Nao 63/2012
č. j. Nao 63/2012-11
V PLATNOSTICitované zákony (1)
Rubrum
Nao 63/2012 - 11 USNESENÍ Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Mgr. Daniely Zemanové a soudců JUDr. Radana Malíka a JUDr. Barbary Pořízkové v právní věci žalobce: M. K., zast. JUDr. Milanem Hulíkem, advokátem se sídlem Bolzanova 1, Praha 1, proti žalovanému: Magistrát hlavního města Prahy, se sídlem Mariánské náměstí 2, Praha 1, pracoviště Jungmannova 29, Praha 1, za účasti osoby zúčastněné na řízení: Vivus Uhříněves s.r.o., se sídlem Budějovická 64/5, Praha 4 - Michle, zast. JUDr. Janem Marečkem, advokátem se sídlem Na Švihance 1476/1, Praha 2, v řízení o námitce podjatosti vznesené žalobcem ve věci vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 5 A 41/2012, takto:
Výrok
Soudkyně Městského soudu v Praze JUDr. Eva Pechová, Mgr. Michaela Bejčková a Mgr. Alena Krýlová n e j s o u v y l o u č e n y z projednávání a rozhodnutí věci vedené u tohoto soudu pod sp. zn. 5 A 41/20112.
Odůvodnění
Žalobou podanou k Městskému soudu v Praze (dále též „městský soud“) se žalobce domáhá zrušení rozhodnutí žalovaného ze dne 2. 1. 2012, č. j. S - MHMP 21378/2011/Ost/Go/Vr, kterým žalovaný částečně změnil rozhodnutí úřadu městské části Praha 22 o změně umístění stavby „Obytný soubor Vivus – Uhříněves“. Věc byla u městského soudu projednávána pod spisovou značkou 5 A 41/2012. S podanou žalobou žalobce současně navrhl, aby byl žalobě přiznán odkladný účinek. Městský soud usnesením ze dne 20. 4. 2012, č. j. 5 A 41/2012 - 20, žalobě odkladný účinek nepřiznal. Podání ze dne 21. 6. 2012 vznesl stěžovatel námitku podjatosti členek rozhodujícího senátu ve složení z předsedkyně JUDr. Evy Pechové a soudkyň Mgr. Michaely Bejčkové a Mgr. Aleny Krýlové. Nao 63/2012 - 12 Důvodem pro podání námitky podjatosti bylo dle žalobce přesvědčení, že povinností soudu bylo již posuzování návrhu na přiznání odkladného účinku žalobě uvážit žalobou tvrzená porušení kogentních právních předpisů hmotného a procesního práva a jejich důsledky na životní prostředí v širším území umisťované stavby. S odkazem na jednotlivá ustanovení stavebního zákona a správního řádu žalobce dovozuje, že si městský soud měl být vědom toho, že přestože rozhodoval o procesní stránce věci, rozhodl ve skutečnosti nezvratně o platnosti a účinnosti napadeného správního rozhodnutí stejným způsobem, jako kdyby v obvyklých lhůtách soudního řízení zamítnutím žaloby rozhodl ve věci samé. Žalobce je proto přesvědčen, že soud, který postavil své rozhodnutí na přepjatém formalismu, nese plnou odpovědnost za důvodně předpokládané a předpisům odporující zhoršení životního prostředí se všemi zdravotními důsledky budoucích staveb na postižené obyvatelstvo. Soudkyně městského soudu JUDr. Eva Pechová, Mgr. Michaela Bejčková a Mgr. Alena Krýlová se shodně vyjádřily, že nemají žádný vztah k projednávané věci pod sp. zn 5 A 41/2012, k účastníkům nebo k jejich zástupcům a nejsou si vědomy jiných okolností, které by mohly vyvolat pochybnosti o jejich podjatosti. Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že námitka podjatosti výše uvedeného obsahu není důvodná. Dle § 8 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), soudci jsou vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je dán důvod pochybovat o jejich nepodjatosti. Vyloučeni jsou též soudci, kteří se podíleli na projednávání nebo rozhodování věci u správního orgánu nebo v předchozím soudním řízení. Důvodem k vyloučení soudce nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech. Podle citovaného ustanovení je důvodem pro vyloučení soudce z projednávání a rozhodování věci jednak skutečnost, že se podílel na jejím rozhodování již v předchozím správním či soudním řízení a jednak takový vnitřní vztah soudce k věci samé, k účastníkům či k jejich zástupcům, že míra a povaha tohoto vztahu poskytuje důvod k pochybnostem o jeho nepodjatosti. Za poměr k věci se považuje přímý zájem soudce na projednávané věci, zejména zájem na jejím výsledku. Vyloučen by byl také soudce, který by získal o věci poznatky jiným způsobem než dokazováním při jednání. Pochybnosti o nepodjatosti soudce pro jeho poměr k účastníkům či jejich zástupcům, kromě příbuzenských a obdobných vztahů, mohou vzniknout i tehdy, je-li soudcův vztah k účastníkům, případně zástupcům, přátelský či naopak zjevně nepřátelský. V daném případě spatřuje žalobce důvod podjatosti soudkyň výlučně v jejich postupu a rozhodování v projednávané věci, konkrétně ve výsledku rozhodnutí o návrhu na přiznání odkladného účinku žaloby. To však podle výslovného znění zákona nemůže být důvodem pro vyloučení soudce z projednávané věci žalobce. Citované ustanovení § 8 odst. 1 s. ř. s. jednoznačně uvádí, že důvodem k vyloučení soudce nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech. Rozhodovací činnost, respektive právní názory soudců na určitou otázku, proto Nao 63/2012 - 13 nemohou samy o sobě zakládat důvod k jejich podjatosti. Nejvyšší správní soud ověřil, že usnesení městského soudu, kterým nebyl žalobě přiznán odkladný účinek, je založeno výlučně na právní argumentaci a není z něj patrné jakékoli zaujetí soudu vůči žalobci. Ani z žádného jiného důvodu nebyl Nejvyšším správním soudem shledán důvod k pochybnostem o nezaujatém přístupu jmenovaných soudkyň senátu 5 A Městského soudu v Praze vůči žalobci či projednávané věci. Vyloučení soudce z důvodů uvedených v ustanovení § 8 s. ř. s. představuje výjimku z ústavní zásady, podle níž nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci s tím, že příslušnost soudu i soudce stanoví zákon (čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod). Tak, jak zákon tuto příslušnost stanovil, je zásadně dána, a postup, kterým je věc odnímána soudu příslušnému a přikázána soudu, resp. soudci jinému, je nutno chápat jako postup výjimečný. Vzhledem k tomu lze vyloučit soudce z projednávání a rozhodnutí přidělené věci jen výjimečně a ze skutečně závažných důvodů, které mu reálně brání rozhodnout v souladu se zákonem nezaujatě a spravedlivě. Takové důvody ovšem zdejší soud v nyní posuzované věci neshledal. Na základě výše uvedeného dospěl Nejvyšší správní soud k tomu, že soudkyně městského soudu JUDr. Eva Pechová, Mgr. Michaela Bejčková a Mgr. Alena Krýlová nejsou vyloučeny z rozhodnutí a projednávaní věci uvedené ve výroku tohoto usnesení.
Poučení
Proti tomuto usnesení n e j s o u opravné prostředky přípustné. V Brně dne 9. srpna 2012 Mgr. Daniela Zemanová předsedkyně senátu