Pst 5/2003

Rubrum

ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Dagmar Nygrínové a soudců JUDr. Josefa Baxy, JUDr. Miluše Doškové, JUDr. Brigity Chrastilové, JUDr. Milana Kamlacha, JUDr. Petra Průchy a JUDr. Vojtěcha Šimíčka v právní věci navrhovatele vlády České republiky, se sídlem Praha 1, nábř. E. Beneše 4, proti odpůrci Republikánské unii, se sídlem Praha 1, Široká 14, v řízení o návrhu na rozpuštění politické strany, takto:

Výrok

I. Republikánská unie, se sídlem Praha 1, Široká 14 se r o z p o u š t í.

II. Navrhovateli se právo na náhradu nákladů řízení n e p ř i z n á v á.

III. Likvidátorem se určuje JUDr. Drahoslav Sojka, advokát se sídlem Rosice, Palackého nám. 46.

Odůvodnění

Dne 26. 3. 2003 podal u Nejvyššího správního soudu navrhovatel návrh na rozpuštění politické strany Republikánská unie na základě § 15 odst. 1 zákona č. 424/1991 Sb., o sdružování v politických stranách a v politických hnutích (dále jen zákon o politických stranách), který odůvodnil tím, že odpůrce ani po pozastavení činnosti usnesením Nejvyššího soudu České republiky ze dne 25. 9. 2001, sp. zn. 11 Zp 13/99 neučinil žádný úkon zaměřený na odstranění stavu, který byl důvodem pro pozastavení jeho činnosti, tj. že nepředložil Poslanecké sněmovně výroční finanční zprávy za rok 1998, 2000, 2001 a zprávu za rok 1999 nepředložil v úplnosti stanovené zákonem. Odpůrce nevyužil možnosti se k návrhu vyjádřit. Z usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 25. 9. 2001, sp. zn. 11 Zp 13/99 vyplývá, že činnost odpůrce byla pozastavena proto, že nesplnil zákonnou povinnost stanovenou v § 18 odst. 1 zákona o politických stranách, když nedoručil Poslanecké sněmovně v zákonné lhůtě výroční finanční zprávy za roky 1996 a 1997, dále že výroční finanční zprávy za roky 1998 a 2000 nepředložil vůbec a za rok 1999 po lhůtě stanovené zákonem a ve stavu, který nesplňoval všechny zákonné náležitosti. Uvedené usnesení nabylo právní moci dne 26. 10. 2001. Podle § 13 odst. 6 zákona o politických stranách platí, že strana a hnutí mohou být zrušeny rozhodnutím soudu o jejich rozpuštění, jestliže je jejich činnost v rozporu s § 1 až § 5 zákona o politických stranách nebo jestliže i po uplynutí lhůty stanovené v rozhodnutí soudu o pozastavení činnosti strany nebo hnutí trvají skutečnosti, pro které byla jejich činnost pozastavena. V rozhodnutí o rozpuštění strany a hnutí určí soud současně likvidátora, kterým nesmí být osoba, jež byla členem této strany a hnutí. Podle § 14 odst. 2 zákona o politických stranách může při pozastavení činnosti strana a hnutí činit pouze úkony zaměřené na odstranění stavu, který byl důvodem k rozhodnutí soudu o pozastavení jejich činnosti, a to nejdéle po dobu jednoho roku. Trvají-li i nadále skutečnosti, pro které byla činnost strany pozastavena, podají orgány uvedené v § 15 tohoto zákona žalobu ve správním soudnictví na rozpuštění strany. Ve smyslu § 15 odst. 1 zákona o politických stranách o rozpuštění strany a hnutí rozhoduje na návrh vlády, případně na návrh prezidenta republiky, Nejvyšší správní soud v řízení podle části třetí, hlavy druhé, dílu pátého zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.“). Podle § 96 s. ř. s. rozhoduje o návrhu na rozpuštění politické strany nebo politického hnutí soud podle skutkového stavu, který tu je v době rozhodnutí soudu. Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že podaný návrh je důvodný, protože odpůrce po pozastavení jeho činnosti v zákonem stanovené době 1 roku, neučinil žádné úkony k odstranění stavu, který byl důvodem pro rozhodnutí Nevyššího soudu České republiky o pozastavení jeho činnosti, tj. že do dnešního dne nepředložil Poslanecké sněmovně výroční finanční zprávy za roky 1998, 2000 a za rok 1999 nepředložil výroční finanční zprávu, která by obsahovala veškeré zákonem požadované náležitosti. Navíc odpůrce nepředložil výroční finanční zprávu ani za rok 2001, jak vyplývá z usnesení Poslanecké sněmovny č. 2299 z 49. schůze 3. 5. 2002. Proto Nejvyšší správní soud rozhodl o rozpuštění uvedené politické strany. Ve věci rozhodl soud bez jednání za podmínky souhlasu účastníků (§ 51 odst. 1 s. ř. s.). Výrok o nákladech řízení se opírá o ustanovení § 60 odst. 1 s. ř. s., když úspěšný navrhovatel náhradu nákladů řízení nepožadoval. Podle § 13 odst. 6 zákona o politických stranách určil Nejvyšší správní soud likvidátorem JUDr. Drahoslava Sojku, advokáta se sídlem Rosice, Palackého nám. 46, který bude postupovat přiměřeně podle předpisů o likvidaci majetku a závazků obchodních společností (§ 12 odst. 4 zákona o politických stranách). P o u č e n í : Proti tomuto rozsudku n e j s o u opravné prostředky přípustné. V Brně dne 4. prosince 2003 JUDr. Dagmar Nygrínová předsedkyně senátu