Vol 63/2017

Rubrum

Vol 63/2017 - 48 USNESENÍ Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu ve věcech volebních, ve věcech místního a krajského referenda a ve věcech politických stran a politických hnutí, složeném z předsedy senátu Tomáše Langáška a soudců Josefa Baxy jako soudce zpravodaje, Radana Malíka, Petra Mikeše, Pavla Molka, Miloslava Výborného a Michaely Bejčkové, v právní věci navrhovatele: V. Š., proti odpůrci: Státní volební komise, se sídlem nám. Hrdinů 1634/4, 140 21 Praha, týkající se vyslovení návrhu na neplatnost voleb do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky konaných ve dnech 20. a 21. října 2017, takto:

Výrok

I. Návrh s e o d m í t á .

II. Žádný z účastníků n e m á právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

1. Návrhem ze dne 3. 11. 2017 se navrhovatel domáhal vyslovení neplatnosti voleb do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky konaných ve dnech 20. a 21. října 2017.

2. Ve svém návrhu mimo jiné uvedl, že důkazy osvědčující neplatnost voleb označí až v rámci veřejného jednání, na které má jako občan nárok. Návazně dodal, že by mu měl být soudem poskytnut dostatečný prostor k tomu, aby mohl před vydáním rozhodnutí činit námitky, připomínky, postřehy, doplňky, úvahy, myšlenky, sentence, souvislosti, propojenosti, souvztažnosti a další okolnosti s podáním spojené.

3. Dále navrhovatel „ustanovil“ řadu účastníku řízení; mezi jinými se jednalo o volební orgány, jednatelé politických stran, hnutí a politických koalic, Ministerstvo vnitra ČR, Ministerstvo zahraničních věcí ČR atd. Navrhovatel svůj návrh zakončil s tím, že výrok bude formulovat až na nařízeném veřejném jednání.

4. Soud navrhovatele poučil o složení senátu, načež byla podána námitka podjatosti, o které rozhodl jiný senát Nejvyššího správního soudu usnesením ze dne 15. 11. 2017, Vol 63/2017 č. j. Nao 339/2017-33. V usnesení soud rozhodl, že soudci nejsou podjatí, návazně na což bylo usnesení vyvěšeno na úřední desce soudu.

5. Nejvyšší správní soud se nejprve zabýval požadavkem navrhovatele na nařízení ústního jednání.

6. Soudní přezkum návrhů a podání ve věcech volebních se vyznačuje tlakem na rychlost tohoto přezkumu. Návrh na přezkum neplatnosti voleb, hlasování či zvolení kandidáta, zpochybňuje regulérnost základního prvku demokratické společnosti a výrazně zasahuje do právní jistoty stran složení utvářeného zastupitelského sboru. Na soudní moci tak spočívá, aby tuto nejistotu odstranila v co možná nejkratší lhůtě.

7. Zákon pro projednání a rozhodnutí volebních věcí stanovuje soudu 20 denní lhůtu, což je přímo spojené s omezením prostoru pro nařízení jednání dle § 90 odst. 3 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“). Zákon dokonce nenařízení jednání ve věcech volebních považuje za výchozí pravidlo (§ 90 odst. 3 věta druhá s. ř. s.). Jednání se nařídí, jakožto výjimka z obecného pravidla, zejména v situaci, kdy je to vhodné a pro rozhodnutí věci potřebné, tedy například k provedení nezbytných a pro výsledek věci rozhodných důkazů.

8. Navrhovatel ve svém návrhu napadá neplatnost voleb, což jeho podání činí nepřípustným dle § 46 odst. 1 písm. d) soudního řádu správního (srov. usnesení ze dne 14. 11. 2013, č. j. Vol 120/2013-42). Nařízení ústního jednání či činění dalších procesních úkonů ve věci (výzva ke konkretizaci petitu návrhu či důkazních prostředků) je pro výše uvedené zjevně nadbytečné a soud k nim nepřistoupil.

9. S ohledem na shora uvedené Nejvyšší správní soud podle § 46 odst. 1 písm. d) s. ř. s. návrh odmítl, neboť dospěl k závěru, že se jedná o návrh nepřípustný.

10. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 93 odst. 4 s. ř. s., podle něhož ve věcech volebních žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Poučení

Proti tomuto usnesení n e j s o u opravné prostředky přípustné (§ 53 odst. 3 s. ř. s.). V Brně dne 16. listopadu 2017 Tomáš Langášek předseda senátu