Nao 73/2009

Rubrum

Nao 73/2009 - 25 USNESENÍ Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Lenky Kaniové a soudců JUDr. Marie Žiškové a JUDr. Zdeňka Kühna v právní věci žalobkyně R. S., zastoupené Mgr. Dominikou Kovaříkovou, advokátkou se sídlem Reigrova 14, Olomouc, proti žalované České správě sociálního zabezpečení, se sídlem Křížová 25, Praha 5, v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 19. 2. 2009, č. j. X, o námitce podjatosti uplatněné žalobkyní, takto:

Výrok

Samosoudkyně Krajského soudu v Ostravě JUDr. Martina Radkova n e n í v y l o u č e n a z projednávání a rozhodnutí věci vedené u Krajského soudu v Ostravě pod sp. zn. 19 Cad 104/2009.

Odůvodnění

Podanou žalobou žalobkyně brojí proti výše označenému rozhodnutí, kterým jí žalovaná odňala od 24. 3. 2009 vdovský důchod pro nesplnění podmínek § 50 odst. 2 písm. a) zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění. V podání ze dne 10. 8. 2009, jímž požádala o osvobození od soudního poplatku a o ustanovení zástupce, žalobkyně též v souvislosti s poukazem na nepřesnosti při doručování soudních písemností namítla podjatost samosoudkyně JUDr. Martiny Radkové. Usnesením ze dne 14. 8. 2009 (č. l. 14) krajský soud žalobkyni ustanovil advokátku (Mgr. Dominiku Kovaříkovou) a vyzval ji k doplnění námitky podjatosti o důvody. V podání ze dne 18. 9. 2009 žalobkyně uvedla, že dotčená samosoudkyně je podjatá, protože převzala řízení po JUDr. Bohuslavě Drahošové, která již rozhodovala ve věci žaloby proti rozhodnutí o odnětí vdovského důchodu (vedené pod sp. zn. 19 Ca 20/2003). V této souvislosti požádala o sdělení, z jakého důvodu došlo ke změně osoby soudkyně v průběhu řízení. Dále namítla, že opakovaně dochází k doručování na adresu, kde se nyní zdržuje (N. 249) a která je pouhou adresou dosílací pro účely České pošty a není tak adresou určenou žalobkyní pro doručování. V dané věci má být doručováno na adresu jejího trvalého bydliště. Je jí tak doručováno na jinou adresu než v řízení vedeném pod sp. zn. 72 Cad 9/2009. Jde o úmyslné jednání s cílem ovlivnit výsledek řízení v její neprospěch. Žalobkyni též nebylo doručeno vyjádření žalované k podané žalobě. Nao 73/2009 - 26 Ve vyjádření k podané námitce podjatosti samosoudkyně JUDr. Martina Radkova uvedla, že se necítí podjatá, k účastníkům řízení nemá žádný vztah a účastníky řízení včetně jejich zástupců zná pouze ze služebního styku. Žaloba v předmětné věci napadla krajskému soudu dne 19. 5. 2006 a podle příslušného rozvrhu práce byla přidělena JUDr. Bohuslavě Drahošové. S účinností od 1. 7. 2009 pak věc byla dle čl. III. bodu 4. Změny č. 6 rozvrhu práce Krajského soudu v Ostravě na rok 2009 přidělena JUDr. Radkové, které od tohoto data napadají věci důchodového zabezpečení žalobců s bydlištěm v okrese Olomouc. Dále konstatovala, že žalobkyně ve svých podáních uvedla dosílací adresu N.

249. Tam zaslané soudní písemnosti žalobkyně převzala a doručování tak zcela naplnilo svůj účel. Vyjádření žalované k věci, došlé krajskému soud teprve dne 20. 8. 2009, bylo zasláno advokátce žalobkyně. Námitka podjatosti není důvodná. Podle § 8 odst. 1 s. ř. s. jsou soudci vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je dán důvod pochybovat o jejich nepodjatosti. Vyloučeni jsou též soudci, kteří se podíleli na projednávání nebo rozhodování věci u správního orgánu nebo v předchozím soudním řízení. Důvodem k vyloučení soudce nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech. Podjatost soudce zasahuje do principu nezávislosti soudce, neboť nestrannost soudce tento princip předpokládá. Samotný pojem soudce totiž s sebou nese atribut nezaujatosti a nestrannosti a bez toho, že by se nepředpokládal, nebylo by důvodu ani pro konstituování soudní moci jako jednoho z pilířů demokratické společnosti. Rozhodnutí o vyloučení soudce z důvodů uvedených v § 8 s. ř. s. představuje výjimku z ústavní zásady, podle níž nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci s tím, že příslušnost soudu i soudce stanoví zákon (článek 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod). Tak, jak zákon tuto příslušnost stanovil, je zásadně dána, a postup, kterým je věc odnímána soudu příslušnému a přikázána soudu, resp. soudci jinému, je nutno chápat jako postup výjimečný. Vzhledem k tomu lze vyloučit soudce z projednávání a rozhodnutí přidělené věci jen výjimečně a ze skutečně závažných důvodů, které mu reálně brání rozhodnout v souladu se zákonem nezaujatě a spravedlivě (srov. např. usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 29. 4. 2003, č. j. Nao 19/2003 - 16; všechna citovaná rozhodnutí Nejvyššího správního soudu jsou dostupná na www.nssoud.cz). Jestliže žalobkyně námitku podjatosti vztahovala k problematice doručování soudních písemností, a dále ke skutečnosti, že jí nebylo doručeno vyjádření žalované, jednalo se o okolnosti spočívající v postupu dotčené samosoudkyně v řízení o projednávané věci, které však (jak uvedeno již výše) podle § 8 odst. 1 věty třetí s. ř. s. důvodem k vyloučení soudce nejsou. Ani námitka nesprávného obsazení soudu pak nespadá pod zákonem vymezené důvody pro vyloučení soudce z projednávání a rozhodnutí věci. Žalobkyní uplatněné námitky se míjí se shora naznačeným smyslem institutu vyloučení soudců. Lze dodat, že žalobkyni jako účastníku řízení náleží celá škála Nao 73/2009 - 27 procesních oprávnění, jež zajišťují její právo na spravedlivý proces (čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod); v případě, kdy by podle jejího názoru byla některá z těchto jejích práv porušena, jak namítá ve svém podání, může se např. za použití opravných prostředků domáhat nápravy. Takové hodnocení procesního postupu krajského soudu v dané věci však Nejvyšší správní soud v této fázi řízení činit nemůže. Žádné skutečnosti nasvědčující podjatosti soudce dále nevyplývají ani z obsahu soudního spisu. Za situace, kdy rovněž dotčená samosoudkyně vyloučila existenci skutečností, jež by mohly být důvodem k její podjatosti, rozhodl Nejvyšší správní soud tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto usnesení. P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí n e j s o u opravné prostředky přípustné. V Brně dne 29. října 2009 JUDr. Lenka Kaniová předsedkyně senátu