Nao 50/2016

Rubrum

Nao 50/2016 - 24 USNESENÍ Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Barbary Pořízkové a soudců JUDr. Radana Malíka a JUDr. Petra Mikeše, Ph.D., v právní věci žalobkyně: L. H., proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, se sídlem nám. Hrdinů 1634/2, Praha 4, o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 24. 3. 2014, č. j. MV-161272-5/VS- 2013, vedené Krajským soudem v Brně pod sp. zn. 22 A 53/2014, v řízení o námitce podjatosti vznesené žalobkyní proti soudkyni Krajského soudu v Brně, JUDr. Evě Lukotkové, takto:

Výrok

Námitka podjatosti s e o d m í t á .

Odůvodnění

1. Dne 26. 2. 2016 bylo Nejvyššímu správnímu soudu doručeno podání žalobkyně ze dne 25. 2. 2016 nazvané „Námitka pochybnosti o nepodjatosti samosoudkyně JUDr. Evy Lukotkové dle § 8 zákona odst. (1) č. 150/2002 Sb., soudní řád správní“. Žalobkyně v tomto podání podrobně argumentuje proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 28. 1. 2016, sp. zn. 22 A 53/2014. Má za to, že je uvedený rozsudek nezákonný, nepřezkoumatelný, a v rozporu se zjištěným skutkovým stavem, z čehož dovozuje, že je JUDr. Eva Lukotková vůči ní „úmyslně podjatá“ a zmíněný rozsudek je tak „úmyslně podjatým jednáním“.

2. Na závěr svého podání uvádí, že „je objektivně prokázána úmyslná podjatost „KS Brno - JUDr. E. Lukotkové“ ve věci „Správní žaloby z 29. 5. 2014“, a že tedy na jejím základě dojde k vyloučení samosoudkyně JUDr. Evy Lukotkové z projednávání ve věci samé, její rozhodnutí tak bude zrušeno a dojde k novému rozhodnutí, které bude reflektovat všechny relevantní nové skutečnosti a důkazy žalobkyní předloženými ve „Správní žaloby z 29. 5. 2014“.“

3. Na základě obsahu podání žalobkyně ze dne 25. 2. 2016 získal Nejvyšší správní soud pochybnosti, zda se jedná o námitku podjatosti ve smyslu § 8 odst. 5 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), nebo o kasační stížnost ve smyslu § 102 a násl. s. ř. s.

4. Proto soud vyzval usnesením ze dne 2. 3. 2016, č. j. Nao 50/2016 – 16, žalobkyni, aby ve lhůtě 1 týdne od doručení tohoto usnesení sdělila, zda její podání ze dne 25. 2. 2016 má soud považovat za námitku podjatosti ve smyslu § 8 odst. 5 s. ř. s. nebo za kasační stížnost ve smyslu § 102 a násl. s. ř. s. Soud žalobkyni rovněž poučil, že pokud nebude na výzvu reagovat, bude považovat podání ze dne 25. 2. 2016 za námitku podjatosti podle § 8 Nao 50/2016 odst. 5 s. ř. s., směřující proti JUDr. Evě Lukotkové, soudkyni Krajského soudu v Brně. Uvedené usnesení bylo žalobkyni doručeno dne 4. 3. 2016 vložením do domovní nebo jiné adresátem užívané schránky.

5. Žalobkyně na výzvu ve stanovené lhůtě ani později nijak nereagovala.

6. Podle ustanovení § 8 odst. 1 s. ř. s. jsou soudci vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je dán důvod pochybovat o jejich nepodjatosti. Vyloučeni jsou též soudci, kteří se podíleli na projednávání nebo rozhodování věci u správního orgánu nebo v předchozím soudním řízení. Důvodem k vyloučení soudce nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech.

7. Rozhodnutí o vyloučení soudce z důvodů uvedených v ustanovení § 8 s. ř. s. představuje výjimku z ústavní zásady, podle níž nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci (čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod). Uvedený princip je vyjádřen tím, že příslušnost soudu i soudce stanoví zákon. Postup, kterým je věc odnímána takto určenému příslušnému soudci a přikázána soudci jinému, je proto nutné chápat jako postup zcela výjimečný, logicky vázaný také na skutečnost, že takový soudce, jehož podjatost účastník řízení namítá, má v dané věci ještě činit nějaké procesní úkony a rozhodovat o věci samé. Podmínkou řízení o námitce podjatosti je proto současná existence probíhajícího řízení, v jehož rámci je námitka podjatosti podána. Jedná-li se proto o věc pravomocně skončenou, kde již nepřichází v úvahu, že by soudce mohl ve věci jednat a rozhodovat, není důvod rozhodovat ani o námitce jeho podjatosti. Nedostatek uvedené podmínky má za následek odmítnutí námitky podjatosti podle § 46 odst. 1 písm. a) s. ř. s. (srov. usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 15. 9. 2004, č. j. Nao 23/2004 - 55, ze dne 15. 11. 2012, č. j. Nao 76/2012 - 90, ze dne 29. 11. 2012, č. j. Nad 61/2012 - 10, a ze dne 23. 6. 2015, č. j. Nao 179/2015 – 36, všechna dostupná na www.nssoud.cz).

8. Nejvyšší správní soud ze spisu Krajského soudu v Brně ověřil, že řízení vedené pod sp. zn. 22 A 53/2014 bylo pravomocně skončeno dne 18. 2. 2016, kdy byl žalobkyni doručen rozsudek ze dne 28. 1. 2016, č. j. 22 A 53/2014 – 68 (žalovanému byl tento rozsudek doručen dne 16. 2. 2016). Tímto rozsudkem byla podaná žaloba zamítnuta a bylo rozhodnuto o nákladech řízení.

9. Za této situace Nejvyšší správní soud uzavírá, že pro rozhodování o podjatosti soudkyně JUDr. Evy Lukotkové není splněna podmínka řízení spočívající v existenci neskončeného řízení před Krajským soudem v Brně. Tento nedostatek je neodstranitelný a Nejvyšší správní soud proto námitku podjatosti podle ustanovení § 46 odst. 1 písm. a) s. ř. s. odmítl. P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí n e j s o u opravné prostředky přípustné. V Brně dne 22. března 2016 JUDr. Barbara Pořízková předsedkyně senátu 9 As 4/2016 - 34 pokračování