Nao 68/2022

Rubrum

Nao 68/2022 - 40 USNESENÍ Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Lenky Matyášové a soudců JUDr. Jakuba Camrdy a JUDr. Viktora Kučery v právní věci žalobce: L. N., proti žalované: Česká lékařská komora, se sídlem Lužická 419/14, Olomouc, o námitce podjatosti soudců NSS rozhodujících v řízení o kasační stížnosti žalobce proti usnesení Krajského soudu v Ostravě – pobočka v Olomouci ze dne 16. 2. 2022, č. j. 60 A 10/2022 – 42, vedené u Nejvyššího správního soudu pod sp. zn. 4 As 90/2022, takto:

Výrok

Soudci JUDr. Jiří Palla, Mgr. Aleš Roztočil a soudkyně Mgr. Petra Weissová n e j s o u vyloučeni z projednávání a rozhodování věci žalobce vedené u Nejvyššího správního soudu pod sp. zn. 4 As 90/2022.

Odůvodnění

1. Žalobce podal u Nejvyššího správního soudu kasační stížnost, kterou se domáhá zrušení shora označeného usnesení krajského soudu.

2. V návaznosti na poskytnuté informace o řízení (viz č. j. 4 As 90/2022 – 11, ze dne 21. 3. 2022) žalobce vznesl námitku podjatosti soudců 4. senátu, jemuž byla věc dle rozvrhu práce přidělena.

3. V podání uvádí: „Žalobce je přesvědčen, že pro podjatost jsou z věci 4 As 90/2022 vyloučeny níže uvedené osoby soudců NSS, kdy k žalobci a spolupoškozené jednají dohodnutě (nejednají nezávisle) po řadu let výjimečně nelidsky, provádí genocidu jejich lidských práv v ČR, tvrdí, že jsou nuceni snášet na nich páchané, ale nikdy nevyšetřované zločiny včetně zločinů sadismu, teroru a § 145, 149 TZ. Tedy jednání jmenovaných mimo lidské chápání, takto jednat k člověku.“

4. Dále žalobce vytýká prakticky všem soudcům NSS, že nastavili právní prostředí vůči žalobci; podání dále obsahuje řadu invektiv a skutečností nikterak nesouvisejících ani s projednávanou věcí, ale ani se samotnými soudci NSS; z toho pohledu je jen stěží uchopitelné.

5. K námitce podjatosti se vyjádřili soudci 4. senátu NSS, kteří ve věci žalobce dle rozvrhu práce rozhodují, s tím, že nemají k žalobci ani k projednávané věci žádný vztah a ani subjektivně se necítí být podjati. Nao 68/2022

6. Podle § 8 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.“), jsou soudci „vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je dán důvod pochybovat o jejich nepodjatosti. Vyloučeni jsou též soudci, kteří se podíleli na projednávání nebo rozhodování věci u správního orgánu nebo v předchozím soudním řízení. Důvodem k vyloučení soudce nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech.“ Podle § 8 odst. 5 s. ř. s. musí být námitka podjatosti zdůvodněna a musí v ní být uvedeny konkrétní skutečnosti, z nichž je dovozována.

7. Z ustálené judikatury Nejvyššího správního soudu a Ústavního soudu plyne, že nestrannost soudce je především subjektivní psychickou kategorií, jež vyjadřuje vnitřní vztah soudce k projednávané věci. Při posuzování námitky podjatosti je však třeba nestrannost vnímat i z hlediska objektivního, tzn. zkoumat, zda skutečně existují objektivní okolnosti, jež vyvolávají oprávněné pochybnosti o nezaujatosti soudce v konkrétním případě. Jak se k této otázce vyjádřil Ústavní soud, vyloučení soudce z projednávání a rozhodování ve věci má být založeno nikoliv jen na skutečně prokázané podjatosti, ale již tehdy, jestliže lze mít pochybnosti o jeho nepodjatosti; při posuzování této otázky je tedy třeba učinit úvahu, zda – s ohledem na okolnosti případu – lze mít za to, že by soudce podjatý mohl být (viz nález ze dne 27. 11. 1996, sp. zn. I. ÚS 167/94, N 127/6 SbNU 429). K vyloučení soudce z projednání a rozhodnutí věci může v zásadě dojít teprve tehdy, když je evidentní, že vztah soudce k dané věci, účastníkům nebo jejich zástupcům dosahuje takové povahy a intenzity, že i přes zákonem stanovené povinnosti nebudou moci nebo schopni nezávisle a nestranně rozhodovat (srov. nález ze dne 3. 7. 2001, sp. zn. II. ÚS 105/01, N 98/23 SbNU 11).

8. Integrální součástí práva na spravedlivý proces tak, jak je vymezeno v čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod a v čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod, je garance toho, aby ve věci rozhodoval nezávislý a nestranný soudce. Rozhodnutí o vyloučení soudce z důvodů uvedených v § 8 s. ř. s. představuje výjimku z ústavní zásady, podle níž nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci s tím, že příslušnost soudu i soudce stanoví zákon (čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod). Tak, jak zákon tuto příslušnost stanovil, je tato zásadně dána, a postup, kterým je věc odnímána příslušnému soudci a přikázána soudci jinému, je nutno chápat jako postup výjimečný. Soudce lze tedy z projednávání a rozhodnutí přidělené věci vyloučit jen výjimečně a ze skutečně závažných důvodů, které mu reálně brání rozhodnout v souladu se zákonem nezaujatě a spravedlivě (srov. usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 29. 4. 2003, č. j. Nao 19/2003 - 16, dostupné na www.nssoud.cz). Zákon přitom výslovně stanoví, že takovým důvodem nemůže být okolnost, která spočívá v postupu soudce v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech.

9. Námitka podjatosti vznesená žalobcem nemůže obstát, neboť ji de facto vztahuje k důvodům, jež podle výslovného znění § 8 odst. 1 věty poslední s. ř. s. důvodem pro vyloučení soudců z rozhodování jednoznačně být nemohou. Nejvyšší správní soud neshledal ani žádné jiné důvody, které by podjatosti soudců nasvědčovaly.

10. Nejvyšší správní soud neshledal žalobcem vznesenou námitku podjatosti důvodnou, proto rozhodl, jak je ve výroku tohoto usnesení uvedeno. Nao 68/2022 - 41 pokračování P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e j s o u opravné prostředky přípustné. V Brně dne 21. dubna 2022 JUDr. Lenka Matyášová předsedkyně senátu