobkyně prodlužováním řízení, kterým ji citelně poškodili, a to nejen z pozice profesního růstu, ale též vzhledem ke vzniku majetkové a nemajetkové újmy. Námitku podjatosti žalobkyně doplnila podáním ze dne 25. 2. 2023, ve kterém Nao 45/2023 uvedla, že je omezováno její právo na zastoupení. Žalobkyni se nepodařilo najít advokáta, který by byl ochoten se věci ujmout. Ústavní soud přitom dospěl k závěru, že příjmové a majetkové poměry nemohou být odůvodněním k odmítnutí zastupování. Žalobkyně vyjádřila pochybnosti nad výzvou k zaplacení soudního poplatku za kasační stížnost ve výši 5.000 Kč.

4. K žalobkyní vznesené námitce podjatosti soudci Nejvyššího správního soudu uvedení ve výroku tohoto usnesení shodně uvedli, že nemají žádný poměr k věci ani účastníkům řízení a nejsou si vědomi ani žádných dalších důvodů, které by zpochybňovaly jejich nestrannost a nepodjatost. Pokud žalobkyně námitku podjatosti opírá o to, jak v minulosti první senát rozhodl o jejích žádostech o ustanovení zástupce, pak se nejedná o důvody k vyloučení soudce z rozhodování.

5. Podle § 8 odst. 1 zákona s. ř. s., soudci jsou vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je dán důvod pochybovat o jejich nepodjatosti. Vyloučeni jsou též soudci, kteří se podíleli na projednávání nebo rozhodování věci u správního orgánu nebo v předchozím soudním řízení. Důvodem k vyloučení soudce nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce v projednávané věci, nebo v jeho rozhodování v jiných věcech.

6. Podle odst. 5 téhož ustanovení, účastník nebo osoba zúčastněná na řízení může namítnout podjatost soudce, soudní osoby, tlumočníka nebo znalce. Námitku musí uplatnit do jednoho týdne ode dne, kdy se o podjatosti dozvěděl; zjistí-li důvod podjatosti při jednání, musí ji uplatnit při tomto jednání. K později uplatněným námitkám se nepřihlíží. Námitka musí být zdůvodněna a musí být uvedeny konkrétní skutečnosti, z nichž je dovozována. O vyloučení soudce rozhodne usnesením po jeho vyjádření Nejvyšší správní soud, a je-li namítána podjatost soudní osoby, tlumočníka nebo znalce, senát po jejich vyjádření.

7. Rozhodnutí o vyloučení soudce z důvodů uvedených v § 8 s. ř. s. představuje výjimku z ústavní zásady, podle níž nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci s tím, že příslušnost soudu i soudce stanoví zákon (čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod). Rozhodování o věci nestranným a nezávislým soudcem je jedním z pilířů práva na spravedlivý proces. Nestrannost soudce je především subjektivní psychickou kategorií, jež vyjadřuje vnitřní vztah soudce k projednávané věci. Při posuzování námitky podjatosti je však třeba nestrannost vnímat i z hlediska objektivního, tzn. zkoumat, zda skutečně existují objektivní okolnosti, jež vyvolávají oprávněné pochybnosti o nezaujatosti soudce v konkrétním případě. K vyloučení soudce může v zásadě dojít teprve tehdy, pokud je evidentní, že vztah soudce k dané věci, účastníkům nebo jejich zástupcům dosahuje takové povahy a intenzity, že i přes zákonem stanovené povinnosti nebudou moci nebo schopni nezávisle a nestranně rozhodovat (srov. nález Ústavního soudu ze dne 3. 7. 2001, sp. zn. II. ÚS 105/01, nebo usnesení NSS ze dne 29. 4. 2003, č. j. Nao 19/2003 - 16).

8. Při posouzení důvodnosti námitky podjatosti vycházel Nejvyšší správní soud z § 8 odst. 1 s. ř. s., podle kterého jsou soudci vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je dán důvod pochybovat o jejich nepodjatosti. Vyloučeni jsou též soudci, kteří se podíleli na projednávání nebo rozhodování věci u správního orgánu nebo v předchozím soudním Nao 45/2023-30 pokračování řízení. Důvodem k vyloučení soudce však nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech. Rozhodnutí o vyloučení soudce z důvodů uvedených v § 8 s. ř. s. představuje výjimku z ústavní zásady, podle níž nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci s tím, že příslušnost soudu i soudce stanoví zákon (čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod). Tak, jak zákon tuto příslušnost stanovil, je tato zásadně dána, a postup, kterým je věc odnímána příslušnému soudci a přikázána soudci jinému, je nutno chápat jako postup výjimečný. Vzhledem k tomu lze vyloučit soudce z projednávání a rozhodnutí přidělené věci jen vskutku výjimečně a z opravdu závažných důvodů, které mu reálně brání rozhodnout v souladu se zákonem nezaujatě a spravedlivě.

9. Jde-li o důvody uvedené v první větě § 8 odst. 1 s. ř. s., je třeba uvést, že poměr k věci může vyplývat především z přímého právního zájmu soudce na projednávané věci, tedy zejména v případech, kdy by soudce mohl být rozhodnutím soudu přímo dotčen ve svých právech. Soudcův poměr k účastníkům nebo k jejich zástupcům může být založen především příbuzenským nebo jemu obdobným vztahem, může jít také o vztah ekonomické závislosti. Takové důvody zjevně dány nejsou a ani žalobce žádné takové okolnosti neuvádí.

10. Žalobkyně jako důvod námitky podjatosti předně uvedla „prodlužování rozhodnutí“ ve věci. Nejvyššímu správnímu soudu se vzhledem k poněkud nejasné textaci podání žalobkyně ze dne 9. 2. 2023, jakož i vzhledem k následnému doplnění námitky podjatosti ze dne 25. 2. 2023, jako pravděpodobné jeví, že důvodem návrhu žalobkyně na vyloučení ve výroku uvedených soudců je její přesvědčení o předchozím nesprávném postupu tohoto soudu ve věci její žádosti o ustanovení zástupce pro řízení o kasační stížnosti a související výzvy k zaplacení soudního poplatku (viz usnesení ze dne 9. 2. 2023, č. j. 1 As 6/2023-18). To však (i kdyby takový postup byl skutečně nesprávný, což v nyní rozhodované věci nelze zkoumat) nemůže být důvodem pro vyloučení soudce z projednávání a rozhodování ve věci. Soudce může být vyloučen z rozhodování jen z objektivních důvodů, nikoli pro subjektivní přesvědčení žalobkyně o nespravedlnosti či nesprávnosti vedení řízení. Existence odlišných názorů žalobkyně na věc pak s podjatostí soudce nemá nic společného. V § 8 odst. 1 s. ř. s. je ostatně výslovně uvedeno, že důvodem pro vyloučení soudce nemůže být jeho postup v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech.

11. Lze tedy uzavřít, že námitka žalobkyně neobsahuje žádné skutečnosti, které by bylo možno podřadit pod důvody podjatosti a ani z vyjádření ve výroku uvedených soudců Nejvyššího správního soudu neplyne nic, z čeho by bylo možno dovozovat pochybnosti o jejich nepodjatosti; tyto skutečnosti nevyplynuly ani ze soudního spisu.

12. Po zvážení výše uvedených skutečností dospěl Nejvyšší správní soud k závěru, že podmínky pro vyloučení soudců Nejvyššího správního soudu uvedených ve výroku tohoto usnesení z projednávání a rozhodování věci vedené pod sp. zn. 1 As 6/2023 nejsou dány, a proto rozhodl tak, že nejsou z projednávání a rozhodování této věci vyloučeni. P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e j s o u opravné prostředky přípustné. Nao 45/2023 V Brně dne 28. března 2023 Mgr. Aleš Roztočil předseda senátu