Nao 93/2026

Rubrum

Nao 93/2026-55 USNESENÍ Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jiřího Pally a soudců Mgr. Aleše Roztočila a Mgr. Tomáše Kocourka, Ph.D. v právní věci žalobce: F. Y., zast. Evropan - ochrana práv oprávněných osob, z.s. - odborová organizace, IČ 19110324, se sídlem Stožice 37, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, se sídlem Nad Štolou 936/3, Praha 7, v řízení o žalobě na ochranu před nezákonným zásahem žalovaného vedeném u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 28 A 14/2026, o námitce podjatosti soudce JUDr. Ladislava Hejtmánka, takto:

Výrok

Soudce Městského soudu v Praze JUDr. Ladislav Hejtmánek n e n í vyloučen z projednávání a rozhodnutí v řízení o žalobě na ochranu před nezákonným zásahem žalovaného vedeném u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 28 A 14/2026.

Odůvodnění

1. Žalobce se u Městského soudu v Praze (dále jen „městský soud“) domáhá ochrany před nezákonným zásahem žalovaného, který spočívá ve vrácení žádosti o udělení dočasné ochrany ze dne 22. 4. 2026 vedené pod č. j. OAM-389587/DO-2026 jako nepřijatelné. Spolu se zásahovou žalobou se žalobce domáhal vydání předběžného opatření spočívajícího v uložení povinnosti žalovanému strpět jej na území České republiky do pravomocného rozhodnutí ve věci.

2. Návrh na vydání předběžného opatření byl jako nedůvodný zamítnut usnesením městského soudu ze dne 13. 5. 2026, č. j. 28 A 14/2026-21. Následně dne 11. 6. 2026 proběhlo u městského soudu ústní jednání, které bylo odročeno na den 25. 6. 2026 za účelem vyhlášení rozhodnutí.

3. Dne 15. 6. 2026 obdržel městský soud podání, ve kterém žalobce vznesl námitku podjatosti soudce JUDr. Ladislava Hejtmánka a současně znovu požádal o vydání předběžného opatření. Námitku podjatosti žalobce podal kvůli zamítnutí předchozího návrhu na vydání předběžného opatření a obsahu odůvodnění tohoto usnesení. Dále existuje důvodné podezření, že soudce není nestranný vzhledem k nadstandardním vztahům k žalovanému. Po skončení předchozího jednání totiž zástupce veřejnosti O. B. upozornil žalobce na skutečnost, že jedna zaměstnankyně žalovaného neopustila jednací síň a druhá si v ní na lavici žalovaného ponechala věci s tím, že ačkoliv byla přítomna jako veřejnost, v následujícím řízení žalovaného zastupuje. Jednací síň opustily obě pracovnice až po Nao 93/2026 naléhání zástupce žalobce a upozornění soudce. Pan B. přitom vše zachytil na záznamovém zařízení, na němž byl slyšet hovor mezi soudcem a zástupkyní žalovaného ohledně řízení. Vyjádřil se přitom v tom smyslu, že ačkoliv se o Ukrajině hovoří jako o zemi s korupcí ve státní správě a v soudnictví, taková situace by byla skandální i na tamní poměry.

4. Soudce JUDr. Ladislav Hejtmánek ve vyjádření k námitce podjatosti uvedl, že ji považuje částečně za opožděnou a částečně za nedůvodnou, neboť nebyla uplatněna při ústním jednání, ačkoliv se k němu vztahuje, a napadá odůvodnění usnesení o zamítnutí návrhu na vydání předběžného opatření, proti kterému není přípustná kasační stížnost. Dále soudce uvedl, že k věci, účastníkům ani jejich zástupcům nemá žádný poměr ve smyslu § 8 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“). Jednání dne 11. 6. 2026 probíhalo standardně, v jednací síni byla přítomna veřejnost, účastníky, zástupce a veřejnost vyzval po skončení jednání, aby před dalším jednáním jednací síň opustili. V tomto směru soudce odkázal na pořízený záznam z ústního jednání. Závěrem svého vyjádření uvedl, že ve věci mělo být vyhlášeno rozhodnutí dne 25. 6. 2026, které však bylo z důvodu podání námitky podjatosti zrušeno.

5. Následně soudce JUDr. Ladislav Hejtmánek dalšímu návrhu na vydání předběžného opatření vyhověl, když usnesením ze dne 19. 6. 2026, č. j. 28 A 14/2026-51, žalovanému uložil, aby strpěl pobyt žalobce na území České republiky do pravomocného rozhodnutí městského soudu ve věci sp. zn. 28 A 14/2026. Opakovaný návrh byl posouzen kladně, protože oproti obecně tvrzeným důvodům uvedeným v zásahové žalobě doplnil žalobce svým dalším podáním konkrétní důvody a specifikoval možný vznik vážné újmy. Vydání předběžného opatření je neodkladným úkonem, o němž musí být rozhodnuto ve lhůtách počítaných na dny, a proto o tomto návrhu rozhodl soudce, jehož podjatost je namítána.

6. Podle § 8 odst. 1 věty první s. ř. s., [s]oudci jsou vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je dán důvod pochybovat o jejich nepodjatosti. Podle § 8 odst. 5 věty druhé s. ř. s. účastník musí námitku uplatnit do jednoho týdne ode dne, kdy se o podjatosti dozvěděl; zjistí-li důvod podjatosti při jednání, musí ji uplatnit při tomto jednání.

7. Důvod namítané podjatosti spočívající ve způsobu rozhodování o předběžném opatření je uplatněn opožděně, neboť usnesení městského soudu ze dne 13. 5. 2026, č. j. 28 A 14/2026- 21, bylo zástupci žalobce doručeno dne 13. 5. 2026 a námitka podjatosti byla vznesena až dne 15. 6. 2026, tedy dávno po uplynutí stanovené týdenní lhůty. Navíc po uplatnění námitky podjatosti bylo předběžné opatření vydáno usnesením ze dne 19. 6. 2026, č. j. 28 A 14/2026- 51, na základě opakovaného návrhu, který oproti návrhu původnímu obsahoval náležitosti umožňující tentokrát žalobci vyhovět. Je tedy evidentní, že původní zamítnutí návrhu na vydání předběžného opatření nesvědčilo o podjatosti soudce v nyní posuzované věci.

8. Další důvod namítané podjatosti spočívající v nadstandardním vztahu soudce k žalovanému, o čemž má svědčit neopuštění jednací síně jeho zaměstnankyněmi po skončení ústního jednání ze dne 11. 6. 2026, může Nejvyšší správní soud posoudit, neboť k této tvrzené události nemělo dojít přímo při ústním jednání, nýbrž až po jeho odročení.

9. Vyloučení soudce z projednávání a rozhodnutí věci představuje výjimku z ústavní zásady zákonného soudce (čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod). Proto k němu lze Nao 93/2026-56 pokračování přistoupit jen výjimečně a ze závažných důvodů, které mohou soudci bránit rozhodnout věc nezaujatě a spravedlivě. Subjektivní přesvědčení účastníka řízení může být podnětem ke zkoumání podjatosti, samo o sobě však nepostačuje. Rozhodné je objektivní hledisko, tedy zda existují konkrétní okolnosti, které mohou vyvolat legitimní pochybnost o nepodjatosti soudce (srov. k tomu zejména nález Ústavního soudu ze dne 3. 7. 2001, sp. zn. II. ÚS 105/01, a dále usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 4. 5. 2017, č. j. Nao 150/2017-15, a ze dne 17. 6. 2015, č. j. Nao 135/2015-59).

10. Z uvedené judikatury vyplývá, že při posuzování námitky podjatosti je třeba rozlišovat subjektivní a objektivní stránku nestrannosti. Subjektivní stránka se týká vnitřního vztahu soudce k věci, účastníkům nebo jejich zástupcům; objektivní stránka se zaměřuje na existenci skutečností navenek způsobilých založit legitimní pochybnost o nezaujatém rozhodování. Nestačí proto obecná domněnka o možné profesní či kolegiální vazbě, nýbrž je třeba zkoumat konkrétní okolnosti, jejich povahu a intenzitu. Požadavek, aby vztah soudce dosahoval určité povahy a intenzity, plyne též z usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 29. 3. 2018, č. j. Nao 63/2018-43. Nejvyšší správní soud zároveň upozorňuje, že u osobnosti soudce je třeba vždy „vycházet primárně z toho, že se jedná o profesionála, který dokáže oddělit svoje soukromé zájmy od rozhodovací činnosti, na které se podílí, a u něhož je vždy na prvním místě respektování profesní a osobní cti“ (srov. usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 11. 6. 2010, sp. zn. Nao 46/2010, č. 2102/2010 Sb. NSS).

11. V posuzované věci Nejvyšší správní soud neshledal, že by soudce porušil profesionální pravidla, jimiž je při výkonu své rozhodovací pravomoci vázán. Ze shora uvedené události totiž nelze dovodit, že by soudce měl poměr k účastníkům či jejich zástupcům, který by mohl vyvolat pochybnosti o nepodjatosti ve smyslu § 8 odst. 1 věty první s. ř. s. Z obsahu žalobcovy námitky podjatosti je totiž patrné, že v jednací síni nezůstal soudce se zaměstnankyněmi žalovaného sám, když tam byl přítomen i O. B., který měl v daném okamžiku pořizovat zvukový záznam. Pokud žalobce dále uvádí, že na pracovnice žalovaného měl naléhat jeho zástupce, aby opustily jednací síň, je zřejmé, že v inkriminovaném okamžiku byl na místě přítomen i zástupce protistrany. S ohledem na přítomnost těchto dvou osob jednajících v zájmu žalobce ani případný rozhovor soudce se zaměstnankyněmi žalovaného o průběhu řízení nelze označit za důvod vzbuzující pochybnosti o nepodjatosti soudce, a to obzvláště za situace, kdy i soudce měl pracovnice žalovaného upozornit, aby jednací síň opustily.

12. S ohledem na výše uvedené skutečnosti dospěl Nejvyšší správní soud k závěru o nedůvodnosti žalobcovy námitky podjatosti, a proto rozhodl o tom že soudce městského soudu JUDr. Ladislav Hejtmánek není vyloučen z projednávání a rozhodnutí v řízení o předmětné zásahové žalobě. P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e j s o u opravné prostředky přípustné. V Brně dne 23. července 2026 JUDr. Jiří Palla Nao 93/2026 předseda senátu