Pst 3/2015

Rubrum

Pst 3/2015 - 90 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jana Passera a soudců JUDr. Petra Mikeše, JUDr. Josefa Baxy, JUDr. Tomáše Langáška, JUDr. Radana Malíka, JUDr. Zdeňka Kühna a Mgr. Daniely Zemanové, v právní věci navrhovatelky: vláda, se sídlem nábřeží E. Beneše 4, Praha 1, proti odpůrci: Pardubice pro lidi, se sídlem Pražská 71, Pardubice, o návrhu na pozastavení činnosti politického hnutí, takto:

Výrok

I. Návrh na pozastavení činnosti politického hnutí Pardubice pro lidi s e z a m í t á.

II. Žádný z účastníků n e m á p r á v o na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

1. Dne 18. prosince 2015 podala u Nejvyššího správního soudu vláda (dále jen „navrhovatelka“) návrh na pozastavení činnosti politického hnutí Pardubice pro lidi (dále jen „odpůrce“) podle § 15 odst. 1 zákona č. 424/1991 Sb., o sdružování v politických stranách a v politických hnutích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o politických stranách“). Tento návrh odůvodnila tím, že odpůrce opakovaně nesplnil svou zákonnou povinnost předložit Poslanecké sněmovně výroční finanční zprávy, a to za roky 2013 a 2014. V tomto směru odkázala na usnesení Poslanecké sněmovny Parlamentu č. 275 z 8. schůze konané dne 15. 5. 2014, ke Zprávě o kontrole výročních finančních zpráv politických stran a politických hnutí za rok 2013, a č. 761 z 27. schůze konané dne 21. 5. 2015, ke Zprávě o kontrole výročních finančních zpráv politických stran a politických hnutí za rok 2014. Jelikož odpůrce tuto svoji zákonnou povinnost ve smyslu § 18 zákona o politických stranách nesplnil ani dodatečně, lze mít za to, že jeho činnost není v souladu s § 4 písm. a) zákona o politických stranách, podle něhož vznikat a vyvíjet činnost nemohou strany a hnutí, které porušují ústavu a zákony nebo jejichž cílem je odstranění demokratických základů státu. Pst 3/2015

2. Odpůrce k návrhu uvedl, že byl registrován dne 20. 5. 2013. V roce 2013 fakticky žádnou činnost neprováděl a proto ani nepodal finanční zprávu s nulovými hodnotami. Jakmile zjistil, že je to potřebné, začal činit opatření k nápravě. Výroční finanční zpráva za rok 2014 byla vypracována auditorem a byla zaslána kontrolnímu výboru Ministerstva vnitra (poznámka NSS: odpůrce měl zřejmě na mysli Poslaneckou sněmovnu). Taktéž bylo podáno v řádném termínu daňové přiznání. Výroční zprávu zaslal Nejvyššímu správnímu soudu v kopii.

3. Navrhovatel potvrdil, že zjistil, že výroční zpráva za rok 2014 byla doručena dne 20. 7. 2015 Kontrolnímu výboru Poslanecké sněmovny, nicméně nebyla doručena zpráva za rok 2013.

4. Následně odpůrce sdělil, že byla auditorem zpracována i výroční finanční zpráva za rok 2013 a její originál byl zaslán Kontrolnímu výboru Poslanecké sněmovny. Její kopii zaslal soudu na vědomí.

5. Navrhovatel soudu sdělil, že se s výroční zprávou za rok 2013 seznámil. Zpráva byla předložena v rozsahu dokumentů uvedených v § 18 odst. 1 písm. a) a b) zákona o politických stranách a to bez použití předepsaného formuláře. Jak však vyplývá ze zprávy nezávislého auditora, jakož i z účetní závěrky za rok 2013, hnutí nehospodařilo s žádným majetkem. Za tohoto stavu se jeví nedůvodné lpění na formálním doložení prázdných přehledů dle § 18 odst. 1 písm. c) až f) zákona. Dodatečně předloženou zprávu za rok 2014 nemá navrhovatelka k dispozici, a proto se k ní nemohla vyjádřit.

6. Při ústním jednání byly provedeny důkazy zejména zprávami vyžádanými od Poslanecké sněmovny, na jejichž základě dospěla i navrhovatelka k závěru, že by návrh měl být zamítnut.

7. Návrh na pozastavení činnosti odpůrce není důvodný.

8. Podle § 4 písm. a) zákona o politických stranách nemohou vznikat a vyvíjet činnost strany a hnutí, které porušují ústavu a zákony nebo jejichž cílem je odstranění demokratických základů státu. Z § 18 odst. 1 stejného zákona vyplývá povinnost stran a hnutí předložit každoročně do 1. dubna Poslanecké sněmovně k informaci výroční finanční zprávu v členění konkretizovaném pod body a) až f) tohoto ustanovení.

9. Podle § 14 odst. 1 zákona může být činnost strany a hnutí rozhodnutím soudu pozastavena, jestliže její činnost je v rozporu s § 1 až 5, § 6 odst. 5 a § 17 až 19 nebo se stanovami.

10. Ustanovení § 15 odst. 1 zákona o politických stranách zakládá příslušnost Nejvyššího správního soudu rozhodovat o rozpuštění strany a hnutí, pozastavení činnosti strany a hnutí a o znovuobnovení jejich činnosti. Návrh podá vláda; pokud tak neučiní do 30 dnů od doručení podnětu, může návrh podat prezident republiky. O návrhu na rozpuštění politické strany nebo politického hnutí, pozastavení nebo znovuobnovení jejich činnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud v řízení podle části třetí, hlavy druhé, dílu pátého soudního řádu správního. Podle § 96 s. ř. s. rozhoduje soud o návrhu na rozpuštění Pst 3/2015 - 91 pokračování politické strany nebo politického hnutí, pozastavení nebo znovuobnovení jejich činnosti, podle skutkového stavu, který tu je v době rozhodnutí soudu.

11. Z údajů obsažených ve spise (konkrétně z výše citovaných usnesení Poslanecké sněmovny) bylo zjištěno, že odpůrce skutečně nesplnil zákonem uložené povinnosti, neboť v zákonem stanoveném termínu nepředložil příslušnému orgánu, tj. Poslanecké sněmovně, výroční finanční zprávy za roky 2013 a 2014.

12. Ze sdělení Ing. M. H., tajemnice Kontrolního výboru Poslanecké sněmovny, ze dne 22. 2. 2016, č. j. PS2016/2098 2016/KV/108, vyžádaného Nejvyšším správním soudem pro účely tohoto řízení, vyplývá, že odpůrce předložil výroční finanční zprávu za rok 2013 dne 2. 2. 2016 a za rok 2014 dne 20. 7. 2015. Předložené výroční zprávy byly zároveň Nejvyššímu správnímu soudu zaslány v kopii.

13. Pokud jde o dokumenty za rok 2013, pak lze ve shodě s navrhovatelem konstatovat, že i ta verze, která byla zaslána odpůrcem soudu a navrhovateli obsahuje náležitosti dle § 18 odst. 1 písm. a) a b), což by bylo samo o sobě dostačující s ohledem na to, že odpůrce žádnou činnost nevyvíjel a jeho náklady i výnosy byly nulové. Nedávalo by tak žádného rozumného smyslu vyžadovat formální sdělení dalších nulových údajů (viz též rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 24. 6. 2009, č. j. Pst 4/2008 – 89, ve věci Právo a Spravedlnost). Navíc z kopie výroční finanční zprávy zaslané Poslanecké sněmovně vyplývá, že byla řádně vyplněna na předepsaném formuláři, ve kterém byly vyplněny i všechny přílohy s nulovými hodnotami.

14. Z dokumentů zaslaných odpůrcem soudu nebylo zřejmé, zda výroční finanční zpráva za rok 2014 splňovala všechny zákonem požadované náležitosti. Z kopie zprávy předložené Poslanecké sněmovně však vyplývá, že byla předložena na stanoveném formuláři a obsahuje náležitosti dle § 18 zákona o politických stranách, včetně ověření účetní závěrky auditorem.

15. Odpůrce tedy původně nesplnil zákonnou povinnost stanovenou v ustanovení § 18 odst. 1 zákona o politických stranách, přičemž nesplnění této povinnosti představuje zvláštní a samostatný důvod, pro který může Nejvyšší správní soud rozhodnout o pozastavení činnosti strany. Soud nicméně vycházel z ustanovení § 96 s. ř. s., podle něhož o návrhu na pozastavení činnosti politické strany rozhoduje soud podle skutkového stavu, který tu je v době rozhodnutí soudu. Primárním smyslem institutu pozastavení činnosti politické strany je totiž vytvořit právní rámec pro nápravu vadného stavu, a pokud k této nápravě ve stanovené lhůtě nedojde, k následnému podání návrhu na rozpuštění strany. Za situace, kdy politická strana dodatečně svým aktivním jednáním vadný stav sama napraví, je však zjevně protismyslné její činnost pozastavovat, neboť v opačném případě by nebyl respektován účel tohoto právního institutu.

16. Není podstatné, že se k dodatečně předloženým zprávám ještě nevyjádřila Poslanecká sněmovna. Nejvyšší správní soud k tomu v rozsudku ze dne 22. 7. 2004, č. j. Pst 12/2003 – 48, publ. pod č. 348/2004 Sb. NSS, ve věci Romská občanská iniciativa ČR, uvedl: Z dikce zákona je totiž zřejmé, že výroční finanční zprávy jsou Poslanecké sněmovně předkládány „k informaci“ a slouží zejména k naplnění principu transparentnosti financování politických stran jakožto základních prvků, na kterých je založen celý politický systém (čl. 5 Pst 3/2015 Ústavy ČR). Význam usnesení Poslanecké sněmovny o tom, že strana odstranila protizákonný stav, je dán v případě, kdy již došlo k pravomocnému pozastavení činnosti této strany a kdy tímto usnesením byla stanovená povinnost Poslaneckou sněmovnou uznána za splněnou. Tímto rozhodnutím se činnost strany považuje za řádně obnovenou (§ 14 odst. 3 zákona o politických stranách). V případě, kdy k pozastavení činnosti nedošlo a byl v tomto směru toliko podán příslušný návrh, takovýto význam usnesení Poslanecké sněmovny nemá a není důvodné, aby soud vyčkával schválení tohoto usnesení, tzn. aby fakticky podmiňoval rozhodnutí ve věci předmětným rozhodnutím Poslanecké sněmovny.

17. Nejvyšší správní soud proto sám ověřil, zda předložené výroční finanční zprávy odpovídají požadavkům § 18 zákona o politických stranách, a dospěl k závěru, že tomu tak je. Proto byl shledán návrh nedůvodným.

18. Výrok o nákladech řízení se opírá o ustanovení § 60 odst. 1 s. ř. s., když úspěšný odpůrce se při jednání práva na náhradu nákladů řízení vzdal a neúspěšná navrhovatelka právo na náhradu nákladů řízení nemá. P o u č e n í : Proti tomuto rozsudku n e j s o u opravné prostředky podle soudního řádu správního přípustné. V Brně dne 23. února 2016 JUDr. Jan Passer předseda senátu