Nao 89/2008
č. j. Nao 89/2008-126
V PLATNOSTICitované zákony (1)
Rubrum
Nao 89/2008 - 126 USNESENÍ Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Bohuslava Hnízdila a soudců JUDr. Jaroslava Vlašína a JUDr. Milana Kamlacha v právní věci žalobce: JUDr. I. Z., proti žalovanému: Finanční ředitelství v Praze, se sídlem Žitná 12, Praha 2, v řízení o námitce podjatosti, vznesené v řízení vedeném u Nejvyššího správního soudu pod sp. zn. Nao 55/2008, takto:
Výrok
Soudci Nejvyššího správního soudu JUDr. Eliška Cihlářová, JUDr. Jaroslav Hubáček a JUDr. Karel Šimka n e j s o u v y l o u č e n i z projednávání a rozhodnutí v řízení vedeném o námitce podjatosti pod sp. zn. Nao 55/2008.
Odůvodnění
Žalobce podal dne 4. 10. 2006 žalobu proti několika rozhodnutím žalovaného ze dne 25. 7. 2006, která byla u Městského soudu v Praze vedena pod sp. zn. 10 Ca 311/2006. V průběhu řízení o žalobě byla vznesena námitka podjatosti. Námitka podjatosti byla poté Městským soudem v Praze předložena Nejvyššímu správnímu soudu, který je podle § 8 odst. 5 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního (dále jen „s. ř. s.“), věcně příslušný o námitce podjatosti rozhodnout. Nejvyšší správní soud poučil účastníky řízení o tom, že v dané věci bude podle rozvrhu práce rozhodovat sedmý senát ve složení JUDr. Eliška Cihlářová, JUDr. Jaroslav Hubáček a JUDr. Karel Šimka v případě dlouhodobé nepřítomnosti některého ze jmenovaných soudců může být senát doplněn některým ze soudců pátého senátu. Současně je poučil o tom, že mají-li za to, že některý z uvedených soudců je vyloučen z projednávání a rozhodování věci pro svůj poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům, mohou namítnout jeho podjatost v propadné lhůtě jednoho týdne od tohoto vyrozumění. Na toto poučení reagoval stěžovatel podáním, ve kterém uvedl, že navrhuje, aby soudci, kteří bydlí v bytech s regulovaným nájemným sami podali návrh na vyloučení z projednávání a rozhodování ve věci, případně aby byli vyloučeni z projednávání a rozhodování ve věci pro podjatost z důvodu vztahu k projednávané věci (předmětem věci činí žalobce otázku, zda regulované nájemné je ziskové nebo ztrátové pro majitele bytu). Nao 89/2008 - 127 Námitka podjatosti byla sedmým senátem předložena jinému senátu Nejvyššího správního soudu, který je podle § 8 odst. 5 s. ř. s. věcně příslušný o námitce podjatosti rozhodnout. Podle vyjádření členů senátu nejsou dány důvody jejich podjatosti. Podle § 8 odst. 1 s. ř. s. jsou soudci vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je dán důvod pochybovat o jejich nepodjatosti. Vyloučeni jsou též soudci, kteří se podíleli na projednávání nebo rozhodování věci u správního orgánu nebo v předchozím soudním řízení. Důvodem k vyloučení soudce nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech. Podle odst. 5 téhož ustanovení může účastník nebo osoba zúčastněná na řízení namítnout podjatost soudce, soudní osoby, tlumočníka nebo znalce. Námitku musí uplatnit do jednoho týdne ode dne, kdy se o podjatosti dozvěděl; zjistí-li důvod podjatosti při jednání, musí ji uplatnit při tomto jednání. K později uplatněným námitkám se nepřihlíží. Námitka musí být zdůvodněna a musí být uvedeny konkrétní skutečnosti, z nichž je dovozována. Podle ustanovení § 8 odst. 5 s. ř. s. je o námitce podjatosti věcně příslušný rozhodnout Nejvyšší správní soud. K uplatněným důvodům podjatosti Nejvyšší správní soud uvádí: Soudci jsou vyloučeni z projednávání věci pro jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům. Poměr k věci vyplývá především z přímého právního zájmu soudce na projednávané věci; tak je tomu v případě, kdyby byl sám účastníkem řízení, nebo v případě, že by mohl být rozhodnutím soudu přímo dotčen na svých právech (např. kdyby jinak mohl být vedlejším účastníkem). Vyloučen je také soudce, který získal o věci poznatky jiným způsobem než z dokazování při řízení (např. jako svědek vnímal skutečnosti, které jsou předmětem dokazovaní). V daném případě žalobce uvádí jako důvod podjatosti případné bydlení výše jmenovaných soudců v bytech s regulovaným nájemným (předmětem posouzení ve věci samé je totiž dle žalobce otázka, zda regulované nájemné je ziskové nebo ztrátové pro majitele bytu). Tato obecná okolnost však nesvědčí o přímém poměru jmenovaných soudců ke konkrétní věci, neboť zjevně není dán jejich přímý právní zájem na výsledku konkrétního projednávaného sporu (a to ani v případně všeobecné okolnosti jejich bydlení v bytech s regulovaným nájemným). V postupu soudce při projednávání konkrétní věci se projevuje samotný výkon soudnictví a výše jmenované okolnosti samy o sobě nemohou být důvodem k pochybnosti o nepodjatosti soudce. Ani soudci si takového poměru nejsou vědomi, jak vyplývá z jejich vyjádření k námitce podjatosti. V posuzované věci je třeba uvést, že rozhodnutí o vyloučení soudce z důvodů uvedených v § 8 odst. 1 s. ř. s. představuje výjimku z ústavní zásady, podle níž nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci s tím, že příslušnost soudu i soudce stanoví zákon (čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod). Vzhledem k tomu lze vyloučit soudce z projednávání a rozhodnutí přidělené věci jen výjimečně a ze skutečně závažných důvodů, které mu reálně brání rozhodnout v souladu se zákonem nezaujatě a spravedlivě. Žalobcem tvrzené důvody, jak bylo výše uvedeno, nejsou tohoto charakteru a důvod pochybovat o nepodjatosti členů senátu, kteří mají rozhodovat v dané věci, nelze dovodit ani z vyjádření těchto soudců, v kterých potvrzují, že k věci, ani k účastníkům a jejich zástupcům nemají žádný osobní vztah. O případné podjatosti uvedených soudců pak nesvědčí ani jiná skutečnost obsažená ve spise. Pro úsudek o podjatosti soudce a nemožnosti rozhodnout v důsledku toho nestranně a nezávislé není dostačující toliko obecné či subjektivní přesvědčení žalobce. Z uvedených důvodů Nejvyšší Nao 89/2008 - 128 správní soud vznesené námitce podjatosti jmenovaných soudců nevyhověl, což vyjádřil ve výroku tohoto usnesení (§ 8 odst. 5 s. ř. s.). P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e j s o u opravné prostředky přípustné. V Brně dne 24. září 2008 JUDr. Bohuslav Hnízdil předseda senátu
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (2)
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.