Pst 12/2014

Rubrum

Pst 12/2014 - 22 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jana Passera a soudců JUDr. Josefa Baxy, JUDr. Zdeňka Kühna, JUDr. Tomáše Langáška, JUDr. Radana Malíka, JUDr. Petra Mikeše a Mgr. Daniely Zemanové v právní věci navrhovatelky: vláda, se sídlem nábřeží E. Beneše 4, Praha 1, proti odpůrci: „Viktor Kožený – Občanská federální demokracie“, politická strana, se sídlem Ohradní 1159/65, Praha 4, v řízení o návrhu na rozpuštění politické strany, takto:

Výrok

I. Politická strana „Viktor Kožený – Občanská federální demokracie“ s e r o z p o u š tí.

II. Navrhovatelce s e n e p ř i z n á v á právo na náhradu nákladů řízení.

III. Likvidátorem se u r č u j e Mgr. Radslav Janeček, advokát, se sídlem Bubeníčkova 44, Brno.

Odůvodnění

1. Dne 5. prosince 2014 podala u Nejvyššího správního soudu vláda (dále jen „navrhovatelka“) návrh na rozpuštění politické strany „Viktor Kožený – Občanská federální demokracie“ (dále jen „odpůrce“) podle § 15 odst. 1 zákona č. 424/1991 Sb., o sdružování v politických stranách a v politických hnutích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o politických stranách“). Navrhovatelka uvedla, že rozsudkem Nejvyššího správního soudu ze dne 21. 12. 2011, č. j. Pst 38/2011 - 15, byla činnost odpůrce pozastavena, a to pro opakované nesplnění povinností plynoucích z ustanovení § 18 odst. 1 zákona o politických stranách. Odpůrce pochybil v tom, že nepředložil Poslanecké sněmovně Parlamentu výroční finanční zprávy za roky 2009 a 2010. Přitom podle ustanovení § 14 odst. 2 cit. zákona mohou strany a hnutí, jejichž činnost byla pozastavena, činit pouze úkony zaměřené na odstranění stavu, který byl důvodem k rozhodnutí soudu Pst 12/2014 o pozastavení jejich činnosti, a to nejdéle po dobu jednoho roku. Trvají-li nadále skutečnosti, pro které byla jejich činnost pozastavena, lze podat návrh na rozpuštění.

2. Po pozastavení činnosti odpůrce neučinil kroky k odstranění závadného stavu, který byl důvodem citovaného rozhodnutí soudu, a navíc Poslanecké sněmovně nepředložil výroční zprávy za roky 2011, 2012 a 2013, a to ani dodatečně.

3. Odpůrce se k návrhu nevyjádřil.

4. Z obsahu spisu soud konstatuje, že podle usnesení Poslanecké sněmovny č. 1136 z 38. schůze konané 3. května 2012 odpůrce nepředložil výroční finanční zprávu za rok 2011 a podle usnesení Poslanecké sněmovny č. 1661 z 53. schůze konané 15. května 2013 odpůrce nepředložil výroční finanční zprávu za rok 2012. Z usnesení Poslanecké sněmovny č. 275 z 8. schůze konané 15. května 2014 dále plyne, že odpůrce nepředložil výroční finanční zprávu ani za rok 2013. Neučinil tak ani dodatečně.

5. Podle ustanovení § 51 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), rozhodl Nejvyšší správní soud se souhlasem účastníků řízení bez nařízení jednání.

6. Protože podle ustanovení § 96 s. ř. s. rozhoduje soud v tomto řízení podle skutkového stavu, který je tu v době rozhodnutí soudu, vyžádal si od Poslanecké sněmovny aktuální informaci ohledně předmětných výročních finančních zpráv.

7. Ze sdělení Ing. M. H., tajemnice Kontrolního výboru Poslanecké sněmovny, ze dne 21. ledna 2015, č. j. PS 2015/685, 2015/KV/37, dále plyne, že odpůrce nepředložil Poslanecké sněmovně předmětné výroční finanční zprávy ani dodatečně.

8. Na základě těchto skutečností soud dospěl k následujícím závěrům.

9. Podle § 4 písm. a) zákona o politických stranách nemohou vznikat a vyvíjet činnost strany a hnutí, které porušují ústavu a zákony nebo jejichž cílem je odstranění demokratických základů státu. Z § 18 odst. 1 stejného zákona vyplývá povinnost stran a hnutí předložit každoročně do 1. dubna Poslanecké sněmovně k informaci výroční finanční zprávu v členění konkretizovaném pod body a) až f) tohoto ustanovení. Podle § 14 odst. 1 zákona může být činnost strany a hnutí rozhodnutím soudu pozastavena, jestliže jejich činnost je v rozporu s § 1 až 5, § 6 odst. 5 a § 17 až 19 nebo se stanovami.

10. Ustanovení § 15 odst. 1 zákona o politických stranách zakládá příslušnost Nejvyššího správního soudu rozhodovat o rozpuštění strany a hnutí, pozastavení činnosti strany a hnutí a o znovuobnovení jejich činnosti. Návrh podá vláda; pokud tak neučiní do 30 dnů od doručení podnětu, může návrh podat prezident republiky. O návrhu na rozpuštění politické strany nebo politického hnutí, pozastavení nebo znovuobnovení jejich činnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud v řízení podle části třetí, hlavy druhé, dílu pátého s. ř. s.

11. Na základě výše uvedených skutečností Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že podaný návrh je důvodný, neboť z údajů obsažených ve spise (konkrétně zejména Pokračování Pst 12/2014 - 23 z citovaných usnesení Poslanecké sněmovny) bylo zjištěno, že odpůrce skutečně nesplnil zákonem uložené povinnosti, neboť opakovaně v zákonem stanoveném termínu vůbec nepředložil příslušnému orgánu, tj. Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR, výroční finanční zprávy za roky 2009 a 2010, pro což již byla činnost odpůrce citovaným rozsudkem Nejvyššího správního soudu pozastavena, a ani za roky 2011, 2012 a 2013, a neučinil tak ani později. Odpůrce tak opakovaně nesplnil zákonnou povinnost stanovenou v § 18 odst. 1 zákona o politických stranách, přičemž nesplnění této povinnosti představuje zvláštní a samostatný důvod, pro který může Nejvyšší správní soud rozhodnout o rozpuštění strany nebo hnutí [§ 13 odst. 1 písm. b) cit. zákona]. Je třeba zopakovat, že tuto svoji povinnost odpůrce nesplnil, přestože již byla jeho činnost shora označeným rozsudkem pozastavena.

12. Ze znění i smyslu § 14 odst. 1 zákona o politických stranách je zřejmé, že za situace, kdy politická strana nebo politické hnutí výroční finanční zprávu nepředložily buď vůbec, anebo ji nepředložily se zákonem požadovanými náležitostmi, a kdy se tak stalo opakovaně, takové porušení § 18 odst. 1 zákona opodstatňuje rozpustit politickou stranu, jelikož platí, že „strana a hnutí mohou být zrušeny rozhodnutím soudu o jejich rozpuštění … jestliže i po uplynutí lhůty stanovené v rozhodnutí soudu o pozastavení činnosti strany nebo hnutí trvají skutečnosti, pro které byla jejich činnost pozastavena“ (§ 13 odst. 6 uvedeného zákona). Právě tato situace nastala v nyní projednávané věci.

13. Proto Nejvyšší správní soud rozhodl o rozpuštění uvedené politické strany.

14. Výrok o nákladech řízení se opírá o § 60 odst. 1 s. ř. s. Procesně úspěšné navrhovatelce, která by jinak měla na náhradu nákladů řízení právo, nevznikly v souvislosti s řízením před Nejvyšším správním soudem náklady nad rámec její běžné činnosti, ze spisu ani jiné nevyplývají, proto jí soud náhradu nákladů řízení nepřiznal.

15. Podle ustanovení § 13 odst. 6 zákona o politických stranách určil Nejvyšší správní soud likvidátorem Mgr. Radslava Janečka, advokáta, který s tímto určením souhlasí. Likvidátor bude postupovat přiměřeně podle předpisů o likvidaci majetku a závazků obchodních společností (§ 12 odst. 4 zákona o politických stranách).

Poučení

Proti tomuto rozsudku nejsou opravné prostředky podle s. ř. s. přípustné. Politická strana j e o p r á v n ě n a podat návrh podle článku 87 odst. 1 písm. j) Ústavy České republiky, jestliže tvrdí, že rozhodnutí o jejím rozpuštění není ve shodě s ústavními nebo jinými zákony. Návrh lze podat ve lhůtě třiceti dnů od právní moci tohoto rozsudku k Ústavnímu soudu, podání návrhu má odkladný účinek (§ 73 a § 79 odst. 1 věta druhá zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů). V Brně dne 22. ledna 2015 Pst 12/2014 JUDr. Jan Passer předseda senátu