Nao 61/2016

Rubrum

USNESENÍ Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Marie Žiškové a soudců JUDr. Filipa Dienstbiera a JUDr. Lenky Kaniové v právní věci žalobce: Ing. F. B., proti žalovanému: Zeměměřický a katastrální inspektorát v Brně, se sídlem Moravské náměstí 1, Brno, o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 4. 9. 2015, č. j. ZKI BR-O-96/807/2015, vedené u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. 29 A 170/2015, v řízení o námitce podjatosti uplatněné žalobcem v podání ze dne 8. 1. 2016 a vznesené vůči JUDr. Zuzaně Bystřické, JUDr. Kateřině Mrázové, Ph.D., a Mgr. Petru Pospíšilovi, takto:

Výrok

Soudci Krajského soudu v Brně JUDr. Zuzana Bystřická, JUDr. Kateřina Mrázová, Ph.D., Mgr. Petr Pospíšil, n e j s o u vyloučeni z projednávání a rozhodování věci vedené u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. 29 A 170/2015.

Odůvodnění

1. Žalobce se žalobou domáhá zrušení shora uvedeného rozhodnutí, kterým žalovaný zrušil rozhodnutí Katastrálního úřadu pro Jihomoravský kraj, Katastrální pracoviště Znojmo, ze dne 10. 6. 2015 č. j. OR – 659/2014-713, a zastavil řízení ve věci opravy chyby v katastrálním operátu k. ú. Štítary na Moravě.

2. V podání doručeném krajskému soudu dne 8. 1. 2016 žalobce vznesl námitku podjatosti vůči soudcům senátu 29 A Krajského soudu v Brně JUDr. Zuzaně Bystřické, JUDr. Kateřině Mrázové, Ph. D., a Mgr. Petru Pospíšilovi

3. Žalobce opírá podjatost o důvody uvedené v usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 18. 2. 2008, sp. zn. 4 Nd 309/2008, „Pokud žalobce zpochybňuje nepodjatost soudce údaji o jeho dřívějším rozhodnutí v obdobné, skutkově téměř stejné věci, pro něž považuje předem za téměř vyloučené, že by v nyní projednávané věci mohl rozhodnout jinak, jde o skutečnost natolik závažnou, že ji lze podřadit pod jeden z důvodů k vyloučení soudce. Vyloučení soudce z projednávání a rozhodování ve věci má být založeno nikoliv na skutečně prokázané podjatosti, ale již tehdy, jestliže lze mít pochybnosti o jeho nepodjatosti.“

4. Uvádí, že od roku 2012 podal ke Krajskému soudu v Brně třináct správních žalob, z toho dvanáct žalob bylo přiděleno senátu 29 A. Žalobce se dovolává předešlých rozhodnutí, které jsou v jeho neprospěch, a tuto skutečnost nepovažuje za náhodu. Má za to, že způsob přidělování kauz u krajského soudu není v souladu s „požadavkem na vyloučení cíleného lidského zásahu“.

5. Ve svém vyjádření k podané námitce podjatosti ve výroku jmenovaní soudci senátu 29 A krajského soudu shodně uvedli, že žalobce znají z jednací síně a podíleli se na projednávání skončených i neskončených věcí žalobce. Necítí se být ve vztahu k žalobci podjatí a jsou toho názoru, že nejsou dány důvody pro jejich vyloučení z rozhodování ve věci.

6. Předsedkyně senátu JUDr. Bystřická k údajům uváděným žalobcem v námitce podjatosti dále uvedla, že žalobce skutečně v průběhu let podal ke krajskému soudu řadu žalob, přičemž ve většině případů, v nichž byl žalovaným Krajský úřad Kraje Vysočina, lze nalézt primární věcnou souvislost, a to problematiku stavby „oplocení pozemku“ na pozemcích parc. č. X, X a X v k. ú. Moravské Budějovice. Tvrzený „nápad“ věcí pouze do senátu 29 A plynul z „pravidla totožnosti účastníků řízení“ zakotveného v předchozích rozvrzích práce.

7. Při posouzení důvodnosti námitky podjatosti vycházel Nejvyšší správní soud z § 8 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního (dále jen „s. ř. s.“), podle kterého jsou soudci „vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je dán důvod pochybovat o jejich nepodjatosti. Vyloučeni jsou též soudci, kteří se podíleli na projednávání nebo rozhodování věci u správního orgánu nebo v předchozím soudním řízení. Důvodem k vyloučení soudce nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech.“

8. Podle § 8 odst. 5 s. ř. s. „[ú]častník nebo osoba zúčastněná na řízení může namítnout podjatost soudce, soudní osoby, tlumočníka nebo znalce. Námitku musí uplatnit do jednoho týdne ode dne, kdy se o podjatosti dozvěděl; zjistí-li důvod podjatosti při jednání, musí ji uplatnit při tomto jednání. K později uplatněným námitkám se nepřihlíží. Námitka musí být zdůvodněna a musí být uvedeny konkrétní skutečnosti, z nichž je dovozována. O vyloučení soudce rozhodne usnesením po jeho vyjádření Nejvyšší správní soud, a je-li namítána podjatost soudní osoby, tlumočníka nebo znalce, senát po jejich vyjádření.“

9. Rozhodnutí o vyloučení soudce z důvodů uvedených v § 8 s. ř. s. představuje výjimku z ústavní zásady, podle níž nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci s tím, že příslušnost soudu i soudce stanoví zákon (čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod). Vyloučení soudce také zasahuje do principu nezávislosti soudce. Vzhledem k tomu lze vyloučit soudce z projednávání a rozhodnutí přidělené věci jen výjimečně, ze zákonných a opravdu závažných důvodů, které mu reálně brání rozhodnout v souladu se zákonem nezaujatě a spravedlivě.

10. Z námitky podjatosti vznesené žalobcem vyplývá, že je podána s ohledem na předchozí rozhodovací činnost krajského soudu. Zde je nutno opět poukázat na § 8 odst. 1 s. ř. s., který výslovně stanoví, že důvodem k vyloučení soudce nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech. Soudce může být vyloučen z rozhodování jen z objektivních důvodů, nikoli pro subjektivní přesvědčení účastníka řízení o nespravedlivosti dřívějšího rozhodnutí, které se projevuje polemikou s názory soudu a jejich zpochybňováním. Nestačí pouhá pochybnost o nepodjatosti, ale musí se jednat o pochybnost důvodnou. Zpochybňovat rozhodnutí soudu jistě lze; k tomu však slouží opravné prostředky (jsou-li přípustné), nikoli námitka podjatosti.

11. Nejvyšší správní soud proto o námitce podjatosti vůči soudcům krajského soudu rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto usnesení. P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e j s o u opravné prostředky přípustné. V Brně dne 11. května 2016 JUDr. Marie Žišková předsedkyně senátu