Nao 471/2014

Rubrum

Nao 471/2014 - 9 USNESENÍ Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Daniely Zemanové a soudců Zdeňka Kühna a Petra Mikeše v právní věci žalobců: a) A. H. a b) H. H., proti žalovanému: Krajský soud v Brně, se sídlem Rooseveltova 16, Brno, v řízení o námitce podjatosti vznesené žalobci ve věci vedené u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. 62 A 96/2014 – 22, takto:

Výrok

Návrh se odmítá.

Odůvodnění

1. Žalobou podanou ke Krajskému soudu v Brně (dále jen „krajský soud“) se žalobci domáhali zrušení usnesení krajského soudu ze dne 29. 5. 2014, č. j. 16 Nc 434/2013 – 15. V podání doručeném Nejvyššímu správnímu soudu dne 18. 12. 2014 žalobci uplatnili námitku podjatosti podle ustanovení § 8 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, v platném znění (dále jen „s. ř. s.“), vůči soudcům krajského soudu Davidu Rausovi, Kateřině Kopečkové a Petru Šebkovi.

2. Podjatost těchto soudců má spočívat v jejich subjektivním a zmatečném rozhodování, též v rozporu s dobrými mravy, Ústavou ČR a Listinou základních práv a svobod. Tím měli narušit důvěru stěžovatelů v nezávislé, nestranné a spravedlivé rozhodování soudu.

3. Žalobci vznesli námitku podjatosti v řízení vedeném u krajského soudu pod sp. zn. 62 A 96/2014 – 22. Nejvyšší správní soud zjistil, že toto řízení bylo ukončeno vydáním usnesení ze dne 20. 11. 2014, č. j. 62 A 96/2014 – 22, kterým byla žaloba odmítnuta. Usnesení nabylo právní moci dne 4. 12. 2014.

4. Podle ustanovení § 8 odst. 1 s. ř. s. [s]oudci jsou vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je dán důvod pochybovat o jejich nepodjatosti. Vyloučeni jsou též soudci, kteří se podíleli na projednávání nebo rozhodování věci u správního orgánu nebo v předchozím soudním řízení. Důvodem k vyloučení soudce nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech. Podle odst. 5 téhož ustanovení [ú]častník nebo osoba zúčastněná na řízení může namítnout podjatost soudce, soudní osoby, tlumočníka nebo znalce. Námitku musí uplatnit do jednoho týdne ode dne, kdy se o podjatosti dozvěděl; zjistí-li důvod podjatosti při jednání, musí ji uplatnit při tomto jednání. K později uplatněným námitkám se nepřihlíží. Námitka musí být zdůvodněna a musí být uvedeny konkrétní skutečnosti, z nichž je dovozována. Nao 471/2014 O vyloučení soudce rozhodne usnesením po jeho vyjádření Nejvyšší správní soud, a je-li namítána podjatost soudní osoby, tlumočníka nebo znalce, senát po jejich vyjádření.

5. Rozhodování o vyloučení soudce se realizuje v rámci relativně samostatného řízení (i když procesně navazujícího na řízení v hlavní věci), které lze na základě dispoziční zásady zahájit výlučně na návrh, tedy námitkou podjatosti uplatněnou v souladu s ustanoveními § 37 odst. 2 a § 8 odst. 5 s. ř. s. Řízení o námitce podjatosti se ukončuje usnesením s meritorním výrokem, v případě zpětvzetí námitky se použije § 47 písm. a) s. ř. s., podle něhož se řízení zastaví. V tomto řízení se aplikuje i ustanovení § 46 odst. 1 písm. a) s. ř. s., na jehož základě nestanoví-li tento zákon jinak, soud usnesením odmítne návrh, jestliže soud o téže otázce již rozhodl nebo o téže věci již řízení u soudu probíhá nebo nejsou-li splněny jiné podmínky řízení a tento nedostatek je neodstranitelný nebo přes výzvu soudu nebyl odstraněn, a nelze proto v řízení pokračovat.

6. Nejvyšší správní soud v usnesení ze dne 3. 7. 2013, č. j. Nao 31/2013 – 7 (dostupném na www.nssoud.cz), konstatoval, že „[j]ednou z podmínek, za níž může soud rozhodnout o vyloučení soudce z projednávání a rozhodování určité věci podle § 8 odst. 5 s. ř. s. je existence takového řízení, tedy skutečnost, že je řízení o této věci stále vedeno a že o věci samé nebylo ještě rozhodnuto. Ve správním soudnictví je možné po vydání rozhodnutí namítat, že ve věci rozhodoval vyloučený soudce, toliko u těch rozhodnutí, u nichž soudní řád správní připouští mimořádný opravný prostředek - kasační stížnost; v takovém případě by bylo možné skutečnost, že ve věci rozhodoval vyloučený soudce, uplatnit jako důvod kasační stížnosti podle § 103 odst. 1 písm. c) s. ř. s.“

7. Řízení o žalobě bylo před krajským soudem pravomocně skončeno vydáním usnesení krajského soudu ze dne 20. 11. 2014, č. j. 62 A 96/2014 – 22. Je-li řízení ve věci žalobců již pravomocně skončeno, znamená to pro samostatné řízení o námitce podjatosti vedené před Nejvyšším správním soudem neodstranitelný nedostatek podmínek řízení. Námitku podjatosti soudců Krajského soudu v Brně Davida Rause, Kateřiny Kopečkové a Petra Šebka proto Nejvyšší správní soud odmítl podle ustanovení § 46 odst. 1 písm. a) s. ř. s.

8. Pro úplnost Nejvyšší správní soud dodává, že námitka podjatosti proti jmenovaným soudcům byla obsažena v kasační stížnosti proti usnesení krajského soudu ze dne 20. 11. 2014, č. j. 62 A 96/2014 – 22. Zdejší soud se proto otázkou podjatosti bude zabývat při přezkumu tohoto rozhodnutí krajského soudu. P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e j s o u opravné prostředky přípustné. V Brně dne 14. ledna 2015 Daniela Zemanová předsedkyně senátu