Nao 77/2018

Rubrum

Nao 77/2018 - 51 USNESENÍ Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Jaroslava Vlašína a soudců Mgr. Radovana Havelce a JUDr. Jiřího Pally v právní věci navrhovatele: Mgr. R. Č., v řízení o návrhu na povolení obnovy řízení vedeném u Nejvyššího správního soudu pod sp. zn. 13 Kss 2/2018, o námitce podjatosti vznesené navrhovatelem vůči soudkyni 13. kárného senátu Nejvyššího správního soudu JUDr. Janě Reschové, takto:

Výrok

Soudkyně JUDr. Jana Reschová n e n í v y l o u č e n a z projednávání a rozhodování věci.

Odůvodnění

1. Dne 16. 2. 2018 podal navrhovatel návrh na povolení obnovy kárného řízení, které bylo vedeno u Nejvyššího správního soudu pod. sp. zn. 13 Kss 6/2014. V tomto řízení byl navrhovatel rozhodnutím ze dne 18. 2. 2015 podle § 88 odst. 1 písm. d) zákona č. 6/2002 Sb., odvolán z funkce soudce. Návrh na povolení obnovy řízení je u Nejvyššího správního soudu veden pod sp. zn. 13 Kss 2/2018.

2. Navrhovatel poté, co mu bylo dne 5. 3. 2018 doručeno poučení o složení kárného senátu, jemuž byla věc přidělena k projednání a rozhodnutí, vznesl v podání ze dne 12. 3. 2018 námitku podjatosti vůči soudkyni tohoto senátu JUDr. Janě Reschové. Konkrétně namítal, že se k němu jmenovaná jako členka zkušební komise při jeho státní závěrečné zkoušce z ústavního práva na Právnické fakultě Univerzity Karlovy nechovala nestranně a zkoušku nesložil, ač řádně zodpověděl, s výjimkou jedné (rozhodnutí ÚS jako prameny práva), všechny položené otázky. Po skončení zkoušky mu odmítla sdělit důvody jeho neúspěchu.

3. JUDr. Janu Reschovou pak navrhovatel náhodně potkal po dvou letech. Při tomto setkání se ho zeptala, jak se mu daří, a údajně mu dále sdělila, že „naše poslední setkání nebylo zrovna férové“. Navrhovatel má za to, že neúspěch u zkoušky v rámci studia může být ovlivněn i rozmary a antipatiemi zkoušejícího, což byl možná jeho případ. Důkazy k prokázání této skutečnosti však nenavrhuje, neboť podle jeho názoru by měla JUDr. Jana Reschová svůj vztah k jeho osobě nejprve vysvětlit sama. S ohledem na průběh posledního setkání se jmenovanou nemá navrhovatel záruku spravedlivého, Nao 77/2018 nediskriminačního a nestranného procesu. Žádá proto, aby byla z projednávání a rozhodování o jeho návrhu vyloučena.

4. Ve vyjádření ke vznesené námitce podjatosti upozornila JUDr. Jana Reschová především na skutečnost, že byla členkou kárného senátu již v původní věci vedené u Nejvyššího správního soudu pod sp. zn. 13 Kss 6/2014. Při jednání dne 21. 1. 2015 však navrhovatel na dotaz předsedy senátu její podjatost nenamítl. K věci pak dále uvedla, že navrhovatel skládal státní závěrečnou zkoušku z předmětu Ústavní právo a státověda dne 17. 1. 2002. Tento termín byl jeho druhým pokusem. Vylosoval si přitom tři otázky, a to a) principy volebního práva, b) právo shromažďovací c) transformace ústavních systémů ve střední a východní Evropě po roce 1989. JUDr. Jana Reschová navrhovatele během jeho studia neznala, poprvé se s ním setkala až při konání zkoušky. Nebyla členkou komise ani při prvním a třetím pokusu navrhovatele o její složení. Jednání se studenty o výsledku zkoušky mimo vyhrazené prostory nepraktikuje, tak jako většina jejích kolegů.

5. Na náhodné setkání, k němuž došlo přibližně dva roky po zkoušce, si matně vzpomíná. Došlo k němu v hale Hlavního nádraží v Praze, když spěchala na vlak. Vylučuje přitom, že by krátké zastavení bylo více než zdvořilostním aktem a že by vedlo k dodatečnému zpochybnění hodnocení znalostí navrhovatele u zkoušky, či bylo náznakem osobní či systémové diskriminace ve vztahu k němu. Má proto za to, že důvody k jejímu vyloučení nejsou dány.

6. Po zhodnocení výše uvedených skutečností dospěl Nejvyšší správní soud k závěru, že zákonné podmínky pro vyloučení soudkyně JUDr. Jany Reschové z projednávání a rozhodování věci nejsou splněny.

7. Podle § 8 odst. 1 s. ř. s. jsou soudci vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo jejich zástupcům je dán důvod pochybovat o jejich nepodjatosti. Podle § 8 odst. 5 s. ř. s. účastník nebo osoba zúčastněná na řízení může namítnout podjatost soudce, soudní osoby, tlumočníka nebo znalce. Námitku musí uplatnit do jednoho týdne ode dne, kdy se o podjatosti dozvěděl; zjistí-li důvod podjatosti při jednání, musí ji uplatnit při tomto jednání. K později uplatněným námitkám se nepřihlíží. Námitka musí být zdůvodněna a musí být uvedeny konkrétní skutečnosti, z nichž je dovozována.

8. V projednávané věci uplatnil navrhovatel námitku podjatosti včas, neuvedl však žádné konkrétní skutečnosti, z nichž by bylo možno důvodné pochybnosti o nepodjatosti soudkyně JUDr. Jany Reschové dovodit. Skutečnost, že jmenovaná byla členkou zkušební komise při státní závěrečné zkoušce navrhovatele z předmětu Ústavního právo a státověda, kterou neúspěšně absolvoval dne 17. 1. 2002 na Právnické fakultě Univerzity Karlovy, sama o sobě o jejím vztahu k věci či k navrhovateli nevypovídá nic, navrhovatel sám se pak v dalším omezil pouze na vyslovení domněnky o možném negativním vztahu jmenované ke své osobě, jenž mohl být příčinou jeho tehdejšího neúspěchu. Z textu je pak možno dovodit jeho přesvědčení, že tento negativní vztah přetrvává i více než 16 let od popisované události. Tuto domněnku však navrhovatel nepodpořil dostatečně konkrétními skutkovými tvrzeními, která by jí svědčila. Nejvyšší správní soud nepovažuje v tomto směru za relevantní tvrzení, že s ním jmenovaná odmítla po skončení zkoušky probírat Nao 77/2018 - 52 pokračování důvody hodnocení, neboť to je v obdobných případech běžný postup, bez významu je z tohoto hlediska rovněž informace o náhodném setkání po dvou letech, jehož atmosféru sám navrhovatel popisuje spíše jako přátelskou. Navrhovatel navíc nedoložil, ba fakticky dokonce ani nenavrhl žádné důkazy, které by měly jeho skutková tvrzení prokázat. Z vyjádření JUDr. Jany Reschové, jehož se jakožto jediného důkazního prostředku dovolával, pak nevyplývají žádné skutečnosti, které by prokazovaly její vztah k věci či k navrhovateli; jeho domněnky tedy ani zde nenacházejí oporu.

9. S ohledem na výše uvedené rozhodl Nejvyšší správní soud tak, že soudkyně 13. kárného senátu Nejvyššího správního soudu JUDr. Jana Reschová není vyloučena z projednávání a rozhodnutí věci. P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e j s o u opravné prostředky přípustné (§ 53 odst. 3 s. ř. s.). V Brně dne 27. března 2018 JUDr. Jaroslav Vlašín předseda senátu