Pst 2/2015

Rubrum

Pst 2/2015 - 24 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Jana Passera a soudců JUDr. Josefa Baxy, JUDr. Tomáše Langáška, JUDr. Radana Malíka, JUDr. Barbary Pořízkové, JUDr. Miloslava Výborného a Mgr. Daniely Zemanové v právní věci navrhovatelky: vláda, se sídlem nábř. E. Beneše 4, Praha 1, proti odpůrci: Spravedlivá občanská společnost, se sídlem Pod Malsičkou 593, Volyně, o návrhu na pozastavení činnosti politického hnutí, takto:

Výrok

I. Činnost politického hnutí Spravedlivá občanská společnost s e p o z a s t a v u j e.

II. Navrhovatelce s e n e p ř i z n á v á právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

I.

1. Navrhovatelka podala u Nejvyššího správního soudu návrh na pozastavení činnosti odpůrce (politického hnutí) podle § 15 odst. 1 zákona č. 424/1991 Sb., o sdružování v politických stranách a v politických hnutích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o politických stranách“).

2. Návrh odůvodnila tím, že odpůrce, který vznikl registrací u Ministerstva vnitra (dále jen „ministerstvo“) dne 9. 7. 2014, neoznámil dle § 10 zákona o politických stranách údaje týkající se jména, příjmení, data narození a trvalého pobytu osob, které jsou jeho statutárním orgánem, ačkoliv na tuto povinnost byl upozorněn dopisem ministerstva ze dne 10. 2. 2015. Dále odpůrce nepředložil výroční finanční zprávu za rok 2014 [viz usnesení Poslanecké sněmovny ze dne 21. 5. 2015, č. 761]. Odpůrce takto neučinil ani dodatečně, jak je zřejmé z dokumentace výročních finančních zpráv stran a hnutí uložené v sekretariátu Kontrolního výboru Poslanecké sněmovny. Pst 2/2015 II.

3. Odpůrce se k návrhu nevyjádřil. III.

4. Návrh na pozastavení činnosti odpůrce je důvodný.

5. Z listinných důkazů obsažených ve spisu vyplývá, že odpůrce neoznámil ministerstvu údaje uvedené v bodě [2] tohoto usnesení a ani nepředložil výroční finanční zprávu za rok 2014 [usnesení Poslanecké sněmovny ze dne 21. 5. 2015, č. 761, část II. písm. b) bod 52.].

6. Podle § 96 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.), rozhoduje Nejvyšší správní soud v tomto řízení podle skutkového stavu, který tu je v době rozhodnutí soudu. Soud si proto vyžádal od Poslanecké sněmovny a ministerstva aktuální informace týkající se oznámení zákonem stanovených údajů a předmětné výroční finanční zprávy.

7. Z přípisu ministerstva ze dne 1. 2. 2016, č. j. MV-82147-13/VS-2014, vyplynulo, že odpůrce nepředložil ministerstvu údaje uvedené v bodě [2] tohoto usnesení. Z přípisu Ing. M. H., tajemnice Kontrolního výboru Poslanecké sněmovny PČR, ze dne 2. 2. 2016, č. j. PS 2016/1209, 2016/KV/51, vyplynulo, že ani k uvedenému datu odpůrce Poslanecké sněmovně nepředložil výroční finanční zprávu za rok 2014.

8. Podle § 4 písm. a) zákona o politických stranách nemohou vznikat a vyvíjet činnost strany a hnutí, které porušují ústavu a zákony nebo jejichž cílem je odstranění demokratických základů státu. Podle § 6 odst. 5 uvedeného zákona orgány strany a hnutí musí být ustaveny nejpozději do 6 měsíců od vzniku strany a hnutí. Nejsou-li orgány v této lhůtě ustaveny, dá ministerstvo podnět k návrhu na pozastavení činnosti strany a hnutí (§ 14). Podle § 10 tohoto zákona strana a hnutí jsou povinny oznámit písemně ministerstvu údaje uvedené v § 9 odst. 3 písm. b), d) a e) do 15 dnů ode dne, kdy bylo příslušným orgánem strany a hnutí ve věci rozhodnuto. Oznámení musí být doloženo usnesením těchto orgánů. Z § 18 odst. 1 téhož zákona vyplývá povinnost stran a hnutí předložit každoročně do 1. dubna Poslanecké sněmovně k informaci výroční finanční zprávu v členění upřesněném v písmenech a) až f) tohoto ustanovení. Podle § 14 odst. 1 zákona o politických stranách může být činnost strany a hnutí rozhodnutím soudu pozastavena, pokud je jejich činnost v rozporu s § 1 až § 5, § 6 odst. 5 a § 17 až § 19 téhož zákona nebo se stanovami.

9. Ustanovení § 15 odst. 1 zákona o politických stranách zakládá příslušnost Nejvyššího správního soudu rozhodovat o rozpuštění strany a hnutí, pozastavení činnosti strany a hnutí a o znovuobnovení jejich činnosti. Návrh podá vláda; pokud tak neučiní do 30 dnů od doručení podnětu, může návrh podat prezident republiky. O návrhu na rozpuštění politické strany nebo politického hnutí, pozastavení nebo znovuobnovení jejich činnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud v řízení podle části třetí, hlavy druhé, dílu pátého soudního řádu správního.

10. Na základě výše uvedených skutečností soud uzavřel, že podaný návrh je důvodný. Z údajů obsažených ve spisu vyplynulo, že odpůrce skutečně nesplnil zákonem uložené Pokračování Pst 2/2015 - 25 povinnosti, neboť ministerstvu neoznámil zákonem stanovené údaje a v zákonem stanoveném termínu nepředložil podle shora citovaného přípisu z Kontrolního výboru Poslanecké sněmovny PČR příslušnému orgánu, tj. Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR, výroční finanční zprávu za rok 2014. Odpůrce tedy nesplnil zákonné povinnosti stanovené v § 10 a § 18 odst. 1 zákona o politických stranách, přičemž nesplnění těchto povinností představuje důvod, pro který může Nejvyšší správní soud rozhodnout o pozastavení činnosti strany nebo hnutí [§ 14 odst. 1 zákona o politických stranách]. Tyto nedostatky odpůrce nenapravil ani ke dni rozhodnutí soudu.

11. Ze znění i smyslu § 6 odst. 5 zákona o politických stranách je zřejmé, že za situace, kdy politická strana nebo politické hnutí neustanoví v zákonné lhůtě své orgány, ministerstvo dá podnět k návrhu na pozastavení jejich činnosti. Smyslem institutu pozastavení činnosti je v těchto případech vytvořit právní rámec pro nápravu vadného stavu, a pokud k této nápravě ve stanovené lhůtě nedojde, k následnému podání návrhu na rozpuštění strany nebo hnutí. Podle § 14 odst. 2 zákona o politických stranách totiž mohou strany a hnutí při pozastavení činnosti činit pouze úkony zaměřené na odstranění stavu, který byl důvodem k rozhodnutí soudu o pozastavení jejich činnosti, a to nejdéle po dobu jednoho roku.

12. V této souvislosti Nejvyšší správní soud doplňuje, že podle § 14 odst. 3 zákona o politických stranách, pokud dojde ve stanovené lhůtě k odstranění stavu, který byl důvodem pro pozastavení činnosti strany a hnutí, považuje se činnost strany a hnutí za řádně obnovenou dnem, kterým byla stanovená povinnost uznána za splněnou příslušným orgánem. Jinými slovy, ačkoliv Nejvyšší správní soud na základě zjištěných skutečností rozhodl o pozastavení činnosti odpůrce, odpůrci nic nebrání v tom, aby bezprostředně po splnění zákonných povinností pokračoval v plném rozsahu ve své činnosti. Pozastavení činnosti politické strany či politického hnutí tak nepředstavuje nevratný či dokonce likvidační krok ve vztahu k dotčené politické straně či dotčenému politickému hnutí, ale je třeba jej vnímat jako poslední výzvu ze strany státu k odstranění zjištěných nedostatků, po které teprve může následovat rozpuštění dané politické strany či daného politického hnutí. Teprve v případě, že dotčená politická strana či dotčené politické hnutí na tuto poslední výzvu ve stanovené lhůtě nereaguje, připadá v úvahu druhý krok, tj. rozpuštění politické strany či hnutí.

13. Nejvyšší správní soud proto rozhodl tak, že činnost odpůrce se pozastavuje ze shora uvedených důvodů.

14. Soud rozhodl ve věci bez jednání za podmínek § 51 odst. 1 s. ř. s.

15. O náhradě nákladů řízení Nejvyšší správní soud rozhodl podle § 60 odst. 1 věty první s. ř. s. Úspěšné navrhovatelce, která by jinak měla právo na náhradu nákladů, nevznikly v souvislosti s řízením před Nejvyšším správním soudem náklady nad rámec její běžné činnosti.

Poučení

Proti tomuto rozsudku nejsou opravné prostředky podle s. ř. s. přípustné. Politické hnutí j e o p r á v n ě n o podat návrh podle čl. 87 odst. 1 písm. j) Ústavy, jestliže tvrdí, že rozhodnutí o pozastavení jeho činnosti není Pst 2/2015 ve shodě s ústavními nebo jinými zákony. Návrh lze podat ve lhůtě třiceti dnů od právní moci tohoto rozsudku k Ústavnímu soudu, podání návrhu má odkladný účinek (§ 73 odst. 1, 2 a § 79 odst. 1 věta druhá zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů). V Brně dne 3. února 2016 JUDr. Jan Passer předseda senátu