Pst 1/2025

Rubrum

Pst 1/2025 - 24 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu ve věcech volebních, ve věcech místního a krajského referenda a ve věcech politických stran a politických hnutí složeném z předsedy senátu Vojtěcha Šimíčka, soudkyně Michaely Bejčkové a soudců Radana Malíka, Petra Mikeše, Pavla Molka, Milana Podhrázkého (soudce zpravodaj) a Ivo Pospíšila v právní věci navrhovatelky: vláda, sídlem nábřeží Edvarda Beneše 4, Praha 1, za kterou jedná Mgr. et Mgr. Tomáš Jirovec, ředitel odboru voleb, adresa pro doručování: Ministerstvo vnitra, náměstí Hrdinů 3, Praha 4, a účastníka řízení: politické hnutí Občané SPOLU, IČ 17133742, sídlem Nerudova 1384/76, Moravská Třebová, o návrhu na pozastavení činnosti politického hnutí takto:

Výrok

I. Činnost politického hnutí Občané SPOLU s e p o z a s t a v u j e .

II. Navrhovatelce s e n e p ř i z n á v á náhrada nákladů řízení.

Odůvodnění

1. Dne 24. března 2025 podala navrhovatelka u Nejvyššího správního soudu návrh na pozastavení činnosti politického hnutí Občané SPOLU (dále jen „politické hnutí“) podle § 15 odst. 1 zákona č. 424/1991 Sb., o sdružování v politických stranách a v politických hnutích (dále jen „zákon o politických stranách“). Návrh odůvodnila tím, že politické hnutí nepředložilo výroční finanční zprávu za rok 2022 v úplnosti stanovené zákonem a za rok 2023 ji nepředložilo vůbec, a to přesto, že ho Úřad pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí (dále jen „úřad“) opakovaně shledal vinným ze spáchání přestupku podle § 19j odst. 2 zákona o politických stranách. Navrhovatelka odkázala na příkazy úřadu ze dne 13. června 2023, č. j. UDH-01562/2023 a ze dne 11. června 2024, č. j. UDH- 01462/2024, a na podnět úřadu ze dne 5. listopadu 2024, č. j. UDH-02671/2024. Pst 1/2025

2. Politické hnutí, ač Nejvyšším správním soudem vyzváno, se k návrhu nevyjádřilo.

3. Nejvyšší správní soud rozhodl s presumovaným souhlasem účastníků řízení bez nařízení jednání podle § 51 odst. 1 s. ř. s.

4. Podle § 4 písm. a) zákona o politických stranách nemohou vznikat a vyvíjet činnost strany a hnutí, které porušují ústavu a zákony nebo jejichž cílem je odstranění demokratických základů státu. Z § 19h odst. 1 zákona o politických stranách vyplývá povinnost stran a hnutí předložit každoročně do 1. dubna úřadu výroční finanční zprávu. Podle § 14 odst. 1 zákona o politických stranách může být činnost strany a hnutí rozhodnutím soudu pozastavena, jestliže je jejich činnost v rozporu mimo jiné s § 19h tohoto zákona.

5. Ustanovení § 15 odst. 1 zákona o politických stranách zakládá příslušnost Nejvyššího správního soudu rozhodovat o rozpuštění strany a hnutí, pozastavení činnosti strany a hnutí a o znovuobnovení jejich činnosti. Návrh podá vláda; pokud tak neučiní do 30 dnů od doručení podnětu, může návrh podat prezident republiky. O návrhu na rozpuštění politické strany nebo politického hnutí, pozastavení nebo znovuobnovení jejich činnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud v řízení podle části třetí hlavy druhé dílu pátého s. ř. s.

6. Z obsahu spisu Nejvyšší správní soud ověřil tvrzení navrhovatelky a konstatuje, že příkazem ze dne 13. června 2023, č. j. UDH-01562/2023, bylo politické hnutí shledáno vinným ze spáchání přestupku podle § 19j odst. 2 písm. e) zákona o politických stranách, neboť neodstranilo ve stanovené lhůtě nedostatky výroční finanční zprávy za rok 2022. Příkazem ze dne 11. června 2024, č. j. UDH-01462/2024, bylo politické hnutí shledáno vinným ze spáchání přestupku podle § 19j odst. 2 písm. d) zákona o politických stranách, neboť nepředložilo výroční finanční zprávu za rok 2023. Z podnětu úřadu k pozastavení činnosti politických hnutí a k rozpuštění politické strany ze dne 5. listopadu 2024, č. j. UDH-02671/2024, vyplývá, že u politického hnutí nedošlo k nápravě (dodatečnému splnění povinnosti předložit výroční finanční zprávy v úplnosti stanovené zákonem) ani po opakovaném pravomocném uložení správního trestu.

7. Nejvyšší správní soud neobdržel informace, že by se uvedený skutkový stav do dne vydání tohoto rozsudku změnil (§ 96 s. ř. s).

8. Na základě uvedených skutečností Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že podaný návrh je důvodný, neboť z údajů obsažených ve spise je zřejmé, že politické hnutí nesplnilo zákonem uložené povinnosti, jelikož v zákonem stanoveném termínu, ani později, nepředložilo příslušnému orgánu, tj. úřadu, výroční finanční zprávu za rok 2022 v úplnosti stanovené zákonem a za rok 2023 ji nepředložilo vůbec. Politické hnutí tak opakovaně nesplnilo zákonnou povinnost stanovenou v § 19h zákona o politických stranách, přičemž nesplnění této povinnosti představuje zvláštní a samostatný důvod, pro který může Nejvyšší správní soud rozhodnout o pozastavení činnosti strany nebo hnutí.

9. Ze smyslu § 14 odst. 1 zákona o politických stranách je zřejmé, že za situace, kdy politická strana nebo politické hnutí výroční finanční zprávu nepředložily buď vůbec, anebo ji nepředložily se zákonem požadovanými náležitostmi, a kdy se tak stalo opakovaně, opodstatňuje takové porušení § 19h zákona o politických stranách pozastavení činnosti Pst 1/2025 - 25 pokračování politické strany nebo politického hnutí. Nejvyšší správní soud při svém rozhodování vycházel i z nálezu Ústavního soudu ze dne 18. října 1995 sp. zn. Pl. ÚS 26/94, N 62/4 SbNU 113, vyhlášeného pod č. 296/1995 Sb., podle kterého strany a hnutí, které trvale porušují zákon (tedy nikoli takové, které zákon jednorázově porušily, nýbrž porušování zákona z jejich strany má charakter perpetuálního chování – viz § 4 zákona), nemohou vyvíjet činnost, neboť tímto opakovaným porušováním zákonů ohrožují demokratické základy státu. Smyslem institutu pozastavení činnosti politické strany nebo hnutí je v těchto případech vytvořit právní rámec pro nápravu vadného stavu, a pokud k této nápravě ve stanovené lhůtě nedojde, k následnému podání návrhu na rozpuštění politické strany nebo hnutí. Podle § 14 odst. 2 zákona o politických stranách totiž mohou strany a hnutí při pozastavení činnosti činit pouze úkony zaměřené na odstranění stavu, který byl důvodem k rozhodnutí soudu o pozastavení jejich činnosti, a to nejdéle po dobu jednoho roku. Trvají-li i nadále skutečnosti, pro které byla činnost strany nebo hnutí pozastavena, podají orgány uvedené v § 15 zákona o politických stranách návrh na rozpuštění strany nebo hnutí. Podle § 14 odst. 3 citovaného zákona platí, že pokud dojde ve stanovené lhůtě k odstranění stavu, který byl důvodem pro pozastavení činnosti strany a hnutí, považuje se činnost strany a hnutí za řádně obnovenou dnem, kterým byla stanovená povinnost uznána za splněnou příslušným orgánem (k tomu viz usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 29. srpna 2007 č. j. Obn 1/2006-11, č. 1386/2007 Sb. NSS). Jinými slovy, ačkoliv Nejvyšší správní soud na základě zjištěných skutečností rozhodl o pozastavení činnosti politického hnutí, nic mu nebrání v tom, aby bezprostředně po dodatečném splnění zákonných povinností pokračovalo ve své činnosti v plném rozsahu.

10. Výrok o nákladech řízení se opírá o § 60 odst. 1 a 7 s. ř. s. Procesně úspěšné navrhovatelce, která by jinak měla na náhradu nákladů právo, nevznikly v souvislosti s řízením před Nejvyšším správním soudem náklady nad rámec její běžné činnosti, ze spisu ani jiné nevyplývají, proto jí soud náhradu nákladů řízení nepřiznal. P o u č e n í : Proti tomuto rozsudku n e j s o u opravné prostředky podle soudního řádu správního přípustné, vyjma obnovy řízení (§ 111 až § 119 s. ř. s.). Politické hnutí j e o p r á v n ě n o podat návrh podle článku 87 odst. 1 písm. j) Ústavy České republiky, jestliže tvrdí, že rozhodnutí o pozastavení jeho činnosti není ve shodě s ústavními nebo jinými zákony. Návrh lze podat ve lhůtě třiceti dnů od právní moci tohoto rozsudku k Ústavnímu soudu, podání návrhu má odkladný účinek (§ 73 a § 79 odst. 1 věta druhá zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu). V Brně dne 29. dubna 2025 Vojtěch Šimíček předseda senátu